Petice „Stop kácení u náhonu“ čeká na reakci

nahon JIČÍN – V Dobrých zprávách jsme přijali vyjádření  Jana Šorfa, který sepsal petici, která se týká kácení stromů u náhonu za rybníkem Kníže.

Dobrý den, ukončil jsem petici „Stop kácení u náhonu“, která počítá s obnovou většiny aleje náhonu rybníka Kníže. K zemi má jít 150 stromů z 207. Já osobně si toto místo nepředstavuji jako alej složenou z mladých stromků a mezi nimi 57 vzrostlých stromů. Stejný názor má i 96 lidí, co se pod petici NA MÍSTĚ podepsalo. Dnes měla dojít do Kanceláře starosty (kopie), na Odbor ŽP a očekávám na ni písemnou reakci. V případě zájmu médií do ní lze nahlédnout na příslušných úřadech.

Opakuji zde dva body řešící situaci:

1. Vytvořit pracovní místo pro arboristu/stromolezce, který by každý rok po období vegetačního klidu (5 měsíců v roce) ošetřoval po celém městě dřeviny. Odstraňoval suché větve, prořezával, snižoval výšku jednotlivých stromů a zvyšoval tak bezpečnost kolemjdoucích.

 2. Ustanovit pracovní skupinu ohledně aleje. Skupina by byla tvořena z dendrologů, ornitologů, ochránců přírody, občanů, zahrádkářů, zastupitelů a médií. S cílem projít jednotlivé stromy a najít rozumný kompromis mezi všemi stranami. Datum setkání by byl předem dán přes sdělovací prostředky, aby se mohli jednotliví účastníci přijít.

Abych seznámil s problematikou, oslovil jsem dendrologa, Odbor ŽP, Nadaci partnerství a Ministerstvo ŽP. Očekával jsem diskuzi, která se bohužel nekoná. Určitě lze najít kompromisní řešení a plánuji v tomto ohledu další kroky.

Krčínova alej soutěží

V rámci zachovat alespoň část aleje, navrhl jsem ji do soutěže Alej roku 2014. Krčínova alej z Jičína tak bojuje v celonárodní soutěži: http://www.alejroku.cz/2014/krcinova-alej I v této aleji by měla jít cyklostezka (na Kbelnici), což se nelíbí těm občanům, kteří se podepsali pod petici. Podle jejich názoru by se  jízda na rovném povrchu asfaltu stala daleko rychlejší, bezohlednější.

Krajina měla pro naše předky duchovní charakter

Barokně komponovanou krajinou chápu vzájemné propojení alejí s kapličkami, kopci, architektonickými skvosty, prameništi řek a malebnými vesničkami. Půdorysy těchto spojení tvoří zajímavé geometrické tvary (hvězdy, kříže, čtverce šestiúhelníky, osmiúheníky, kruhy, aj). Pro naše předky měla krajina silně duchovní charakter. Pořádaly se poutě (v Jičíně Jezuité) a na těchto poutích –  zastaveních navštěvovali Lipovou alej, Zebín, boží muka, kostely a kaple v okolí. Jaký duchovní rozměr bude mít špičková cyklostezka? Budou se lidé v krajině zastavovat jako dříve (na poutích), nebo jí jen profrčí na kole, čtyřkolce, autě, in-line bruslích? Viděl jsem párkrát na Zebíně nějakého barbara, co se ze strany od pily dostal čtyřkolkou až na kopec. Vybudováním asfaltových cest vyženeme tyto lidi dál do přírody (mimo kontrolu), kde ji budou ničit. Protože oni hledají „adrenalinovou zábavu“ !!!  Zatím zde také nikdo nepoukázal na cyklostezku vedoucí podél Cidliny (od archivu k rybníku Kníže), která též nemá klasický silniční povrch a je hojně navštěvována, jak cyklisty, tak maminkami s kočárky. Zajímalo by mě, kolikrát byla opravována, že tak drží, ačkoliv není tvořena hladkým asfaltovým povrchem.

Referendum u podzimních voleb?

Závěrem si myslím, že referendum v rámci komunálních voleb by mohlo situaci vyřešit. Občané se rozhodnou pro jednu z variant povrchu a většinový názor rozhodne. Tomu říkám demokracie!  Vyzývám proto zastupitele, aby zvážili tento bod na jednání konaném dne 17. září 2014.

