Ve dvorské zoo chtějí ochránit své nosorožce

titulka Dvůr Králové nad Labem –   Ve  dvorské zoologické zahradě začali odstraňovat rohovinu svým nosorožcům. Je to jedno z bezpečnostních opatření, kterým se zahrada snaží snížit riziko případného útoku na zoo. Reaguje tak na incident ve francouzské Zoo Thoiry, kde pytláci na začátku března kvůli rohovině usmrtili nosorožce. „Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ vysvětluje  ředitel zoo Přemysl Rabas. „Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ doplňuje Rabas. Odstranění rohoviny podstoupil jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir. “Zvíře jsme  kvůli zkrácení rohu uspali. Zákrok, který vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů dvorské zoo, trval necelou hodinu a uskutečnil se bez komplikací,“ říká kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

V ZOO Dvůr Králové nad Labem  žije nyní 21 nosorožců. „Rohy zkrátíme všem jedincům, u nichž zoodk_zkraceni_rohu_pamir_simona_jirickova-3-1 je to potřeba. Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ doplňuje Přemysl Rabas. Rovněž v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sami obrušují. K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy jsou občas zvířatům zkracovány kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Přemysl Rabas. Nosorožčí rohovina nemá žádnou reálnou hodnotu, přesto je nezákonný obchod s ní kvůli jejím údajným léčebným účinkům hlavním důvodem, proč jsou nosorožci stále zabíjeni a proč na některých místech zcela vyhynuli. V uplynulých letech bylo jen v Africe každoročně upytlačeno přes 1300 nosorožců.

(aj a red)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *