JIČÍN – Již čtyři měsíce probíhá petice Za zelenou Čeřovku, která má na svém kontě úctyhodných 307 podpisů lidí a nově ji lze podepsat i on-line. Podařilo se mi získat vyjádření politických stran a členů ekologických organizací :
„Odpovídám za celou místní organizaci ČSSD, jíž jsem místopředsedou. Na začátek bych rád vysvětlil drobné nedorozumění, které jsem ve Vaší petici našel. Je pravda, že součástí programu MO ČSSD bylo doslova: podpoříme revitalizaci lesoparku Čeřovka z dotačních titulů EU. Jinými slovy: pokud by existoval dotační titul a byl zpracován projekt citlivé revitalizace, tak bychom jej podpořili. Bohužel, slovo „revitalizace“ je stále častěji prezentováno jako bezhlavé kácení a
nesmyslné zásahy do krajiny (což bohužel přiživují i příklady z blízkého okolí), s čímž bychom samozřejmě souhlasit nemohli. Čeřovka je jedna z mála oáz souvislé zeleně ve městě a zaslouží si náš obdiv a ochranu. Je proto nejen dle mého názoru nutné zmapovat stav dřevin a krajiny, neboť nikdo z nás nemůže na první pohled odhadnout, v jaké kondici se zeleň nachází. Chodím na Čeřovku rád a často a její současný stav mě trochu mrzí. Revitalizací ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Revitalizace ) jsme samozřejmě nemysleli radikální kácení a prořezy, ale oživení a omlazení a následnou pravidelnou údržbu, jak ostatně vychází z významu slova. Nevím bohužel, zda a jestli nějaké zásadní úpravy a zásahy proběhly v průběhu 20. století, každopádně současnou podobu dostala Čeřovka již v roce 1885.“
Marek Vondrák, místopředseda MO ČSSD
„Podpoříme revitalizaci lesoparku Čeřovka. Málokteré město se na svém teritoriu může pochlubit něčím takovým jako je lesopark Čeřovka. Provedeme nezbytné kroky k tomu, aby se Čeřovka opět změnila v oázu klidu a oddychu, jak tomu bylo ještě v sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem k tomu, že je pod Čeřovkou plánováno s výstavbou pro více než 500 obyvatel, bude tato rekreační zóna mít větší význam než dnes. Samostatnou kapitolou je pak zatraktivnění výhledu z Milohlídky, která by se jistě stala vyhledávaným objektem pro návštěvníky města Jičína.“
Jičínský demokratický klub (http://www.jdkjc.cz/jicinsky-demokraticky-klub/volebni-program/jicin-a-zivotni-prostredi/ )
„Čeřovka není vyhlášenou přírodní památkou a o plánované revitalizaci nic nevím. O obnovení
rozhledů z Milohlídky stále bojuje Spolek přátel Jičína. Můj názor je, že kácet vzrostlé stromy kvůli rozhledu je blbost. Taky se musí dále řešit, co s údržbou pozemku, sekání sekačkou na krátko bych taky nerada viděla. Je tu ale druhá stránka věci: stromy na Čeřovce jsou více méně stejnověké, což není pro přírodu blízký ani vhodný stav. Nové stromky rostou jen těžko, mají nad sebou zapojené koruny stromů, takže málo světla a asi i málo vláhy (od kořenů). V přírodě by prostě jednou za čas nějaký velký strom padl a na jeho místě by pak měly semenáčky možnost vyrazit. Tady to asi nepůjde bez zásahu člověka. Takže pokud by se v budoucnu přistoupilo např. k vykácení pruhů, které umožní rozhled z Čeřovky a zároveň by se zde vysadily nové stromky, nebyla bych proti. Snad jen by se měly pohlídat doupné (duté) stromy, aby zde zůstaly. Asi bych tento způsob viděla radši než vykácet vršek a osadit ten.“
Petra Zíková, ČSOP Křižánky
„Vnímám to jako střet dvou koncepcí. Spíš se přikláním k názoru, že jakékoliv kácení by bylo ke škodě, protože neočekávám, že by to někdo z „oficiálů“ by to byl schopen vymyslet chytře.“
Hynek Zlatník, OS VOLŠE
Další informace k petici (obrázky, dokumenty, články) najdete na otevřené skupině Za zelenou Čeřovku na facebooku: https://www.facebook.com/groups/123350891340566/
JAN ŠORF
Pro zájemce jsem vytvořil i e-petici „Za zelenou Čeřovku“
http://www.petice24.com/za_zelenou_cerovku
Dovoluji si reagovat za SOPM JIčína,který nikdy nenavrhoval kácení vzrostlých stromů jak to przentuje mimo jiných i pí Ziková.Taková „blbost“ by nás nenapadla,vždy nám šlo o revitalizaci tak jak to pochopil pan Vondrák.Mnozí o věci diskutují,ale nebyli se podívat na aktuální stav.Nejde o vzrostlé stromy a jejích kácení,ale o nálety a neudržované polámané a nebezpečné vývraty a torza,která ohrožují uživatele.Nám jde o pravidelnou kvalitní údržbu,která povede k tomu,že bude jedinečnost jičínské rozhledny doceněna a to i bez radikálního kácení.Příkladem může být údržba celého jič. hřbitova a lesoparku Libosad!!!
