JIČÍN/ Železnice – Přestřelka mezi radnicí a odpůrci asfaltování cyklostezky od Cidliny k Zebínu nekončí. Včera se nad tímto problémem oficiálně sešla komise životního prostředí a ekologie. „Podle mých informací se mohli všichni svobodně vyjádřit: sedm členů hlasovalo pro asfalt, dva pro přírodní povrch,“ upozornil místostarosta Petr Hamáček. „Pouze stručně doplním, že na včerejším jednání komise pro životní prostředí, o kterém psal pan Hamáček, čtyři „hlasy“ z oněch sedmi, patřily zaměstnancům městského úřadu s pracovním podílem na tomto projektu,“ reagoval na místostarostovu informaci Hynek Zlatník, jeden z odpůrců asfaltového povrchu stezky. K obhájcům naopak patří starosta města Jičína Jiří Liška, místostarosta Vlastislav Matucha a radní Ladislav Brykner. Ti v pondělí dopoledne odpovídali na dotazy novinářů. ( poslechněte si zvuk )
„Asfaltových“ argumentů radních je poměrně dost. Občané, kteří s tímto řešením povrchu cyklostezky nesouhlasí, však nezůstávají pozadu. Jejich názory (i v komentářích) najdete na tomto odkazu Dobrých zpráv: http://zpravyceskyraj.cz/asfalt-nebo-mlat-cyklostezku-k-zebinu-lemuji-vyzvy/ Na některé názory radních aktuálně reagoval i jičínský občan Pavel Kracík:
„Chyba určitě vznikla na více stranách. Ta část jičínské veřejnosti, která se snaží aktivně sledovat veškeré dění ve městě a rozhodování zastupitelstva, informaci o asfaltovém povrchu cyklostezky Jičín-Železnice prostě nezachytila. Jak v soukromém rozhovoru otevřeně přiznali někteří zastupitelé – a mají za toto odvážné přiznání můj upřímný obdiv a respekt, ani oni si plně neuvědomili, co vlastně ve svém důsledku schvalují. Jako rozhodující však v nastalé situaci shledávám skutečnost, že byť je pouhý měsíc před komunálními volbami a politické subjekty se na všech stranách zaklínají citlivou realizací koncepce města čtyř krajin a deklarují svou otevřenost vůči občanskému sektoru, politická realita je odlišná,“ napsal Pavel Kracík.
Diskuze s laickou i odbornou veřejností je nezbytná..
Namísto ochoty otevřít širokou diskusi s laickou i odbornou veřejností, která by ve svém důsledku mohla vést k přehodnocení stávajícího stanoviska a nalezení kompromisního řešení, například v podobě minerálního betonu, se podle Pavla Kracíka komunální politici až na ojedinělé čestné výjimky striktně vymezují vůči občanům vedeni (pro ně) lákavou vizí získání finanční dotace, přičemž bagatelizují riziko poškození posledního nedotčeného krajinného reliktu v bezprostřední blízkosti našeho města. „Široká skupina lidí, která nepochybně má ke vzniklému problému co říci po odborné stránce, je zástupci města na tiskové konferenci explicitně s despektem označována za „několik jedinců, kterým to vadí“, za „aktivisty“, kteří „nevyjadřují většinový názor občanů města“ nebo dokonce demagogickým způsobem „za pár vyvolených, který tam prostě po dešti projdou“, míněny jsou louky u Bílého mlýna. Takový přístup pokládám za nedůstojný a urážlivý,“ uzavřel Pavel Kracík.
(vaw)
Dobrý den,
Dovolím si zapojit se do diskuse, a to jak z pozice člena rady města, tak z pozice občana.
Předně si dovolím poukázat na to, co kolega Hamáček velmi detailně popsal ve svém vyjádření. Rozhodnutí o budování cyklostezky a jejím povrchu není jakousi ukvapenou a tajnou akcí rady města, o záměru byla informována veřejnost i zastupitelstvo, které záměr posvětilo v rámci svého hlasování. Diskuse se rozvíjí až v tomto momentu, a já ji velmi vítám.
