JIČÍN –   Přednáška „Santiniho tajemství“, kterou spolek Jičínská beseda připravil na pátek 26. ledna od 18 hodin v Porotním sále jičínského paláce, představuje  pomyslnou tečku za dosavadním bádáním o bělohradském zámku. U rozkrytí Santiniho tajemství tak můžete být i vy. Souhrnné kritické shrnutí dosavadních poznatků z  dějin umění, ale i  i svůj vlastní přínos k problematice Santiniho autorství bělohradského zámku na lednovém setkání přiblíží Jiří Balský, ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský, který se danému tématu intenzivně věnoval několik posledních let. „Současně posluchačům představí i další vybrané stavby na území Královéhradeckého kraje, o kterých víme  nebo  se  o nich důvodně domníváme, že jejich architektonický návrh vyšel ze Santiniho pera,“ přibližuje téma Pavel Kracík, předseda Jičínské besedy a dodává, že když se řekne „to je od Santiniho“, většinou zpozorníme a očekáváme, že uvidíme a zažijeme něco, co má punc výjimečnosti.

Jan Blažej Santini-Aichel, geniální český architekt s italskými kořeny,  totiž  dokázal za přibližně 24 let aktivní architektonické tvorby navrhnout řadu  výjimečných architektonických skvostů, které většinou dodnes zdobí českou i moravskou krajinu a města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné hory, chrám Jména Panny Marie ve Křtinách nebo jedinečný Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelená hoře u Žďáru nad Sázavou. Santini  projektoval nejen pro církevní řády, ale i pro šlechtické zadavatele. A právě v seznamu Santiniho východočeských realizací panských sídel najdeme nejen známý zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, ale i jeden velký dráždivý otazník, který odborníkům nedává spát a opakovaně poutá jejich pozornost – zámek v Lázních Bělohradě. Jeho vrcholně barokní přestavba z let 1720–1722 bývá připisována právě Santinimu, a to navzdory tomu, že se zatím nenašel žádný  objeven písemný pramen, který by toto autorství  dokazoval.

(red)