JIČÍN – „Nesouhlasíme s asfaltovou cyklostezkou od Cidliny směrem k Zebínu ve Městě čtyř krajin,“ píší Dobrým zprávám skupiny lidí, kterým vadí povrch plánované cyklostezky v místech, kde by něco podobného nikdy nepředpokládali. Nesouhlasí ani s rozsáhlým kácením zeleně. „Byla by to degradace krajinářských a přírodních hodnot, s nimiž je navíc počítáno v přijaté koncepci „Jičína-města čtyř krajin“,“ argumentují odpůrci současného projektu. Na posledním jednání Rady města Jičína zazněl jiný argument : asfalt prý požaduje i obec Železnice, aby její obyvatelé mohli jezdit na kole do Jičína. Železnický starosta Jiří Kazda vyvrátil, že by se jejich občané s takovým požadavkem obraceli na radnici. Sám si ale myslí, že by asfalt byl dobrým řešením i pro in line bruslaře, kteří zatím mohou jezdit jen v lipové aleji v Jičíně, kde se „potýkají“ s cyklisty, s chodci nebo s dětskými kočárky. „V lipové aleji je to chaos, proto mně rozhodnutí vybudovat cyklostezku s asfaltovým povrchem připadá jako rozumné řešení. Když už se to jednou dělá, tak je lepší, aby povrch byl asfaltový,“ míní Jiří Kazda.
Znepokojena je Jičínská beseda, o.s. Volše i ČSOP Křižánky
Dříve než se zeptáme na jičínské radnici, přečtěte si výzvy těch, kteří s řešením výstavby cyklostezky nesouhlasí:
Vážení zastupitelé, jsme vysoce znepokojeni záměrem vyasfaltovat jabloňovou alej a část louky od zahrádek na Žabínku směrem k mostu přes Cidlinu a dále k Zebínu. Tento záměr je podle našich kusých informací skryt pod využití dotace na cyklostezku. Dle našeho názoru je takový záměr v příkrém rozporu s cíli současného územního plánu, který deklaruje ochranu přírodních a krajinářských hodnot na území města v souladu s koncepcí čtyř krajin kolem Jičína. Jak jsme zjistili, mnozí z vás o tomto záměru nevíte. Jeden zastupitel přednesl poměrně chabé až demagogické argumenty pro asfalt, přitom upozornění na krajinnou a přírodní hodnotu tohoto prostoru ignoroval. Jiný zastupitel nevěděl, pro koho se toto dílo má vlastně vytvořit a považoval je za mrhání veřejnými prostředky, třetí nevěděl o asfaltu, přestože by tato oblast měla spadat do jeho kompetence, a ostatní buď nevěděli nic nebo se upřímně lekli. To nepovažujeme za právě odpovědný přístup. Území kolem Žabínku a Cidliny, bezprostředně přiléhající k Jičínu, je velmi cenným příměstským přírodním prostorem s nespornou přírodní i krajinnou hodnotou. Je to prostor odnepaměti využívaný k procházkám volnou přírodou, zónou odpočinku a oddechu od civilizačních prvků. Poskytuje dnes již vzácnou možnost procházet se přírodními cestami mezi stromy nebo loukou. Liniová stavba s asfaltovým povrchem by jej zcela znehodnotila. Můžeme následně uvažovat o snížení kvality života ve městě, ale i hodnoty navazujících přírodních prostorů a nevratném poškození součásti toho, čím se Jičín chlubí – přístupu do přírody s možností pohybu ve stavbami nezasažené přírodě v bezprostřední blízkosti města.
Veřejná debata chybí
Nezaznamenali jsme k tomuto záměru žádnou veřejnou debatu, jinak bychom již zřetelně dali najevo nesouhlas s takovým zásahem. O asfaltovém povrchu také nikdy nejednala Komise pro životní prostředí a ekologii. Reakce občanů Jičína na tento záměr, které jsme zaznamenali, byly velmi rozpačité až přímo odmítavé. Objevila se i otázka, co je skutečným smyslem či důvodem takového technického řešení. Zdá se, že Jičíňané mají cit pro hodnotu, kterou tento prostor má, a pramálo pochopení pro asfalt.
Umísťování dopravních staveb tohoto typu do přírodního prostředí je nelogické, dnes již nemoderní (cyklostezky se umísťují většinou paralelně k jiným liniovým stavbám) a nákladné. Obyčejný přírodní povrch (např. mlat), který by tento prostor unesl, je zhruba o třetinu levnější a mluví pro něj v tomto konkrétním případě i jiné argumenty, například blízkost chovu koní na Zebíně, způsob využití okolních pozemků a konfigurace terénu. Netřeba však zdůrazňovat, že se vzhledem k přítomným hodnotám musí jednat o řešení citlivé a koncepční.
Krajinná kompozice a přírodní hodnoty zvyšují kvalitu života
Krajina kolem Jičína, včetně souvisejících unikátních krajinných kompozic, je velmi cenná a činí Jičín zajímavým a svébytným. Stejně tak i přírodní hodnoty, které se nacházejí v bezprostředním okolí města, jej činí zajímavým a přitažlivým a zvyšují kvalitu života ve městě. Je na nás, abychom chránili a zachovávali to, co je u nás hodnotné a odlišné oproti jiným místům. Domníváme se, že při realizaci tohoto záměru by došlo k nevratným škodám na unikátním příměstském prostoru Jičína, aniž by to bylo skutečně nutné či potřebné. Byli bychom neradi, kdyby takový zásah byl spojený s obdobím Vašeho zastupitelování. Rádi bychom Vás vyzvali, abyste tomuto zásahu z titulu své pozice zabránili. Děkujeme Vám za veškerou snahu, kterou v tomto ohledu vyvinete.
Jičínská beseda upozorňuje na degradaci hodnot
„S velkým znepokojením jsme se dozvěděli o záměru realizovat plánovanou cyklostezku mezi Jičínem a Železnicí v úseku relativně zachované přírodní krajiny – luk a ovocných alejí u Bílého mlýna, Želváku a Kamenice – v podobě asfaltové komunikace. Realizace tohoto zbytečně tvrdého kroku by podle našeho názoru měla za následek degradaci krajinářských a přírodních hodnot, s nimiž je navíc počítáno v přijaté koncepci „Jičína-města čtyř krajin“. Plánovaný záměr proto pokládáme za velmi nešťastný a plně tak sdílíme stanovisko občanského sdružení Volše. Krajinnou hodnotu diskutovaného prostoru podtrhuje mimo jiné skutečnost, že se tato oblast pro své kouzlo a nedotčenost opakovaně stávala námětem výtvarného ztvárnění řady významných umělců (linoryty Anny Mackové, akvarely Jindřicha Procházky, olejomalby Vladimíra Studeného atd.). Citlivým a dostačujícím řešením by byla např. vyspádovaná (tj. rozumně odvodněná) šotolina či obdobný, pouze hutněný povrch, který přirozeněji zapadne do krajiny a dokonce nesníží zásadně plochu vsaku dešťových vod,“ připomněl za Jičínskou besedu Pavel Kracík
Na pováženou je světelný smog i ohrožení obratlovců
Vážení zastupitelé, připojujeme se k výzvě o.s. Volše i Jičínské besedy týkající se budování cyklostezky mezi Jičínem a Železnicí v podobě vyasfaltované komunikace.
Nebudu ve svém dopise již opakovat argumenty o.s. Volše a Jičínské Besedy, se kterými se plně ztotožňujeme, ale prosím Vás, aby jste věnovali pozornost ještě několika dalším postřehům:
kromě této cyklostezky je v Jičíně plánována další její část a to po pravém břehu rybníka Šibeňák, pokračující směrem k Valdštejnské lodžii. Zde je (bohužel podle nepodložených informací) naplánována až 4 m široká asfaltová komunikace, pro jejíž vytvoření bude nutné vykácení značné množství zeleně. Z hlediska svého vzdělání v oboru zoologie upozorňuji na to, že již bylo ( informace AOPK ČR) zjištěno, že mnozí obratlovci (obojživelníci či plazi) jsou zabíjeni na asfaltovém povrchu cyklostezek, zatímco pouze zpevněný povrch z přírodních materiálů jim nevadí (vytváří nerovnosti, ve kterých se mohou skrýt). Tento argument zdůrazňuji mimo jiné proto, že v obou plánovaných úsecích cyklostezky se vyskytuje např. chráněný slepýš křehký a ropucha obecná.