Jan Šorf

(prostor pro komentáře je otevřený všem, kteří se zdrží vulgarit a prvoplánového napadání druhých, pozn.red.)

 

10 komentářů u „Petice „Stop kácení u náhonu“ čeká na reakci

  1. Miroslav Chromý

    Dobrý den,
    plně se ztotožňujeme se stanoviskem nejen p. Šorfa, ale i ostatních, kteří jsou proti „vyasfaltování“ cest podle Cidliny. Mrzí mě, že se o tom diskutuje pouze v tomto úzkém kruhu. Nikde, v žádném tisku jsem o tomto, pro mě zásadním problému, nenašel zmínku. Vše podstatné bylo již asi řečeno a tak prosím- neasfaltujte.!!!
    Miroslav a Věra Chromých, Smetanova ul Jičín.
    Pro úplnost uvádím názor kolegyně:
    Nevěděla jsem 1. že má být asfaltová a 2. že má vést tím údolím. Myslela jsem, že bude pokračovat z aleje přes ten kopec v Sedličkách … nebo po té panelce. Tohle mě vážně nenapadlo ani v nejhorších představách. Nesouhlasím ani s asfaltem (bolí z něj nohy nehledě na to, jak hnusně vypadá) ani s kácením … Klidně bych se šla připoutat ke stromu, jestli půjdeš se mnou 🙂 Chápu potřebu „inlinistů“, ale to by musela být stezka vymezena pouze pro inline, protože jinak se budou mezi chodci, koly a kočárky motat pořád … Až se bude podepisovat nějaká petice, dej vědět! M.

  2. Jan Šorf Autor příspěvku

    Dobrý den,
    právě v těchto dnech vzniká petice proti plánované podobě cyklostezek kolem Jičína. Vyzývám tímto všechny občany, kterým se nelíbí tento necitelný zásah do naší krásné krajiny Českého ráje, aby se připojili k výzvě, petičnímu výboru, nebo se podepsali na petiční archy!

    Plánuji vyvěsit archy přímo v aleji a nechat je i v předem vybraných obchodech…

    Cílem je přinutit zastupitele, aby vypsali referendum v rámci komunálních voleb.

    S úctou

    Jan Šorf
    občan Jičína

  3. Marcela Burešová Autor příspěvku

    Odpověď p.Šorfovi:
    Dobrý den, pane Šorfe,
    o podepsání se pod vznikající petici mám určitě zájem, trvám na tom, že krajina není sportoviště a že povrch v rámci zástavby třeba i asfaltový se s přechodem do krajiny může plynule změnit v přírodu ochraňující, přirozenější (tedy prostupnost cest tím nemusí být ohrožena, pominu-li inlinisty). Mrzí mě, že jsem Vaši předchozí petici ohledně kácení stromů včas nezaznamenala, zároveň si nejsem úplně jistá, zda by případné referendum občanů Jičína mohlo („demokraticky“) dopadnout ve prospěch bezasfaltové jabloňové aleje, ono těch sportovních duší není v Jičíně zase tak málo, v některých okamžicích se vnitřně neztotožňuju s tím, že názor většiny má převálcovat názor menšiny – což znamená, že naše společnost asi ještě nedozrála k tomu, aby se v ní dalo demokraticky rozhodovat ve prospěch osvícenějších řešení.
    S pozdravem M. Burešová

  4. Jaromír Gottlieb Autor příspěvku

    Vážení zastupitelé města Jičína,

    současný a poměrně prudký spor o vyasfaltování cesty mezi Jičínem a Železnicí mě přiměl vyjádřit a poslat Vám svůj náhled na věc z hlediska priorit územně plánovacího podkladu „Jičín – město 4 krajin“.

    S pozdravem – Jaromír Gottlieb

    Vážení zastupitelé města Jičína,

    dovoluji si vám zaslat své vyjádření stran připravované cyklostezky Jičín – Železnice jakožto autor studie Jičín – město čtyř krajin. Z celého náhle eskalovaného sporu je těm, kdo jej sledují, zřejmé, že oběma stranám jde o prospěch města a jeho obyvatel a že předmětem sváru je ve skutečnosti pouze navržený asfaltový povrch předmětné cesty. Jelikož se v podstatě jedná jen o technickou stránku věci, věřím, že tento problém bude ještě posouzen a nakonec vyřešen a že v iniciativě neziskových organizací a občanů, kteří se postavili proti asfaltu, ale smysl projektu spojit Jičín se Železnici podporují, bude přitom rozeznána cenná partnerská pomoc městské samosprávě v jejím nelehkém úkolu nacházet při plánovaných realizacích optimální řešení.

