JIČÍN / Železnice – Letošní žhavé léto přibrzdilo, žhavé téma asfaltové cyklostezky z Jičína do Železnice naopak šláplo do pedálů. Město Jičín totiž zadalo pražskému Ateliéru Vavřík a dobrá společnost vypracování územní studie pro lokalitu mezi Čeřovkou a Zebínem, jejíž součástí je i problematická cyklostezka. Při neformálním setkání u příležitosti představení studie se autoři návrhu sešli se zástupci radnice a s vedoucími dotčených městských odborů. Přizváni byli i příznivci a odpůrci asfaltového povrchu. „Nebereme to jako asfalt nebo neasfalt, na celou záležitost se díváme z hlediska krajiny, historie, bájného Zebína. Hledání využití cesty tedy nehledám jako spor
ale jako to, co krajina nabízí pro aktivní odpočinek. Zároveň mi šlo i o rehabilitaci krajiny tak, jak vypadala před barokem. Když se zničila krajina, zničily se i lidské duše,“ otevřel setkání nad návrhem územní studie architekt Ivan Vavřík. Ateliéru jde prý o to, aby krajina byla využitelná pro všechny, aby se obnovily i další „zašlé“ cesty. „Zmapoval jsem celou trasu až do Železnice a navrhuji rehabilitovat cesty. Krajina bývala prokrvená, dnes je odkrvená. Chceme se proto vrátit k tomu, co bylo dříve, ale postupovat citlivě,“ doplnil Jan Hendrych, který se zaobírá zahradní a krajinnou architekturou a je spolupracovníkem Vavříkova ateliéru.
Čím rehabilitovat cesty? Asfaltem, mlatem nebo čedičovým štěrkem?
K rehabilitaci cesty, která vede jabloňovou alejí v prostoru od zahrádek na Žabínku směrem na bývalý vojenský prostor pod Zebínem až po rekultivovanou skládku Zebín, navrhují architekti železitý asfalt. „Jsme schopni jej tam udělat, do asfaltu se přidává kysličník železitý a bílé kamenivo. Samozřejmě, ta asfaltová cesta by nebyla zakončena tvrdě, ale trošku zaobleně, aby se ze stran mohla nasunout i tráva a hlína, aby asfalt neměl tvrdý okraj, ale „prorůstal“ okolní travnatou plochou. Byly by tam měkké okraje bez obrubníků. „Desetimetrová rozteč v jabloňové aleji umožní pohyb pro všechny,“ přiblížil Ivan Vavřík, který sám sebe označil za vášnivého cyklistu. Venkovní, takzv outdoorové sportoviště na skládce pod Zebínem, které městu navrhl sportovec Štěpán Vele, architekti ve své studii nedoporučují. „Řeknu to lidově: připadá nám to jako opičárna v této krajině, jako nesmysl,“ komentoval návrh architekt Ivan Vavřík. „Nás spíš zaujal detail, že měli zájem o pozemky, které se dnes spásají. Oni sice tvrdí, že to budou sekat, ale tomu moc nevěříme: když tam nebudou krávy, tak Zebín zaroste roštím a pomine důvod ochrany. Do ploch, které jsou spásané, bych takové aktivity nepouštěl,“ doplnil Jan Hendrych.
Jedna cesta pro všechny? Nic není nemožné
Autoři územní studie představili přítomným i možné řešení pro diskutovaný úsek cyklostezky z
Jičína do Železnice. Jejich nákres pro jabloňovou alej napověděl, že údajně desetimetrová vzdálenost mezi kmeny stromů, jež po obou stranách uvozují cestu, umožňuje, aby se tam pohodlně vešli všichni, kteří o to budou stát i po vybudování asfaltového povrchu. Uprostřed by tedy dominovala třímetrová asfaltová cyklostezka pro ty, kdo mají kola a také kolečka na bruslích, travnaté pásy vlevo a vpravo by patřily těm zbývajícím: chodcům, rodičům s kočárky i tkzv. pejskařům, kteří by tam venčili své čtyřnohé přátele. Není však jasné, s jakou šíří by tito ostatní mohli počítat, aby mohli pohodlně projít, neboť je třeba vzít v potaz i to, že koruny stromů nějaký prostor nutně usurpují i pro sebe. Zanedbatelná není ani otázka údržby travnatých „rantlů“.
Poslechněte si zvuk, v němž architekti Vavřík a Hendrych navrhují obnovení původní historické cesty tak, aby ji mohli využívat všichni. Jejich vysvětlení posléze komentuje profesor Jan K. Čeliš z Jičína : (zvuk)
Do diskuse se mohli zapojit všichni přítomní. Dobré zprávy natočily většinu vystoupení a návrhů, nyní si je můžete poslechnout tak, jak zazněly. Obhájce asfaltového povrchu cyklostezky na setkání zastupovali nadšení cyklisté Ivan Pírko a Miroslav Jiran a také jičínský místostarosta Petr Hamáček, který v závěru opět připomněl, že nelze opomenout petici příznivců asfaltového povrchu, která čítá přes šest stovek podpisů. Příležitost dostali i odpůrci „asfaltu“, kteří hájí zachování přirozené krajiny a klidné cesty v odpočinkové zóně. Diskutovali Jan K. Čeliš, Petra Zíková, Eva Bílková, Hynek Zlatník, Jan Šorf, Jan Jiřička, Radek Jiránek, Jaroslav Krejcar a Jaromír Gottlieb. Uslyšíte opět oba architekty Ivana Vavříka a Jana Hendrycha, kteří na námitky přímo reagovali, a také Ondřeje Bodláka, vedoucího odboru územního plánování a rozvoje města. Jako první diskutoval M. Jiran: (zvuk)
S územní studií Ateliéru Vavřík a dobrá společnost se v září seznámí zastupitelé města Jičína. Dá se předpokládat, že rozhodování o povrchu plánované cyklostezky jabloňovou alejí v prostoru od zahrádek na Žabínku směrem na bývalý vojenský prostor pod Zebínem až po bývalou skládku Zebín, bude pro všechny, které to zajímá, ještě hodně rušné.