Za velmi problematické považuji (a doufám že v tomto případě nemám k obavám důvod) osvětlení cyklostezek veřejným osvětlením. V době, kdy se v celém světě mluví o nutnosti bojovat proti tzv. „světelnému smogu“, je jakékoliv rozšiřování osvětlení do volné krajiny trestuhodné.
Domnívám se, že jediná skupina, která bude profitovat z dalšího vytvoření asfaltové komunikace v okolí Jičína, je nevelká část občanů věnující se inline bruslení. I když nemám nic proti tomuto sportu, mám pocit, že pro ně již bylo vytvořeno několik vhodných míst (asfaltované cesty v lipové aleji, za hřbitovem, z Robous k zahrádkářské kolonii). Na druhou stranu existuje velký počet lidí, kterým asfaltový povrch pro trávení volného času nevyhovuje (pěší turistika, běh, jízda na koni, procházky se psem, cyklisti na horských a terénních kolech). Prosím, ponechte krajinu průchodnou pro nás pro všechny.
Prosím Vás, aby jste při svém rozhodování bojovali proti znehodnocení barokní komponované krajiny, myšlenky „města čtyř krajin“ i posledních přírodních míst přímo v srdci Jičína.
Petra Zíková, ZO ČSOP Křižánky – Jičín
„Na zmínku o in-line povrchu zastupitelé nereagovali…“
K zastáncům asfaltového povrchu cyklostezky od Cidliny k Zebínu patří jičínský místostarosta Petr Hamáček. Oslovili jsme ho v době, kdy sice ještě výzvu nečetl, ale věděl, oč se jedná. „Nicméně bych chtěl říct, že se o té cyklostezce všeobecně ví, novináře jsme o tom informovali, veřejnost také, v roce 2013 byly schválené peníze na projekt, vysoutěžili jsme projektanta, podali jsme žádost o dotaci, bylo to schválené radou. (poslechněte si zvuk)
Jičínský místostarosta Petr Hamáček si poslechl záznam bodu z veřejného jednání zastupitelů a poslal zprávu v tomto znění: „Při projednávání bodu o financování cyklostezky říká radní Ladislav Brykner, že se jedná o in-line povrch ( předpokládám, že všichni vědí, co to je) a popisuje cyklostezku ( viz zvukový záznam červnového zastupitelstva v čase 1:46:08). Všichni přítomní byli pro, nikdo se na nic neptal.“
(vaw)
Co to zas v Jičíně vyvádíte. To se máme po většinu roku brodit bahnem v kolejích od traktorů. Komu vadí 3 m široký proužek asfaltu? Který nám zkrátí cestu do Jičína do práce, dětem do školy, mimo smog automobilů? Jeďte se podívat do zahraničí a přestaňte hysterčit.
Dobrý den,
reaguji na výzvu o. s. Volše zastoupené H. Zlatníkem.
Souhlasím s názorem, že o tak závažném zásahu do místní jičínské krajiny je nutné
diskutovat s občany stejně jako zainteresovanými skupinami, jako jsou neziskové, a zvláště
by měl být seriózně projednán všemi dotčenými odbory Města Jičína a připomínkován
veřejně.
Osobně navštěvuji tuto lokalitu jabloňové aleje i několikrát týdně. Dodnes považuji za
nevhodné, že vede asfaltová cesta mezi Jičínem a Kbelnicí (ústící do části „Kometa“).
