Je čtení knih zastaralé? Pasovaní prvňáci dávají naději, že ne

JIČÍN – „Pasování na čtenáře je stejně tak důležité jako bylo ve středověku pasování na rytíře,“ upozornila „své“ prvňáčky Blanka Kalátová – Lisá, ředitelka 4. Základní školy v Železnické ulici v Jičíně. V úterý dopoledne v Městské knihovně Václava Čtvrtka pasovala dřevěným mečem na čtenáře 71 školáků, kteří už více či méně pronikli do tajů říše písmen. „Knížka je tím nejlepším brněním proti nudě, lenosti a průměrnosti,“ dodala B. Lisá a postupně poděkovala i třídním učitelům: za 1.A Pavlu Horákovi, za 1.B Miroslavě Richterové a za 1.C Dagmar Honejskové. Jičínský místostarosta Jan Jiřička v úvodním slovu připomněl, že Studentský dům, ve kterém knihovna sídlí, čekají v následujících letech stavební úpravy, které přispějí k výraznému zkulturnění prostředí. „Umět číst je důležité a věřím, že stejně jako vám pohádky četli babičky, dědečkové a rodiče, tak i vy jim budete číst,“ předjímal místostarosta. „Knížka jako předmět má zvláštní vlastnost: dokáže výtečně uvolňovat vzpomínky. Když si ji dnes přečtete a pak si ji za dva tři roky nebo po letech znovu vezmete do ruky, tak se vám většinou vybaví: „Aha, tak tuhle knížku jsem přece dostal v jičínské knihovně a pak, když jsem ji četl, tak mi u toho bylo příjemně…“ Je to vlastně taková sbírka hezkých vzpomínek,“ myslí si Ondřej Müller, programový ředitel nakladatelství Albatros, který přijel jičínské prvňáčky při pasování povzbudit. Děti při pasování dostaly svůj první čtenářský průkaz do knihovny, pamětní list, ale také knížku Prvního čtení z Albatrosu „Kuba nechce číst“ od spisovatelky Petry Braunové. „Není to další slabikář, snažíme se vám při výuce čtení, které je pro vás hodně náročné, pomoci. Knížky, které pro vás tvoříme, jsou příběhy o dětech, o zvířatech, o dobrodružstvích. I já mám ze svého dětství vzpomínku na četbu o Pipi punčochaté. Když jsem dočetla poslední stránku, vadilo mi, že nevím, co je dál. Co dělala Pipi týden potom, co skončila kniha? Co dělala za půl roku? Tak moc mi to vadilo, že jsem si vzala sešit a začala si o Pipi psát sama. Byly to spíše nesmysly, ale najednou byla Pipi u mě doma a já jsem rozhodovala o tom, co bude dělat. Dopisovala jsem pak různé dětské knížky a to „vymýšlení si“ mě začalo bavit,“ svěřila se spisovatelka Petra Braunová.

Prvňáčci v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně převzali při pasování dárky a zároveň si připomněli i svá první setkání s knížkami: (zvuk)

Školáci si z jičínské knihovny odnášeli do dalšího života i knížku od Petry Braunové s podpisem od autorky: (zvuk)

Spisovatelka Petra Braunová se při psaní nejvíc inspiruje právě dětmi. Při pasování v Jičíně přítomné rodiče jemně popíchla, aby se svým potomkům věnovali už teď. „Tito prťouskové vám rychle vyrostou a podobná příležitost se už nikdy opakovat nebude,“ upozornila matka tří dětí na základě vlastní zkušenosti.