    Důvod, proč reaguji, je ten, že nyní prosazovaný záměr je považován za realizaci vycházející z konceptu Jičína – města 4 krajin. Pokud by tomu tak bylo, jde o značné nedorozumění. Ta studie důsledně poukazuje na fakt, že na vícero místech „vstupuje“ hluboko do městského organismu Jičína přírodně i kulturně neobyčejně cenná okolní venkovská krajina; zdůrazňuje, jak je tento jev již vzácný a jak by mělo být s tou hodnotou uvážlivě nakládáno. Vyasfaltovat cestu v jednom z těchto prostorů, kde v tomto provedení nikdy nebyla, a nazvat to rekonstrukcí, je z hlediska tohoto konceptu něco protikladného a politováníhodného. Je to naopak „vstoupení“ města (městského prvku, prvku městské infrastruktury) do volné krajiny. Je to její výrazné a bohužel už nevratné poměštění. Takováto realizace totiž de facto předjímá vcelku logický zájem, aby napříště došlo k ještě větší urbanizaci tohoto prostoru, tj. aby tato cesta byla jednou i osvětlena, opatřena odpadkovými koši, parkovými lavičkami, nejrůznějšími informačními cedulemi a nikdy nechybějícími dětskými koutky – „rádoby atraktivními hřišti“, přestože dnešní děti už zpravidla nesvedou vylézt na strom…

    Chtěl bych upozornit na trojí aspekt závěru této studie.

    1/Je to předně přesvědčení, že unikátní hodnota jičínské dispozice se bude postupně umenšovat a zanikat, pokud nebude včas zpracován obsáhlý projekt jejího uchopení, nezbytně obsahující i 5 dílčích projektů pro jednotlivé vstupy z města do jeho okolí a příslušné krajinné koridory. V těchto projektech by daná problematika měla být řešena koncepčně, s širokým záběrem na zohlednění zájmů městské infrastruktury i obyvatel, a to s výhledem na na jejich potřeby v řádu desetiletí. Měly by být například při tom promyšleny a anticipovány legitimní potřeby příštího Jičína propojit jednotlivé části/čtvrtě/ svého hvězdicovitě formovaného města navzájem, kteréžto komunikace musejí těmito koridory projít, měla by být anticipována i dopravní situace, kterou do blízkosti města vnese realizace rychlostní silnice R 35 – a to vše tak, aby mohla být minimalizována případná negativa, v neposlední řadě proto, aby Jičín dopředu, a nikoli ex post, vůbec věděl, jaké ze svých specifických nároků má při plánování těchto staveb uplatňovat a důsledně hájit.(!) Faktem je, že realizace nevratného, třeba i drobného projektu uskutečněného bez všech těchto analýz, představuje vždy vážné riziko, že příštím řešitelům bude vnucena situace, která omezuje jejich jiná, pro město a jeho občany mnohem vhodnější, koncepčnější řešení.

    2/ Dále je to přesvědčení, že tento velký projekt (byť by se reálně uskutečňoval dlouhodobě a po etapách), má být podepřen výsledky široké diskuse mezi samosprávou a občany, ale i diskuse mezi samosprávou Jičína se samosprávami okolních obcí, aby nalezená řešení měla podporu celé komunity, žijící v Jičíně a jeho okolí. Předpokládá se přitom, že v rámci toho – řečeno pro příklad – by proběhla debata i se zástupci „inlajnistů“, zda je z nějakého důvodu nutné, aby bruslili právě do Železnice, a byl by s jejich účastí vybrán prostor pro jejich aktivity vhodný jak z hlediska jejich, tak i města, a ten by byl také v rámci tohoto projektu realizován. Nedošlo by tudíž k nynější situaci, kdy se mnozí občané tomuto způsobu využívání stávající cesty brání, nikoli proto, že by svým sportujícím spoluobčanům adekvátní prostředí nepřáli, ale proto, že společné užívání tohoto území nemůže nebýt kolizní. Je jistě vždy nešťastné, když jsou samosprávou prosazovány projekty, které nejrůznější skupiny občanů staví (a přitom zcela zbytečně) proti sobě.