Naopak vnímám, že je v pořádku, když za koupalištěm pod zahrádkami vede převážně
hliněná cesta a dosud podél ní rostou alespoň nějaké stromy, že lipami vede jen jedna
cyklo+inline stezka a ne dvě, že zkrátka lze chodit v bezprostředním okolí Jičína po
přírodních cestách a ne pouze po panelových a asfaltových (viz také zachované přírodní
cesty v okolí rybníků Šibeňáku a Hádku a s tím konstrastující příjezdová panelová cesta
existující evidentně z důvodu provozu motorových vozidel).
Nemohu souhlasit s civilizačními zásahy, které by v praxi byly nevratné v tak
vzácném území, jakým údolíčko nedaleko Bílého mlýna je. Tak zvané „výhody“ asfaltové
cesty směřují především k obyvatelům sportovně naladěným upřednostňujícím rychlost a
hladkost provozu svého sportu před volným touláním se krajinou. Umělých i asfaltových
povrchů nechť je použito v zástavbě a na již existujících zastavěných plochách, ve volné
krajině je to z mnoha důvodů povrch jednoznačně nevhodný.
Oboustranným příkladem mohou být nedaleké Jizerské hory. Ze strany jablonecké i
liberecké jde o velmi frekventovanou turistickou zónu, kde se relaxace mění v neustálý
závod na turistických trasách. Pomalejší a meditativní relaxaci lze v době sezóny těžko
realizovat, neboť kdo „nestíhá“, neustále zavazí někomu, kdo hlídá tachometr. Navíc místní
asfaltky i panelovky jsou pohřebištěm mnoha živočichů, kteří po tak hladkém povrchu
nemají kam zalézt a schovat se, když jede peloton sportovců. Panelové desky i asfalt také
uzurpují rostlinstvo podél cest. Pokud je jednou cesta vyasfaltované, či je na ní panel, není
již šance, že by se změnila v kamenitou, mlatovou, v chodník z dřevěných kuláčů apod. Na
straně směrem k Hejnicům lze mnohem snáz potkat rodiny s dětmi, turisty, kteří se krajinou
kochají, děti, které nejsou nucené hodiny sedět ve vozítkách, mohou dokonce chodit bosky,
neboť travnatý a hliněný povrch (na rozdíl od panelového a zcela určitě od asfaltového, ten
bývá v létě rozpálený) toto umožňuje.
Co se týče bahnitosti a prašnosti cest, nejsnáze si v krajině vedou cesty lesní, nebo alespoň
lemované stromy, nejhorší jsou cesty sic přírodní, no po kterých lze také zároveň projet
např. čtyřkolkami, traktory, zkrátka motorovými vozidly. Není vyloučeno, že pokud
se nějaká cesta nyní zpevní asfaltem, že se do deseti dvaceti let promění v silničku, po níž
bude možné cestovat autem (i toto se v Jizerkách děje).
Co se týče koloběhu vody, nejlépe si obvykle vedou meandrovité potoky, popř. voda, která
za dešťů steče po nepřímé mírně kamenité cestě, vytvoří se více dílčích kaluží. Schopnost
asfaltu, betonu, panelu a podobných materiálů pracovat v době dešťů s vodou je nám
asi známá. Pokud by byly odvodní kanálky podél přímých cest, mohlo by při větších deštích
dojít k vytváření mokřadů v bezprostředním okolí cest, a tím i k narušení přirozeného
biotopu, jestliže mokřadem dosud není.
Jsem přesvědčena o tom, že kvalitní vztah mezi člověkem a krajinou vzniká zastavením a
jemným smyslovým vnímáním krajiny, které povzbudí člověka k procítění krajiny jako
kulturně-duchovního dědictví. Pokud krajinou projedeme větší rychlostí se sluchátky na
uších, náš pobyt v krajině je relativní, neboť ona tvoří spíše kolem ubíhající kulisu, a
zmenšuje se šance, že bude hlubší vztah k přírodnímu okolí vůbec vytvořen. Myslím si, že případě lokality jabloňové aleje by superrychlé, málo zvážené i málo
prodiskutované využití „výhodné dotace“ mohlo v krajině vést ke změnám trvalé povahy,
navíc by ty změny byly precedentem pro další podobné případy, tím by malebnost i
přirozenost okolí Jičína už nebylo jak zachovávat. Věřím, že nedovolíme pro naši
společnost tak příznačné uspěchanosti, aby se trvale podepsala na krajině Jičínska, a
dokážeme pro jabloňovou alej i její okolí (popř. další lokality) najít takové řešení, které
bude přírodu ochraňující a mnoha typům skupin obyvatel i turistů vyhovující.
