ČESKÝ RÁJ  / Jičínsko  –  Letní sezónu v Českém ráji obohatí zpěvačka Karolína Žmolíková se svými hosty. První koncert je už zítra 8. července v 18 hodin v kostele sv. Jiljí v Mladějově, 13. srpna ve 14 hodin se mladá umělkyně představí na Šolcově statku v Sobotce a  26. srpna potěší společně s Lubomírem Brabcem publikum v Újezdu pod Troskami.  Dříve než si vyberete některý z koncertních termínů, nabízíme vám rozhovor s Karolínou Žmolíkovou. Mj. se dozvíte o jejich posledních úspěších, i o jejím vztahu k Českému ráji a Jičínu.

Co se u vás za poslední dva roky změnilo?

Pokud bych to měla vzít popořádku, v červnu loňského roku jsem byla přijata k ročnímu postgraduálnímu studiu na Universität Mozarteum v Salzburgu, což jsem považovala za opravdu velký úspěch, protože uchazečů bylo hodně a přijati mohli být pouze dva studenti, mezi které jsem se naštěstí dostala a měla tak možnost prožít v tomto úžasném městě další rok. Jinak hodně koncertuji, mohu směle říct, že čím dál víc a velice si vážím už několikaleté spolupráce s kytaristou Lubomírem Brabcem a houslistou Jaroslavem Svěceným, která je stále intenzivnější.

A do třetice jsem vyrazila do světa se svým novým španělským projektem, který se jmenuje “V rytmu flamenca, aneb španělské poblouznění“, který měl předpremiéru v červnu v Trmalově vile v Praze.

K Vašemu zajímavému projektu se ještě vrátíme, ale redakci DZ zajímá, kdy Vás naši čtenáři mohou po boku obou pánů Jaroslava Svěceného a Lubomíra Brabce vidět a slyšet.

První z  řady koncertů se už uskutečnil.  Bylo to 8. června v Břevnovském klášteře v Praze a měla jsem tu čest vystoupit nejen vedle pana Brabce, ale také vedle skvělého tenoristy a sólisty ND v Praze Aleše Brisceina. Koncert byl součástí Svatojánského hudebního festivalu, který pořádá právě Lubomír a podpořili jsme jím nevidomou a moc šikovnou flétnistku Evu Blažkovou z Deylovy konzervatoře v Praze. 18. července mě čeká vystoupení na festivalu Tóny Chodovské tvrze v Praze společně s Jaroslavem Svěceným a varhanicí Michaelou Káčerkovou. A  jen o několik málo dnů později, 1. srpna se  na jednom pódiu opět setkám s tímto skvělým houslistou a dalšími muzikanty, a to na festivalu Nové Hrady. Čtenáře  Vašeho webu budou nejspíš  zajímat koncerty, které se budou konat v Českém ráji a okolí. Nedávno jsem přemýšlela, jak dlouho už tady pořádáme pravidelné letní koncerty, a když jsem zjistila, že letos máme jubileum, desáté výročí, s tátou jsme si řekli, že by to chtělo něco víc. Tak nás napadlo, udělat tady takový minifestival a vznikly tři krásné koncerty. První bude 8. července v kostele svatého Jiljí v Mladějově a pozvu si tam celou plejádu umělců, kteří zde již vystoupili a také pár nových. Druhý bude 13. srpna v Sobotce na Šolcově statku, a to bude takový můj pěvecký recitál za doprovodu klavíru. No a závěrečný koncert bude takovou třešničkou na dortu, kdy vystoupím společně s Lubomírem Brabcem v kostele svatého Jana Křtitele v Újezdu pod Troskami. To bude 26. srpna v 19.00 hodin.  Myslím, že se posluchači mají na co těšit a všichni jsou srdečně zváni.

Vaši fanoušci a milovníci hudby si opravdu přijdou na své… Už  v úvodu jste ale zmínila španělský projekt. Proč právě Španělsko?

Ke španělské hudbě jsem tíhla, dalo by se říct, odjakživa. Už za studií na konzervatoři jsem vždycky poslouchala a zpívala si písně španělského skladatele Manuela de Fally – Siete canciones populares Espanolas. Ale co mě uchvátilo úplně nejvíc, byly zarzuely, což je vlastně to samé, jako naše operety. Na chalupě jsem si vždy na gramofonu pouštěla desku se španělskou zpěvačkou Teresou Berganzou, zpívala si s ní a měla pocit, že to skvěle padne na můj hlas. Tak jsem si obstarala noty, začala se učit, koupila si španělské boty, začala chodit na flamenco, no a všechno to zapadalo do sebe a vznikl  nynější projekt.

Kdo všechno se na něm podílí?

Společně se mnou vystupuje také můj tatínek, moderátor Václav Žmolík, který celý program provází slovem a dodává mu patřičný šmrnc. A jinak jsem si přizvala dva muzikanty – mou, jak s oblibou říkám, dvorní klavíristku Ludmilu Juránkovou a kytaristu Miroslava Žáru. Musím říct, že nás to všechny neskutečně pohltilo, dost nás to baví a každý se snažíme přicházet s něčím novým a celý program stále zdokonalovat.

Začala jste chodit  na flamenco,  znamená to, že tančíte taky při zpěvu?

Ano, tančím. Ze začátku jsem z toho měla strach a říkala si, jestli zvládnu tančit a zpívat dohromady, ale jakmile se rozezní první akordy, člověka to tak pohltí, že to jinak vlastně ani nejde a prostě musí začít tančit.

Zbývá Vám vůbec ještě  čas na odpočinek? A jak relaxujete?

Ano, zbývá a musím říct, že úplně nejrši relaxuji právě tady v Českém ráji. To je moje srdeční záležitost a miluji Jičín, kde si ráda posedím na náměstí u kávy nebo si projdu místní obchůdky a koupím si něco hezkého. A jinak hodně relaxuji sportem, chodím běhat, se psem na procházky a hlavně na kolo. A musím říct, že mi ani nevadí místní kopce. A taky ráda poslouchám hudbu.

 Posloucháte jen klasiku?

To určitě ne, Myslím, že tak půl na půl. Kromě klasiky mám ráda například Shaniu Twain, Nightwish, Gipsy Kings, Lennyho Kravitze a z českých například Čechomor nebo Chinaski, které bych si někdy přála slyšet na živo právě v Jičíně.

Co plánujete na léto? Český ráj?

Určitě ano, zdejší koncerty vyžadují také velkou přípravu, co se týče propagace, přípravy konkrétních prostor a tak. Není to jen o jednom konkrétním večeru. Takže tady budu hodně a ráda. Ale jinak prožiju hodně času také ve Francii, kde momentálně pracuje můj přítel. A nějaké závazky mám i v Salzburgu. Budu se tedy pohybovat mezi Prahou, Rakouskem, Francií a Českým rájem.

(red)