Přiznám se, že se nehodlám ostře postavit ani za jednu ze stran, protože každá má argumenty, které obstojí. Rozumím argumentaci obhajující ponechání aktuálního stavu, který je prezentován jako zachování čistě přírodního rázu daného místa, který mám osobně také velmi rád. Těžko lze tvrdit, že asfaltová cyklostezka tento přírodní ráz neovlivní. V tomto směru lze odkázat na Hynka Zlatníka, který velmi trefně popsal přírodní hodnotu dané lokality.
Zároveň je zcela jisté, že cyklostezka by vytvořila další velmi atraktivní element Jičína jak pro místní, tak pro případné návštěvníky a byla by jistě využívána nikoli pouze ke sportu.
Rozumím obavám, aby případný asfaltový povrch nevytvořil z uvažované cyklostezky de-facto další silnici pro motorová vozidla, a mám za to, že ať bude podoba cyklostezky jakákoli, měla by obsahovat fyzické zábrany pro vjezd těchto vozidel.
Na druhé straně vnímám jako velmi přehnaná tvrzení, že asfaltová cyklostezka naruší barokně komponovanou krajinu, kterou jsme zdědili po našich předcích. Vůbec se necítím být odborníkem v této oblasti, mám však za to, že většina argumentujících tuto kompozici jakožto nezpochybnitelnou hodnotu používá tam, kde to není případné.
Mám za to, že změna povrchu cesty pravděpodobně nemůže vytvořit tak zásadní krajinný prvek, aby byla kompozice narušena, jelikož její nosné prvky (kopce, stavby, lipová alej, samotné město Jičín, včetně jeho vnitřního členění atd.) jsou natolik výrazné, že cyklostezku bez problému pojmou. Domnívám se, že v případě asfaltového povrhu může dojít k ovlivnění některého(některých) prvků této kompozice, ovšem samotná kompozice pravděpodobně narušena nebude. Jedná se o můj osobní názor a je pravděpodobné, že někteří z Vás mohou věc cítit zcela jinak. Pouze připomínám „zásah“ do podstatnějšího prvku kompozice – lipové aleje, která má rovněž jednu se svých stran pokrytou asfaltem a neřekl bych, že je tím barokní kompozice naší krajiny jakkoli dotčena.
Další skupina argumentů směruje k ochraně živočichů. Může se samozřejmě stát, že na cyklostezce přejedu žábu či jiného tvora, to se mi však může stát i na jiných površích. Aniž bych chtěl argumenty ZO ČSOP Křižánky – Jičín jakkoli bagatelizovat, neumím si přestavit, že se ropucha nebo slepýš zvládnou „schovat“ do terénu nezpevněné cesty před přijíždějícím cyklistou či jiným vozidlem. Mám za to, že úmrtnost drobných obratlovců na cyklostezkách je daná spíše zvýšenou frekvencí užívání této komunikace oproti běžné nezpevněné cestě, nikoli jejím povrchem.
Mám rovněž za to, že obě strany mohou úspěšně argumentovat, ať si jdou jejich protivníci „to své“ provozovat jinam. Jistě lze v okolí najít jiná místa pro procházky i jiná místa pro in-line bruslení. Další argumentace tímto směrem je tedy zbytečná.
Pokud shrnu shora uvedené, mohu konstatovat, že existují velmi dobré argumenty, proč cyklostezku v daném místě nerealizovat vůbec, i velmi dobré argumenty, proč je to dobrý nápad a proč tam dávno již měla být. Žádná z argumentujících stran nepřesvědčí druhou o opaku. Pokud jsou argumenty obou strany dobré, je samotné rozhodnutí čistě otázkou osobních preferencí.
Já osobně cyklostezku s asfaltovým povrchem podporuji, jelikož na misce mých vah přináší možnosti, které o drobný kus převažují nad negativy vyplývajícími z ovlivnění krajiny v daném místě.
S úctou
Daniel Novotný, občan a radní města Jičína
Vážený pane Novotný.
Cílem mé reakce na Vaše sdělení určitě není snažit se Vás o něčem přesvědčovat, spíš bych ráda doplnila (dovysvětlila) vlastní sdělení (viz předchozí komunikace v této skupině).