    3/ Nakonec je to přesvědčení, že Jičín, mající dosud unikátní hodnotu své specifické sídelně-krajinné

    dispozice, by měl nalézat a realizovat řešení podobně unikátní, inovantní, která by měla mít ambici být v tomto ohledu vzorem i pro jiná sídla v republice. Z tohoto hlediska se jeví vyasfaltování jedné z cest, která z něho míří do cenné krajiny jeho okolí jako řešení silové, málo vtipné, možná dokonce již zpozdilé vzhledem k nejnovějším trendům, které jsou dnes v provedení povrchů komunikací procházejících územími parků, obor i volné krajiny mnohem ohleduplnější k danému přírodnímu prostředí.

    Vážení zastupitelé, uvědomuji si, že potřeba zohlednit koncept Jičín – město 4 krajin je jen obecně zmíněna ve schváleném územním plánu, ale k jeho důsledné realizaci se město programově nikdy nezavázalo a že tedy dané závěry akceptovat nemusí. Chtěl jsem jen upozornit, že v těchto závěrech je obsažen zcela jiný přístup k předmětnému kulturně historickému dědictví, ze kterého vyplývá i zcela jiný postup při hledání potřebného konsensu.

    V úctě a s pozdravem Jaromír Gottlieb

  5. Marcela Burešová Autor příspěvku

    Dobrý den všem, zvláště panu Gotlliebovi, kterému tady poloveřejně opravdu upřímně děkuju, že vyslovuje tak důležité postoje a myšlenky. Beze zbytku s Vámi, pane Gottliebe, souhlasím, přesně takhle totiž krajinu Jičínska vnímám a v tomto smyslu si přeju ji ochraňovat a pečovat o ni, ne ji opravovat a upravovat v souladu se zájmy některé ze skupin lidí.
    Mohli bychom v Jičíně být skutečně velmi moudrým a pokrokovým modelem pro ostatní části naší země, protože naše krajina má taková specifika, která nás k tomu úplně vybízejí.
    V řešení podobných otázek se lze velmi dobře opírat o v zahraničí již vyzkoušené realizace úprav krajiny, naživo jsem zajímavé prvky a přístupy uvnitř zástavby potkala např. v Brighton-Hove ve Velké Británii, velmi citlivý přístup ke krajině zase v Norsku, Švédsku a Finsku. Nic z toho nebylo co do použití modernějších a nákladnějších materiálů a co do složitosti technologií naddimenzované, jako u nás běžně bývá.
    Britům nepřijde divné, že na nějaký čas zavřou kriketové hřiště, osejí plochu novou trávou, zalévají a pečují o to, až ho zase otevřou, místo toho, aby tam vytvořili hektar umělohmotného povrchu. Švédům vůbec nevadí, že asfaltový povrch ve vesnicích je někdy jen na hlavní silnici, která vesnicí vede, příjezdové a vedlejší cesty k domům a okolním farmám jsou již z drobného kamení a podobných materiálů, na brusle nejsou líní dojet do určité lokality, kde je in-line dráha obvykle v městské zástavbě, u řeky, či silnice apod. k dispozici.
    Vypadá to, že se jako Češi máme ve schopnosti o něco (v případě krajiny a přírody i o sebe) pečovat ještě rezervy.
    Vlivem této diskuze mě napadá několik experimentů:
    Zkusme v lipové aleji profesionálně, až umělecky vyfotit část, kde je in-line dráha, vytiskněme 20-30 fotek ve větším formátu (nejméně A4) a uspořádejme výstavu, nebo si fotografie pověsme do obýváku (ještě výrazněji by to asi vyšlo s pověšením do ložnice). Jak dlouho by se nám líbilo se na takové fotografie dívat (šlo by změřit průměrný čas pobytu návštěvníka na výstavě), nebo jaké pocity bychom v pokoji s fotografiemi zažívali? Ke kterým činnostem by nás to v pokoji svádělo? Chtělo by se nám tam spíš pracovat, nebo odpočívat? Řešit sporná témata, nebo si jen užívat společné přítomnosti členů rodiny? Pak vyfoťme ve velmi dobré kvalitě cestu lípami, která zůstala hliněno-kamenitá, a udělejme s fotkami totéž. Hádám, že výsledky experimentů by byly velmi rozdílné.
    Podobné věci člověk zažívá i přímo v krajině. Když je někdo ve velmi silné negativní emoci, jde-li si do krajiny zasportovat, přetluče emotivní vypětí převážně fyzickou aktivitou (to se někdy taky může hodit). No jde-li člověk obtěžkán silnou negativní emocí do volné přírody (na Jičínsku stačí např. vylézt velišský kopec ze strany obrácené ke Šlikově Vsi, tam totiž žádná cesta nevede), za nesrovnatelně kratší dobu a s minimálními nároky na cokoliv dalšího mu necivilizovaná krajina umožní zanechat „emoční stopu“, která se přirozeně vstřebá do podloží ostatních energií v krajině.
    Pokud se s hlavou plnou starostí jdeme projít ven, bude velmi patrný rozdíl v hloubce a kvalitě našeho pokusu o to „vypnout“, půjdeme-li po krajnici vozovky, nebo po parkově upravené cestě, nebo po jen vyjeté cestě mezi poli, nebo po lesní stezičce vyšlapané jen zvěří, nebo prostředkem pole, lesa, či pastviny, kde nevede žádná cesta. Podobně se dostáváme do jiného rozpoložení, když putujeme po turistických „dálnicích“ v krajině Krkonoš, nebo když slézáme vnitrozemské a těžko dostupné hory Rumunska. Také krajina na tyto naše zásahy reaguje velmi výrazně. Ve Špindlu ještě nedávno rostly byliny (včetně léčivých) přímo mezi zástavbou (tyto plochy mohou být dnes již taky zastavěny), na svazích sjezdovek nerostla ani jedna, dokonce ani kopřivy ne. Byly tam jen malé drny trávy a rostly tam lysohlávky, což teenageři kvitovali s povděkem.
    Z toho všeho vyplývá, že pokud naše péče o krajinu bude „pseudopéčí“ (přiznejme, že fotografie in-line stezky v jabloňové aleji by se hodily tak maximálně do projektové dokumentace), jsme a budeme jako lidské bytosti brzy nahraní a příroda nám to bude věrně zrcadlit, že jsme zlikvidovali něco, co sami neumíme vytvořit.
    S pozdravem a úctou Marcela Burešová

