JIČÍNSKO – Počátkem roku  1917 vycházely Jičínské noviny pouze 1x za měsíc a jejich obsah byl neveselý. Kritizovaly katastrofální stav zásobování potravinami a uhlím a přibývalo také oznámení o úmrtí obyvatel na frontě i v zázemí. Kulturní život města ale neutichl. V lednu a únoru probíhal šestinedělní taneční kurs pod vedením mistra tance MUC.  Bohumila Jůzy, konal se koncert operní pěvkyně – členky Národního divadla jičínské rodačky Olgy Borové – Valouškové a přednášky pořádané různými spolky. Od 23. ledna hostovala v Jičíně opět divadelní společnost A. Konětopské-Havlíčkové. V Jičíně fungovala Lidová kuchyně. Denně se zde vařilo 2000 obědů pro dospělé a  více než 600 polévkových večeří zdarma pro školní děti z  nemajetných rodin. Školní vyučování trpělo různými válečnými nesnázemi. Mnoho učitelů bylo ve  vojenské službě, někde byly stále zabrány školní budovy. V lednu a únoru bylo na  16 školách v  jičínském okrese přerušeno pro nedostatek topiva vyučování. 23. února se znovu otevřely parní, vanové a  lidové jičínské městské lázně.

Čeští lidé se doma v  zázemí radovali z  porážek rakouské armády. Četnými anekdotami zesměšňovali císaře a generály a tajně pomáhali ruským zajatcům. Objevovaly se posměšné nápisy. Například na  sochu sv.  Václava v  Jičíně kdosi napsal: „Co zde stojíš, chop se meče, nevíš, že nám do bot teče?“

Na přelomu února a března došlo v okolí Jičína k několika krádežím medu přímo z úlů, přičemž byly některé roje včel zničeny. Došlo také ke krádeži husy.

Jičínská veřejnost si připomněla také dvě významná výročí

20. ledna 1877 – tedy před 140 lety – zemřel v Jičíně známý vlastenec, žurnalista, spisovatel a překladatel Antonín Štrauch, který pocházel z nedaleké Jičíněvsi. Již během gymnaziálních studií přispíval do regionálního týdeníku Jičínský obzor. Byl jedním ze zakladatelů Humoristických listů a redaktorem Pražských novin a Národních listů. Na klonku života pobýval v Jičíně u své sestry v hostinci U Žďárských na Žižkově náměstí. Štrauchův pomník, slavnostně odhalený roku 1888, nalezneme dodnes v lesoparku Čeřovka.

2. února před 150. lety (1867) se narodil  významný chirurg a jičínský rodák MUDr. Otakar Kukula. Po maturitě na zdejším gymnáziu vystudoval lékařství v Praze a ve Vídni. Již roku 1897 byl jmenován soukromým docentem pro patologii na české lékařské fakultě v Praze a v roce 1904 řádným profesorem. Téhož roku se stal přednostou chirurgické kliniky a na tomto půstu působil až do konce svého života. Po vypuknutí 1. světové války nastoupil vojenskou službu a působil jako vrchní štábní lékař a konziliární chirurg. Jednou z jeho největších zásluh byl jeho výzkum zánětu slepého střeva a jeho řešení včasným operačním zákrokem. Vydal řadu odborných prací z oblasti břišní chirurgie. Byl dlouholetým předsedou Spolku českých lékařů a v letech  1924/25 rektorem Karlovy univerzity.

Z Jičínských novin vybrala Jiřina Holá