S pozdravem Marcela Burešová, t.č. obyvatelka Jičína
PS k jinému tématu – ke káceným stromům v libosadě: dle kmenů dvou červených buků zanechaných ležet
za zdí parku lze soudit, že tzv. odborný posudek byl velmi zvláštní, neboť jeden ze stromů měl
kmen narušený cca z třetiny, druhý dokonce vůbec ne, dle pohledu zezdola ze země nápadně suché listy a
větve tyto stromy neměly – byla bych pro prořezání, nebo postupné kácení s tím, že ve zdravém místě ho
lze již zastavit, aby část kmene ještě obrostla, v krajním případě pokácet jen jeden buk, ten se skutečně
(pozorovatelně) nemocným kmenem. Pro mě je takový zásah u vzácné a chráněné dřeviny neurvalý a
nedokážu ho považovat za dostatečně odborný
Vážený a milý Hynku.
Přečetl jsem si Tvoji Vaši výzvu.
Připojuji se z těchto důvodů :
Pokud bude vedení města betonovat město pod heslem „pro cykloturistiku“ vše, tak já jsem proti. Mne stačil již teror „eko cyklistické“ loby kolem Bolzanky a Šibeňáku, a to mám rád cyklistiku. Panebože, copak neví moudří zastupitelé a politici, že životní prostředí a lepší podmínky pro dopravu a pro cyklisty nezlepšíme zdeformováním krajiny, zničením génia locci prostřednictví nánosů betonu do ní? Cesty, cyklostesky, jejich zrestaurování či vybudování zlepšíme tím, že bude lepší prostupnost, komplexní řešení dopravy, vyřešeno parkování, urbanistika a lepší efektivní návaznost každého detailu na „Město čtyř krajin“ a na historické architektonické dominantní řešení ulic atd?? Pak bude místo pro cyklisty i maminky a řidiče a nebudou tady snad tyto hloupé nápady.
Navíc bych nerad, aby „hloupý záměr“ vyasfaltovat cestu jabloňovou alejí či loukami překryl ještě další zásadnější věci“, na které se pak v důsledku takovéhoto hloupého nápadu překryje (odvede) pozornost od důležitějších věcí (což někteří umí dokonale ) a to :
jako že se odmítají dotace , město neshání investice do průmyslové zóny, nezlepšuje ekonom. potenciál, turistický ruch stagnuje a naše děti promarnili studium Vysokých škol v Jičíně, neb jedna již odešla, město neví kam směřovat a nemá vizi /urbanisticko architektonickou a ekonomickou/.
V úctě Mirek Matějka
Jičín PRO KULTURU A SPORT
Strana Práv Občanů
Před několika dny jsem dostal e-mail od pana Zlatníka. Jak jsem pochopil, má jít jedna asfaltová cyklostezka od zahrádkářských kolonií k Zebínu a druhá od Šibeňáku k Libosadu. Předně si musíme uvědomit, že takový zásah by znehodnotil ráz krajiny. Jičín se udává jako „Město čtyř krajin“, do kterého zasahují jazyky zeleně (biokoridory). Připomeňme si „barokně komponovanou krajinu“ a snahy vévody Valdštejna a hraběte Schlika. Ano, dodnes existuje plynulý přechod do krajiny. Dalo by se říci – od asfaltu, přes štěrk k polní cestě.
Další aspekt spočívá ve využívání cyklostezky. V případě dostatečně široké cyklostezky nevylučuji její zvýšené užívání množstvím čtyřkolek a automobilů, které by v této lokalitě nikdo nekontroloval. Jiný problém hovoří o rozmisťování lamp veřejného osvětlení v krajině, které vedou buď k přímému ohrožení života živočichů, nebo zvýšenému stresu na ně. Souhlasím s ČSOP Křižánky připomínající nebezpečí nočního svícení.
