JIČÍN – Naše, vaše sídliště…. I když tam právě nebydlíte, bydlí tam jiní, a i když se vás to osobně nedotýká, patří panelová sídliště i do vašeho života, protože jste společně s jeho obyvateli součástí jedné městské aglomerace. Jinčí čin, třetí ročník vedlejšího programu festivalu Jičín – město pohádky doplnil festivalový týden o přednášky, tvůrčí dílny, tanec, divadlo a hudbu „v panelovém balení“. Snaží se oživit zajímavá a leckdy opomíjená místa v Jičíně, poukazovat na výhody a nevýhody tohoto bydlení, dokonce i na jejich specifický půvab. „Bydlí se nám tady výborně, ale všichni ti projektanti nemysleli na to, že jedna rodina má někdy až tři auta. A ta stojí všude, kde se dá. Buďto na chodníku nebo vedle něj, jsou jich plné ulice. Tady se prostě zapomnělo na garáže nebo na jiné prostory pro auta,“ posteskla si obyvatelka sídliště Nového města Jih, účastnice přednášky, kterou vedl sociolog Ondřej Špaček. „Když přijdete na kterékoliv sídliště u nás, tak je to stejné. A jak jste správně řekla, tehdy se nepočítalo s tím, že obyvatelé budou mít tolik aut. Těžko to můžeme tehdejším plánovačům vyčítat, takový vývoj opravdu nepředpokládali,“ vysvětlil Ondřej s tím, že součástí letošního Jinčího činu je i následná diskuze se zástupci města.
„Tady může tvořit každý, kdo má i nemá architektonické ambice. Může si podle svých představ a fantazie pomalovat tvarované dřevěné špalíčky a pak si třeba vytvořit vlastní malé sídliště. Nedokážu si dřevěné paneláky sice úplně představit, ale měli bychom to na zastupitelstvu navrhnout,“ směje se Alžběta Dvořáková, která pořadatelům festivalu Jinčí čin pomáhá a dodává, že sídlišti se dnes zaobírat musíme, protože například v Jičíně hodně lidí, včetně ní, bydlí v panelových domech. „Jsem proto nadšená tím, že pořadatelky festivalu použily právě tohle téma a rozšířily debatu ohledně toho, co už vnímáme jako něco stereotypního, všedního. Já osobně se z bydlení v panelovém domě snažím vytěžit to nejlepší. Baví mě, že si od sousedky můžu půjčit třeba vajíčka nebo neuklízet příliš velkou plochu bytu, to je skvělý. A v zimě se tam nemusí příliš topit. Na všem je něco dobrého, každý si něco najde,“ míní Alžběta.
(red)