(vaw)
Trvám na tom, že dostat se např. z Jaselské ulice na Čeřovce přes podzebínskou panelovku (lze vytrhat a nahradit asfaltem), kolem vodárny pod Zebínem, krajem louky nedaleko střelnice, pak po už existujícím mostku přes trať a krajem valdické zástavby k fotbalovému hřišti ve Valdicích je už dnes snadné a dostupné, ta chybějící asfaltová cyklostezka má pak dostatek místa mezi Valdicemi a Železnicí nalevo od vozovky ve směru na Těšín – jaké jsou důvody k tomu tuto trasu záměrně ignorovat a záměrně nevyužít ani k úpravám, ani k cestování z JC do Železnice?
Je tedy jednodušší dělat stavbu nákladnější, na povrchu více přírodním, směřující k okraji Železnice, místo do centra, s realitou spadaných jablek, z větší části nezpevněnou, než je druhá zde zmíněná varianta – pardon, ale pořád ještě nerozumím (pokud je vůbec jak rozumět). Čekám na Vaše argumenty. S díky M. Burešová
Na tuto variantu jsem se již dříve dotazovala některých radních : je tam prý velké převýšení, které není vhodné pro in line bruslaře….
Byla to velice zajímavá diskuze, kultivovaná a věcná. Zklamal mě jen nadpis tohoto článku.
Dobrý den, děkuji Vám za odezvu i za možnost být u toho!
K titulku mohu říci tolik, že nemám pocit, že by byl lživý nebo nadsazený. Pánové se práci skutečně věnovali svědomitě , v terénu i navzdory velkému horku, o čemž nás rovněž informovali, stejně tak se netajili tím, že s asfaltem v tomto místě problém nemají. Tak se vlastně titulek protíná s realitou.
Mě mrzí, že jste tam nebyl s námi, všichni jsme se tam vešli a zbyla ještě spousta místa.
Dobrý den všem,
Také zdvořile děkuji za pozvání a Vlaďce Wildové ze srdce moc za dokumentaristiku a prostor, který věnuje tomuto tématu, krásnému přírodnímu místu. Je opravdu škoda, že se diskuze neúčastnil Pavel Kracík ani Luděk Havel, kteří měli k tématu hodně co sdělit. Téma je to stále dosti živé a věřím, snad se mu budou zástupci města věnovat o to zodpovědněji. J. Krejcar
Dobrý večer, k pripomince J. Krejcara bych rád poznamenal, že jsem se jednání účastnit chtěl a vzal jsem si kvůli tomu i den dovolené. Večer před samotným jednáním jsme ale byli panem Havlem nečekaně informováni emailem, že počet zájemců překračuje kapacitu místnosti a ze se tak mohou zúčastnit pouze 4 osoby. Den dovolené jsem si tak bral zcela zbytečně a dlužno poznamenat, že jsem tak činil naposled. S pozdravem Pavel Kracik
Pane Kracíku, kvůli Vám jsem se vzdal svého místa na schůzce, abyste se tam vešel i Vy (a samozřejmě jsem Vám to i oznámil). To, že jste toho nevyužil, je Vaše rozhodnutí, které moc nechápu.
Zdraví Luděk Havel
Vzkaz pro P. Kracíka: Sedl jsem si na schody na terasu, abych co nejméně překážel a i přesto jsme s panem Gottliebem měli dostatečné pohodlí a rozhled. Nejsem zvyklý na nemoderované diskuze v tak velkém počtu. Přestože až na drobné výjimky probíhala více než kultivovaně, trpělivě jsem se hlásil a dočkal se udělení slova od p. místostarosty Jiřičky (tímto zdravím a děkuji). Čili prostor pro sezení i vyjádření názoru nastal a dva další lidé by na tom nic nezměnili. Škoda. V současné době se připravuje avizovaný petiční arch za zachování přírodního rázu a věřím, že od města protiváhou obdržíme k nahlédnutí petiční arch od šesti set petentů vyžadujících pro tuto cestičku jedině asfalt. Pěkný den. jk
Vážený pane Havle,
v předvečer jednání jste nečekaně všem osloveným napsal, že se přihlásilo 10 osob a jednání se z kapacitních důvodů mohou zúčastnit max. 4 osoby. Já jsem se přihlásil až večer předtím, neboť do poslední chvíle nebylo jasné, zda mi to zaměstnavatel umožní, a byl jsem tak jedenáctý v pořadí. Poté, co se druhý den ráno část z oslovených kriticky vymezila vůči Vašemu sdělení, jste nakonec v hromadném e-mailu napsal (cituji): „Abych to alespoň trochu odčinil, schůzky se nezúčastním, abyste měli o jedno místo více.“ Výsledkem tedy bylo, že jste oficiálně umožnil přijít pěti osobám z deseti, které se přihlásili přede mnou. Současné tvrzení, že jste se vzdal svého místa na schůzce, abych se tam vešel i já, je tedy výrazným odklonem od skutečnosti.
S pozdravem Pavel Kracík
Pingback: Odpůrci asfaltu o sobě dávají vědět: sbírají podpisy pod petici | Dobré zprávy z Českého ráje