Slyšel jsem i názory, že cyklostezky budou sloužit jako příjezdové cesty k plánované zástavbě a novému golfovému hřišti pod Zebínem. O zavedení inženýrských sítí podél jejich okrajů a vybudování tak důležité infrastruktury u vytipovaných lokalit. Tyto výroky není radno brát na lehkou váhu v kontextu již zmíněného golfového hřiště, které jitří silné emoce mezi obyvateli Jičína.
Vyjadřuji se i k revitalizaci náhonu rybníka Kníže. Viz diskuze: http://diskuze.jicin.cz/viewtopic.php?f=2&t=37
Jsem hendikepovaný občan a velmi mě potěšilo, že radnice myslí také na nás. Dnes bohužel mi není přáno na invalidním vozíku navštívit tuto část okolí Jičína. Tak jako v civilizovaném světě i u nás se pomalu začíná myslet na občany doposud stojící na okraji společnosti. Věřím , že užovky, žáby a slepýši prominou a překonají 3metry zpevněné plochy s vědomím, že nejen oni mají právo na trochu přírody. Děkuji osvíceným zastupitelům. David Kotlár
Vážené zastupitelstvo Města Jičína,
se znepokojením sleduji vaši snahu obcházet své občany při projednávání a realizaci nevratných zásahů do krajiny – v tomto případě masivního asfaltování cyklostezek v přírodním prostředí unikátní barokní krajiny. Považuji za velké bohatství Jičína fakt, že disponuje množstvím kulturních, aktivních, citlivých a vzdělaných lidí, kteří jsou vždy připraveni diskutovat aktuální problémy svého města, na kterém jim nade vše záleží. Tvorba města by měla být dialogem všech zúčastněných a snahou by mělo být hledání tech nejlepších cest k dosažení často i zcela protichůdných cílů.
Kompromis v tomto případě není ideálem, s kompromisy je těžké se v dnešní době spokojit – vaší snahou by mělo být hledání řešení, ze kterých všechny strany vychází jako vítězové, vzniká vyšší hodnota a kvalita, která může vzejít pouze ze vzájemného setkání, diskuse a poctivého hledání možných jiných řešení.
Monology a na sílu protlačovaná řešení jsou slepou uličkou a zanechávají po sobě vždy více škody nežli užitku. Dotace rozhodně nejsou samospasitelné, v kontextu nezodpovědné samosprávy mohou být přímo nebezpečné. Politici stavějící své občany před hotovou věc riskují ztrátu důvěry místo toho, aby dokázali svým sousedům a voličům naslouchat a pomoci jim realizovat společně formulované vize.
V souvislosti s výše uvedeným záměrem je nutné diskutovat: co to znamená zvyšování prostupnosti krajiny pro pěší i pro cyklisty jako citlivý způsob dopravy i rekreace ve vysoce hodnotném a unikátním přírodním prostředí, jak smysluplně vytvářet nové atraktivní alternativy ke spíše preferovaným silničním spojením, jak podobné záměry navazují na širší strategii pohybu krajinou a logiku spojování významných cílů v krajině, jak podporovat pobytové kvality krajiny a jak řešit návaznost krajiny a města (soulad přírodních a městských aktivit) – téma pro Jičín par exellence (se zvláštním důrazem na logiku a citlivost detailů těchto řešení), jak předcházet možným kolizím mezi různými formami pohybových aktivit v krajině (chůze, cyklistika, in-line bruslení – v současné masové formě jsou již absolutně neslučitelné), nutné zapojení veřejnosti/uživatelů a všech dotčených do řešení podobných záměrů; ekonomický, sociální kontext takové akce a dopad na životní prostředí.