Silný trend dnešní společnosti, ať chceme, či ne, je konání zaměřené na výkon, tomu odpovídá i dnešní pojetí sportů, včetně chození do sportovních kroužků často už v předškolním věku (poznatky vývojové psychologie i pozorování dětí tohoto věku však míří jednozačně k mimovýkonostním a nesoutěžním aktivitám). Pobyt dětí a dospělých v krajině je s novodobým sportováním velmi těsně spojen. Jde o to, že pokud ztrácíme schopnost hlubšího (i smyslového) vnímání sebe i okolí, včetně krajiny jako celku, odráží se to zpětně na naší emoční i citové zralosti, na schopnosti jednat ve smyslu míru a nenásilí od útlého věku (podle mých současných a zcela praktických nerodičovských zkušeností klidně od dvou let, no pravděpodobně už od narození).
Myslím si, že krajina jako celek a také ve svých dílčích aspektech je nenahraditelným nástrojem zjemnění osobnosti každého člověka, jako taková je však čím dál méně využívána. Jiných nástrojů, než jí samé, k tomu vlastně není ani potřeba. Z toho ale vyplývá, že ztratíme-li samu krajinu (ve smyslu divočejšího a co nejméně civilizovaného, zato prociťovaného prostředí), přijdeme nenávratně o něco, co moderními terapeutickými postupy, natož farmaky a jinými šidítky prostě nelze plnohodnotně nahradit.
Vím, že tradice šamanismu je od dob pravěku a raného středověku střední Evropě spíše vzdálená, no úzkému a hlubšímu vztahu k přírodnímu prostředí (pro Vaši představu, o co asi jde) by mohla z nám dostupných pohledů na věc přibližně odpovídat.
Podobná úskalí jaksi nelze dostatečně racionálně vyargumentovat, no ráda bych, právě vzhledem k tomu, jak s krajinou a jejím bohatstvím obvykle zacházíme, aby jičínská krajina na své duchovnosti spíš získávala, než ztrácela. K tomu máme, hádám, i historických důvodů dostatek (ovšem jsou-li námi vůbec přijaty a dostatečně pochopeny).
Vážím si toho, že je možné na území jičínském o těchto věcech diskutovat, zároveň neskrývám, že moje přání ohledně krajiny, kterou považuji za svůj domov, jdou mnohem dál a hlouběji.
S pozdravem
Marcela Burešová
Vážení zastupitelé,
jménem ZO ČSOP Prachovské skály bychom se taktéž rádi připojili k výzvě OS Volše, respektive Jičínské besedy a zejména ZO ČSOP Křižánky týkající se budování cyklostezky mezi Jičínem a Železnicí v podobě vyasfaltované komunikace.
ZO ČSOP Prachovské skály se plně ztotožňuje s argumenty uvedenými ve výzvě o.s. Volše, i argumenty Jičínské besedy a zejména argumnety ZO ČSOP Křižánky.
K argumentům již uvedeným si dovolím připojit osobní postřeh: uvedenou alej využívám pravidelně několikrát týdně k běžeckému tréninku či procházkám. Potkávám zde mnoho dalších běžců, cyklistů, „pejskařů“, důchodců, v zimě pak běžkařů. Jsem přesvědčen, že naprostá většina z nich oceňuje na tomto koridoru jeho přírodní charakter a právě pro něj ho vyhledává. V případě, že by zde došlo k vytvoření asfaltové komunikace, nejen, že by se znehodnotila krajinářská a ekologická hodnota daného území a tedy i velká část jedinečného potenciálu Jičína (již několikrát zmíněno), ale většina z těchto pravidelných uživatelů by byla oprávněně naštavá, protože by přišla o ideální možnost každodenní příjemné rekreace v čistě přírodním prostředí. Musela by pak takové prostředí hledat jinde, což by se jí vlastně ani nepodařilo, protože si nevybavuji jabloňovou alej s polní cestou přírodního charakteru v takové blízkosti Jičína, jako je tomu v případě této aleje.
Jsem proto plně přesvědčen, že má cenu udělat vše pro to, aby obnovená cesta měla charakter štětové komunikace, která do přírodního prostředí zapadne mnohem lépe a nebude mít negativní vlivy na přírodu jako asfalt (viz argumenty ZO ČSOP Křižánky a o.s. Volše) a zároveň bude kvitována běžci, turisty, cyklisty a dalšími uživateli, kteří vyhledávají právě přírodní povrch, nikoli asfalt.
