PŘÍCHVOJ / Markvartice –  První písemná zmínka o Příchvoji, jediné obci tohoto jména v Čechách, je z roku 1337.  „Osídlení katastru u pramene Mrliny je ale mnohem staršího data. Jižně od současné obce směrem na Rakov byla nalezena kamenná dláta a sekeromlaty. Severně od obce při budování silnice na Samšinu, i v samotném centru, na místě číslo popisné 50, kde stála dřevěná kaple, byly objeveny nádoby zvané popelnice. Osídlení tohoto katastru můžeme tedy datovat už do doby kamenné,“ přibližuje dávnou historii Miroslav Kodydek, který patří k iniciátorům oživování osady Příchvoj. V sobotu 9. září se v obci konají dnes už tradiční Slavnosti Mrliny spojené s posvícením.  Součástí bude připomenutí tradice zvyku stínání kohouta, která je známá už od pohanských dob. V Příchvoji se tento posvícenecký zvyk udržel s menšími přestávkami až do současnosti.

„Kohout představoval zlo, ať se jednalo o neúrodu, záplavy, hašteřivé ženy, nezbedná dítka. Podoba  červeného kohouta symbolizovala  požáry, které mohly obec postihnout. Exekuce, která připomíná tuto tradici, začíná na návsi. Obžalovaný živý kohout je naložený na ozdobený vůz a průvod s muzikou a s občany ho provází na místní hřiště. Před shromážděním se čte žaloba za skutky, činy a nepravosti, které kohout v obci a v jejím okolí spáchal. Následně je rychtářem a představiteli obce odsouzen k popravě – a to setnutím cepem,“ popisuje M. Kodydek a dodává, že  se to  děje na ohraničené ploše hřiště, která slouží jako popraviště. Popravčí má zavázané oči, kohouta nahradí kameninový hrnec. Exekuci doprovází hudba. Kat má tři pokusy, cepem má uhodit po zaznění úderu na činel. V případě neúspěchu je kat nahrazen jiným vykonavatelem a úspěšný účastník se zároveň stává i novým vlastníkem odsouzeného kohouta.

9. září bude zároveň veřejnosti představen nový katalog  z díla výtvarníka Petra Hebera z Jičína. Mapuje umělcovu tvorbu na německé scéně.

(red)