  6. Jan Šorf Autor příspěvku

    Dobrý den,
    obrátil se na mě zahrádkář, který nechtěl být jmenován. Píšu volný přepis jeho názoru:

    Souhlasil s mojí obavou výstavy rodinných domů a golfového hřiště podél cyklostezky Jičín – Železnice. Upozornil mě na to, že v lokalitách kolem Čeřovky a za rybníkem Kníže (kolonie Žabínek, Kometa, Za Čeřovkou) počítalo město Jičín před pár lety (v rámci územního plánování) se zástavbou. Tehdy se ozvali zahrádkáři a sepsali petici, pod kterou se všichni podepsali. Nevylučuje tedy její opětovné vypsání!

    Dále mě upozornil, že prý v daných lokalitách má své zájmy a parcely podnikatel Liška. Řekl, že jistě nespí myšlenka o vybudování golfového hřiště, kolem kterého by s velkou pravděpodobností vedla již zmíněná cyklostezka. Hladký asfalt s veřejným osvětlením přirovnal k jednosměrné silnici bez chodníků. Podle jeho názoru by si v budoucnu usnadnilo město a soukromý investor a podnikatel v jedné osobě práci.

    Odkázal mě na článek a vyjádřil jistou obavu, zda nedochází ke střetu zájmů mezi podnikatelem Liškou a starostou Liškou, který již nebude kandidovat v nadcházejících volbách a již se bude plně věnovat svým soukromým aktivitám.

    Vyjádření starosty k tématu cyklostezky v nejnovějším článku z Deníku :

    Starosta Jiří Liška věří, že zastupitelé své dřívější usnesení nepřehodnotí. „Myslím si, že bychom podceňovali zastupitele, kdybychom si mysleli, že tehdy nevěděli, o čem hlasují,“ říká.

    http://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/ekologove-broji-proti-cyklostezce-z-jicina-do-zeleznice-20140914.html

    Taková obvinění neberu na lehkou váhu a věřím, že k nim přibude vysvětlení.

