JIČÍN/ Praha – Autorský tým, k němuž patří i Eva Chodějovská z Jičína, vydal v Nakladatelství Lidové noviny a ve spolupráci s Národní galerií v Praze dvousvazkové poutavé vyprávění o cestě, která byla zlomovým momentem v životě jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů českého království přelomu 17. a 18. století – hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Pokud je vám příjmení šlechtice povědomé, vítejte i v našem regionu! Pohnutky ke vzniku knihy, podstatu dobových kavalírských cest, i využití deníkových záznamů Heřmana Jakuba k rekapitulaci trasy přiblížila Eva Chodějovská: (poslechněte si zvuk)
Autoři touto knihou zároveň boří i některá klišé. Podle Evy Chodějovské se např. stále dětem ve školách vštěpuje to, že pobělohorská šlechta komunikovala především německy… Běžně toti mluvila česky. To se však zjevně v osnovách dosud neujalo: (zvuk)
Dodatek ke knihám: Dvacetiletý Heřman Jakub podnikl v letech 1678–1682, tak jako jiní mladíci
jeho stavu a věku, kavalírskou cestu po Evropě. Jeho putování bylo výjimečné svou délkou trvání i vzdáleností, kterou cestovatel společně se svým doprovodem urazil, finanční náročností a především tím, že si během cesty psal deník, který se dodnes dochoval. Zápisky si vedl vždy v jazyce té země, kde se právě nacházel. První díl knihy zasazuje Černínovu cestu do časového, prostorového i kulturního kontextu barokní Evropy. Autoři podrobným popisem rodinného zázemí hraběte, cestovatelské každodennosti i navštívených zemí a měst za pomoci pečlivě vybraných dobových ilustrací načrtávají kulisy, v nichž se cesta odehrála. Ve druhém svazku je čtenáři předložen úplný text deníku formou zrcadlové kritické edice – v německém, italském, francouzském a španělském originále a paralelně v českém překladu.
„Zkušenost je nepřenosná,“ říká k bádání Eva Chodějovská
Pohnuté události závěru Černínova putování dovolily knihu koncipovat – při zachování všech nároků na vědeckou publikaci – jako napínavé vyprávění, které osloví jak odbornou veřejnost, tak čtenáře se zájmem o historii. „Byla to ohromná zkušenost, protože jsem měla příležitost se empiricky seznámit s daným prostředím. To je také důvod, proč ráda a poměrně hodně cestuji. Mohu si prohlédnout fotky a přečíst mnohé o dané zemi či místě, ale ta zkušenost, kdy tam člověk stojí a sám se dívá, je nepřenosná,“ svěřila na závěr historická geografka Eva Chodějovská, která čerstvě obhájila svůj doktorský titul.
(vaw)