V Praze dne 8. září 2014
—
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura
Program Director | reSITE Festival, Prague
ERA21 Architecture Magazine, Brno
Architectural Institute in Prague – ARCHIP
Visegrad Intercity Seminar in Architecture,
Faculty of Architecture STU Bratislava
Klasický případ hlouposti. Byl se tam Okamura podívat? Byl se podívat do národních parků? Itálie, Rakousko, Holandsko, Německo, Francie, Belgie ….
Perfektní asfaltové cesty. Pro cyklisty, pěší, in-line, hendikepované osoby. Akorát v Jičíně se budeme brodit do Železnice kolem smeťáku a vojenského prostoru bahnem.
Prosím pište bez emocí, žádným bahnem se tam nikdo nebrodí a diskuze se takhle nevede.
Juldo, šel jsi tam někdy za deště? Pod Zebínem na konci panelky k pile? Si piš, že brodí. A nejen po kotníky
Je smutné, když jičínský zastupitel nedovede napsat svůj diskusní příspěvek v kultivované formě a pod svým pravým jménem. „Občan Železnice“ brodící se bahnem v kolejích od traktorů zná přesné údaje o 3 m šířce cyklostezky, stejně jako domnělý hendikepovaný vozíčkář David Kotlár, jenž na Jičínsku vůbec nežije, neboť nejbližší příjmení Kotlár je evidováno ve Staré Pace. Ve vyjádření pana „Místního“, jenž se opět zoufale brodí bahnem a operuje s hendikepovanými osobami, se nám potom nejen obsahově protínají vyjádření „Občana Železnice“ a „Davida Kotlára“, ale především stylisticky vystupuje pravá, nezastíraná a dobře rozpoznatelná dikce onoho zastupitele. Je škoda, že to nejde jinak a slušněji, zvlášť, když je velkému množství čtenářů identita „Místního občana Železnice Davida Kotlára“ důvěrně známa.
V úctě
Pavel Kracík
No, jen aby to nedopadlo jako na severu 🙂
http://usti.idnes.cz/zniceny-povrch-cyklostezky-ploucnice-dha-/usti-zpravy.aspx?c=A140723_2084503_usti-zpravy_alh
Pokud už tam má vésti stezka pro lidi a cyklisty, a nepovede nesmyslně od nikud nikam, pak hlasuji pro asfalt. Nebo už mohou zelení teroristi, tentokrát v převleku za Volši sabotovat cokoli, co si usmyslí ?
Proč se neozvali dříve ?
Milý Ondřeji, asi sis nás s někým spletl. To nic, to se stává.
Ahoj, Hynek.
Ahoj Hynku, nespletl jsem se. Skutečně si myslím, že většina zelených spolků založených za účelem páchat dobro za cizí peníze si plně zaslouží označení zelení teroristé. Příkladů, kdy si nikým nevolený spolek osobuje právo účastnit se a mluvit například do probíhajících stavebních řízení je všude spousta. Od kopce Valík u Plzně až po odsouzeného pana Studničku z Litoměřic. (http://ustecky-kraj.5plus2.cz/rozsudek-nad-ekologem-z-litomeric-lubomirem-studnickou-p2e-/litomerice.aspx?c=A140304_114221_ppd-litomerice_p2ema)
Ostatně sám na webu uvádíš:
„Za rok 2003 se účastnilo více jak 110 správních řízení, v nichž si nevedlo špatně“
Nicméně zpět k tématu:
– opravdu může 3m asfaltová cesta vedoucí úvozem nedaleko bývalého vojenského prostoru a skládky odpadu významně snížit kvalitu života ve městě ? Nemyslím si to 🙂
– kolik lidí vlastně zastupují organizace, které se najednou začaly proti cyklostezce vymezovat ? (je to alespoň více něž 20 lidí ?)
– proč se toto téma vynořilo až teď ? Nemá to spíš souvislost s blížícím se svátkem demokracie, volbami ?
– neměli bychom tedy, pokud přijmu Vaši logiku, zastavit všechny stavby v okolí ? (dokončení obchvatu, vylepšení silnice 35 na Liberec, obchvat Nové Paky …)
Pingback: Volání po diskuzi a konsenzu na „válečné“ stezce nekončí | Dobré zprávy z Českého ráje