    S úctou

    Jan Šorf

  7. Jaroslav Krejcar

    Velevážení,
    Máte již alespoň k dispozici podklady, alespoň PDF situační výkres plánované asfaltace, majetkoprávní elaborát či jiné potřebné ? Pokud ano, kde jsou k nalezení ? Jinak se tu tak trochu marně placatíme ve větru a utápíme v emocích. Díky jk

  8. Hynek Zlatník Autor příspěvku

    Rád bych vás informoval o tom, že jsem měl možnost zatím jen krátce prostudovat projekt, kolem kterého se vše točí. Z mého pohledu to je třímetrová silnice s přejezdy pro zemědělce posílenými obrubníky, dopravním značením na začátku a na konci, včetně laviček, košů, se zemními pracemi do hloubky max. 60 cm, úpravou zeminy vápněním, odvodňováním a dalšími vymoženostmi civilizace. Není mi jasné, jak někdo může tvrdit, že takováto liniová stavba nemá dopad na životní prostředí, myslím, že Jaromírem zmiňované rozšíření města do přírodního prostoru je zcela zjevné.

    S pozdravem
    Hynek Zlatnik

  9. Eva Bílková, Robert Smolík Autor příspěvku

    Jičín 17. 9. 2014
    Vážení zastupitelé,
    dovolte, abychom k vzniklé situaci připojili svůj hlas i my, členové Občanského sdružení Lodžie. Domníváme se, že je v něčem analogická se situací, kterou důvěrně známe. Protože i my jsme byli v pozici několika „aktivistů“, kteří v polovině 90. let městu zhatili získání investice. Tenkrát šlo o investora, který chtěl vytvořit Valdštejnův zábavní park. Byli jsme proti tomu projektu z přesvědčení, že objekt Valdštejnské loggie je jedinečnou památkou, která má mít úplně jiné postavení – že je to architektonický šperk, který je chloubou tohoto města, a z toho důvodu také má být úplně jinak prezentován, má být veřejnosti přístupný a má sloužit Jičínu a jeho návštěvníkům kulturně diametrálně jinak! Nyní se naše stanovisko potvrzuje a město musí vidět fakt, že díky tomuto „zmaření“ a rovněž díky jeho následné péči o tuto unikátní valdštejnskou památku je nyní Jičín se svou Lodžií a Libosadem spojován s císařskou zahradou zámku Neugebäude u Vídně, s Prahou a tamějším Valdštejnským palácem, s realizacemi manýristických zahrad v Itálii a nikoli s Libereckým Babylonem, westernovými městečkem u Boskovic a Jurskými parky v blízkém i dalekém okolí. Domníváme se, že nynější situace je v tomto ohledu shodná a že občané, kteří nechtějí asfalt
    k Železnici, také nechtějí kazit městu jeho slibné projekty a komplikovat mu práci, ale že podobně jako my kdysi vidí unikát tam, kde ho mnozí nevnímají, a že už doba několika příštích let jim může dát za pravdu. Chápeme, že ve Vašich očích je srovnávání Lodžie a pěšiny naprosto neadekvátní, ovšem v polovině devadesátých let mnozí viděli Lodžii jen jako ruinu bez potenciálu. Domníváme se, že hodnota pěšiny v aleji je investice, kterou oceníme za dalších deset let, investice pro další generaci Jičínáků, kteří, až budou všude jen asfaltové cesty, půjdou s údivem bosi pod rozkvetlými jabloněmi a poznají ve svém srdci, co je to domov. Jsme přesvědčeni, že na asfaltu, se jim to těžko zdaří.
    S úctou a pozdravem
    Eva Bílková, Robert Smolík
    členové Občanského sdružení Lodžie

    1. Jan Vlk

      Moje rodina žije v Jičíně již 4 generace připadám si tedy jako patriot mám naše město opravdu rád a mám rád lidi kteří často bezplatně nebo za symbolické příspěvky dělají spoustu hezkých akcí pro naše město i občany bohužel někdy se zájmy podivně kříží viz třeba kolej v jednom kole. Někdy mě připadá že by si pouze někdo chtěl vybudovat pomník aby se na něho nezapomělo upozorňuji že beton vydrží déle existuje také povrch z lícovaného přírodního kamene popř nenápadná šedá zámková dlažba válcovaná šotolina specielní čedičové dlaždice odlévané z horké lávy tuším že v Itálii atd podle mého skromného názoru vše lepší než fádní a neekologický asfalt zvažte vše pro a proti prosím ještě jednou diky J. V.

Napsat komentář: Miroslav Chromý Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *