STÍŽNOST
KOPIDLNO – Stěžujeme si na výběrčího jízdného ve stanici Kopidlno, jenž byl před odjezdem vlaku z Kopidlna dne 8.1. 1922 do Prahy ve 4,14 hod. odpoledne. Pan pokladník docela ležérně si vydával lístky, dělal si z lidí blázny („tak jsem nyní z Vás sám jelen“ a jiné výroky), lidé se před pokladnou mačkali, křičeli, lamentovali, vlak přijel a odjel – – a výběrčí docela ležérně prodával lístky do Prahy dále, ačkoliv pasažéři volali na něj, že jedou do Prahy a vlak jest už tady. Ani jím to nehnulo, vydával lístky do Dětenic, ač tento vlak odjíždí čtvrt hodiny později. A tak asi 10 lidí vinou pokladny kopidlenské zůstalo na nádraží sedět; mezi nimi i jedna žena, která od poledne čekala na otevření pokladny a přece vlak jí ujel. I do Jičína nastupovali pasažéři pozdě. Musili jsme naskakovati mimo nádraží do stojícího vlaku. My si stěžujeme na to šikanování obecenstva. Proč nebyla otevřena pokladna dříve, když tolik lidí čekalo a proč pokladník neupozornil a nevydal lístky dříve těm, kteří odjížděli do Prahy a do Jičína? Dráhy zvýšily o 100% jízdné, ve vlacích špíny, že by ji mohl krájeti, brzo se člověk stydí usednouti, jen platit a platit. – – – a konečně ještě býti vysmíván takovým jednáním úředníka, kterého my platíme! Přibíjíme na pranýř, stěžujeme si a žádáme nápravy!
Hospodářské noviny 19.ledna 1921
NABÍDNUTÍ K SŇATKU ÚŘEDNÍMU
Muž 37 let starý, slušného zevnějšku, rozvedený 9 let od své ženy, vládne usedlostí 17 korců dobrých řepných polí a luk. Rád by se oženil buď s dívkou neb bezdětnou vdovou, stáří od 28 do 35 let. Vyšší a silnější postavy s věnem asi 6 000 korun a výbavou. Anebo by se přiženil do usedlosti s věnem 35 000 korun a výbavou. Nabídky do administrace.
Hospodářské noviny 26. ledna 1921
SENZACE JIĆÍNA
Jičín má senzaci: dne 1. a 2. února budou zápasiti 2 ženy v řecko-římském zápase. Mužský svět se pohrne do sálu a oči bude míti „na šťopkách“ na dvě polonahá ženská těla na sobě se válící. Nepůjdou tam pro zápas, ale pro to tělo. A že na tuto mužskou „náturu“ pořadatelstvo počítá, patrno z plakátu, na němž vychvaluje se ona žena, která zapomněla úplně na ženskou důstojnost, jako první kráska z Prahy. Děkujeme pěkně za to, kdyby Praha caput regni měla takové krásky ženské! Že se nestydí ta žena takto ženskou důstojnost v bláto šlapati! Příliš si ženy vážíme, příliš velkou úlohu dala příroda ženě – matce pokolení lidského – než aby hrubými hmaty zápasnickými nám braly toto přesvědčení důstojnosti ženy – matky. Jest hanbou a zůstane hanbou těchto žen tento řecko-římský zápas.
Hospodářské noviny 2. února 1922
NEPOŘÁDKY NA ULICÍCH MĚSTA
JIČÍN – Občané města Jičína stěžují si na nepořádek, jenž vládne v ulicích města. Osvětlení je hanebné, lepší osvětlení má Kopidlno a to přece nechtělo býti městem župním. Jdeš-li večer ulicemi, ocitáš se v nebezpečí, že upadneš, jako se to stalo paní Dlouhé z Holína, která utrpěla otřesení mozku a vykloubení údu. Po zamrzlých chodnících věru lidé chodili jako na jehlách. Čištění ulic zadáno bylo za roční paušál komusi a nyní metaři si dělají co chtějí. Obecní přirážky jsou veliké a za ty snad mohli bychom aspoň po ulicích choditi osvětlených bez nebezpečí, že si zlomíme nohu. U obce jest architekt a inženýr, ale osvětlení jest – inu jak v Kocourkově.
Hospodářské noviny 9. března 1922
Stoleté zprávy vybrala Jiřina Holá