Obnovení výhledů z rozhledny Milohlídka, které navrhuje již více jak 15 let Spolek občanů a přátel města Jičína (dále jen SOPM) jsem pochopil já a dalších více jak 300 občanů + ekologické organizace a občanská sdružení jako kácení stromů na vrcholových partiích Čeřovky! V případě náletů… je nutno je ponechat po obvodu bývalého lomu, protože zabraňují erozi poškozených svahů. Navíc se drolí hornina porcelanit, která se v této lokalitě deskovitě odlupuje, a kterou kořeny stromů dokáží stabilizovat! V případě semenáčků dřevin nevidím důvod, proč je odstraňovat, jde o přirozené zmlazení. Stejně by se v lokalitě po pár letech objevily znovu! Torza, pokud se jedná o doupné stromy bych také ponechal, to je zabudováno i v petici, samozřejmě, že by musely být ponechány jako torza, která neohrožují obyvatele Čeřovky a další občany a turisty, kteří do lokality zavítají. Tak je to i zpracováváno v každé podobné inventarizaci dřevin, pokud vím. Na Čeřovce lze díky doupným stromům sledovat datla černého, žlunu zelenou, sojku obecnou, brhlíka lesního holuba hřivnáče, a další. Rovněž, a to je také zabudováno v petici, je nutné zachovávat v lokalitě odumřelou dřevní hmotu, ve které nachází hmyz svůj domov, protože se výše zmínění ptáci živí hmyzem (např.: střevlíka fialového, v článku obr.: č.2, čmeláka skalního obr.: č.1, kněžice páskované, obr.: č.3). V areálu Čeřovky navíc mají svá hnízda sršně obecné (obr.: č.4), které v přírodě plní funkci zdravotní policie a navíc jsou chráněné a v lidských obydlích nevítané… Jde o to nastavit na Čeřovce takový management, kde by mohli žít i ptáci a drobný hmyz. Proto je Čeřovka tak unikátní. Jak z hlediska geologického – porcelanit, tak ekologického. K tomu se vyjadřoval i doktor Větvička. V petici je také zabudované, aby byly odstraňovány suché větve ze stromů podél cest, nevidím proto důvod, proč by nemohly být zachovány doupné stromy mimo cesty, kde nikoho neohrožují. Jiná věc jsou vykloněné/nakloněné stromy podél cest, ty by samozřejmě museli jít pryč. Nemohu zabránit kácení v lokalitě a navíc u stromů, které ohrožují občany, ale odlišuji od stromy s proschlými větvemi, který lze ošetřit a ponechat v lokalitě. Jde o to se dohodnout, třeba i na cestičkách, protože na Čeřovce je skutečně „přecestičkováno“. Vyznačit takové cesty, které se budou využívat a udržovat! Nejde o to zachovávat „prales“, ale o to ponechat lokalitu v přijatelném stavu budoucím generacím, navrhnout management údržby. Bohužel nemůžeme obnovit výhled z Čeřovky v plné míře, viz vize některých členů SOPM, jako tomu bylo v minulosti, protože stromy jsou již tak vzrostlé, ale můžeme udržovat rozhlednu a některé stromy podél lomu prořezávat tak aby se udržel výhled alespoň stávající!
Dnes, dne 18.9. jsem byl znovu na Čeřovce. Udivilo mě, kolik zpěvného ptactva je v lokalitě! Pozoroval jsem strakapoudy, jak přelétávají z jednoho stromu na druhý a vyzobávají červy ze suchých větví na dubech. Jednalo se asi o strakapouda velkého (Dendrocopus major) nebo strakapouda prostředního (Dendrocopus medius). Nad korunami stromů kroužily dvě straky obecné (Pica pica), z buku na buk přelétávaly sýkory koňadry (Parus major), jednou proletěla lesoparkem i sojka obecná (Garrulus glandarius) a několikrát z jednoho doupného stromu uprostěd lesoparku až na kraj lesa a zpět, proletěla žluna zelená (Picus viridis). Takt tomu udávali kosi černí (Turdus merula), kteří prohrabávali zobáky listí a brhlíci lesní (Sitta europaea) neúnavně prohledávali kmeny stromů a hledali červy. Zvláštnost u tohoto ptáčka je, že dokáže lézt po kůře stromů i hlavou dolu!