Ing. Jiří Krupka,
předseda ZO ČSOP Prachovské skály
Nechci in – line. Bruslit se má na ledě.
Cyklostezka spojí Jičín s Železnicí
14. dubna 2014 14:00
JIČÍN V koncepci rozvoje města Jičín hraje cyklodoprava významnou roli. Radnice chce ještě letos postavit stezku do Železnice. V budoucnu město protne i dálková trasa ze severních Čech na Moravu.
Úsek z Hradce Králové by se mohl začít stavět už v příštím roce.
V Královéhradeckém kraji je v plánu výstavba několika nadregionálních cyklotras. Nejlépe je na tom Labská cyklotrasa, která je hotová z Hradce Králové přes Jaroměř až do Kuksu. Ilustrační foto. | foto: archiv 5plus2
Nová cyklostezka z Jičína do Železnice má měřit 1,8 kilometrů. Kolaři se tak vyhnou frekventované výpadovce na Semily. Náklady na její výstavbu jsou předběžně vyčísleny na šest milionu korun. S výstavbou by se mohlo začít už letos na podzim.
„Usilujeme o získání dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Další žádost budeme podávat v květnu a doufáme, že se jí podaří získat. Její výše by mohla odpovídat zhruba 85 procentům uznaných investičních nákladů. V ideálním případě se začne v září a do konce roku by mohlo být hotovo,“ uvedl radní města Jičín Ladislav Brykner.
Oproti původnímu plánu, který počítal s méně kvalitním povrchem, bude stezka dražší.
„Odhadované náklady jsou k šesti milionům korun. Uvažujeme, že bychom povrch udělali z asfalt-betonu, což je oproti původnímu návrhu rozdíl. Umožní to jízdu i in-linestům. Původně se počítalo s levnějším avšak s drsnějším povrchem nevyhovující bruslařům. Cyklostezka do Železnice je pro nás priorita. Proto, když se jí nepodaří postavit letos, tak určitě příští rok,“ uvedl Brykner.
Nová cyklostezka široká tři metry povede podél řeky Cidliny, kolem vrchu Zebín a u staré pily se napojí na málo využívanou asfaltku vedoucí z Prostředního Mlýnu do Železnice.
„Myslím, že vybudování stezky do Železnice je dobrý nápad. Jezdím rád na kole a tohle bude další příležitost, jak se vyhnout frekventované silnici,“ řekl Jiří Bureš, který od jara do podzimu dojíždí do Jičína na kole.
Dálková cyklotrasa protne také Jičín
Jičín má vypracovanou podrobnou koncepci cyklodopravy, podle níž postupuje. Dokument počítá s tím, že většina navržených tras povede po méně frekventovaných silnicích a bývalých polních cestách. Návrh však počítá i se zcela novými cyklostezkami mimo silnice. Třeba od konce loňského roku slouží kolařům nová cyklostezka, která spojuje ulice Ruská a Popovická. Koncepce zohledňuje i projekt nadregionální cyklotrasy číslo 14. „K provedení kolařů městem zbývá propojit cyklostezku Tobolka – Raisova s cyklostezkou Popovická – Ruská. Když doděláme nějakých sto metrů, získáme tím průtah, který navazuje na projekt cyklotrasy číslo 14,“ dodal Brykner.
Město Jičín podporuje projekt dálkové trasy č. 14, která povede od Liberce přes Jičín, Hradec Králové, Týniště nad Orlicí směrem do Pardubického kraje. Rada města nedávno schválila smlouvu o spolupráci s obecně prospěšnou společností Královéhradecká labská, která projekt v kraji připravuje, přičemž jí poskytne příspěvek ve výši 54,6 tisíc korun. Peníze půjdou na vypracovaní takzvané studie proveditelnosti, tedy základního dokumentu, který vytyčí trasu, vydefinuje investiční potřeby na trase a hlavně vznikne podklad pro žádání o dotace z EU. Studii proveditelnosti dostane Jičín k dispozici ještě letos.
„S Jičínskou radnici je spolupráce velmi dobrá. Do konce roku budou dokončeny studie proveditelnosti, které určí trasování jednotlivých dálkových cyklotras a stanoví konkrétní problémy, které je třeba řešit. Cílem je, aby vznikly jasné podklady pro územní řízení a pro zažádání o dotace,“ uvedl Luboš Tuzar z obecně prospěšné společnosti Královéhradecká labská.
V Královéhradeckém kraji jsou do projektu zapojena města Jičín, Hradec Králové a Nechanice. V regionu už část trasy existuje, je to úsek mezi Třebechovicemi pod Orebem a Týništěm.
Celá akce je spolufinancována z prostředků Královéhradeckého kraje.
Autor: Tomáš Kučera
Žádost o dotaci na trasu cyklostezky Jičín – Železnice
Ilustrační foto. Ilustrační foto. Autor: DENÍK/Tomáš Ježek
16.1.2014
Jičín – Hlavním cílem projektu s názvem „Cyklostezka Jičín –Železnice“ je zvýšit bezpečnost pohybu cyklistů mezi městy Jičín a Železnice, ať už při cestě do zaměstnání, do školy či při rekreačně turistických aktivitách.
Cyklisté jsou v současnosti nuceni využívat silně frekventovanou silnici II.třídy – II/286 spojující města Jičín a Železnice, s intenzitou dopravy 7355 motorových vozidel a 221 cyklistů denně. Silnice II./286 je dopravně silně zatížena, se zvýšeným nebezpečím dopravních nehod, zejména cyklistů a chodců, jak také vyplývá ze stanoviska dopravní policie. Výstavbou cyklostezky bude tento problém vyřešen a cyklistická doprava bude v úseku vybudované cyklostezky vedena odděleně od automobilové dopravy.
Navrhovaná cyklostezka je v souladu s koncepcí cyklodopravy ve městě Jičíně a s koncepcí rozvoje cyklostezek města Jičína a okolí. Vzhledem k menšímu provozu chodců je cyklostezka navržena jako společná pro chodce a cyklisty.
Celková délka navrhované cyklostezky je 1853,26 m a šířka je 3 m. Povrch je navržen z penetračního makadamu s asfaltovým nátěrem. Celá trasa je vedena atraktivním prostředím v blízkosti řeky Cidliny po pozemcích převážně ve vlastnictví města Jičína a města Železnice. Výjimku tvoří 47 metrů čtverečních ve vlastnictví státu. Ladislav Brykner
Schválená koncepce koridorů
Rada města se shodla na plánu tras pro Jičín a zhruba sedm kilometrů vzdálené okolí. O jaké koridory se jedná?
1) Směr Bradlecká Lhota. Trasa: Kbelnice, Dílce, Těšín, Železnice, Bradlecká Lhota, Soběraz a Valdice.
2) Směr Dřevěnice. Trasa: Robousy, Studeňany, Dřevěnice, Tužín, Radim, Soběraz a Valdice.
3) Směr Jičíněves. Trasa: Podhradí, Veliš, Vesec, Kostelec, Jičíněves, Nemyčeves, Vitíněves, Staré Místo a Čejkovice
4) Směr Ostružno. Trasa: Holín, Březina, Podhradí, Ohaveč a Ostružno.
5) Směr Prachov. Trasa: Holín, Prachov, Brada Rybníček a Kbelnice.
6) Směr Tuř. Trasa: Popovice, Vitíněves, Hubálov, Tuř, Kacákova Lhota, Řeheč, Robousy, Moravčice
Je dobře, že v Jičíně vznikají cyklostezky?
Petr Všetečka, Jičín
Petr Všetečka.
Určitě je to dobře. Nevyužívám je, poněvadž ty, které potřebuji, nejsou hotové. O problematice vím hodně, protože připravuji pro jejich výstavbu podklady. Jsem zeměměřič, a proto vím, které v budoucnosti mají vzniknout. Uvítal jsem třeba tu, která vede ze Zebína na spojení se Železnicí. Propojení ve městě je také dobré. Kvitují také starou trasu na Popovice a okruh, který se bude dělat u obory nedaleko Valdic, pokud to samozřejmě dopadne. Takže ano, jednoznačně říkám, že je to správná věc.
Lenka Havelková, Jičín
Lenka Havelková.
Myslím si, že je to určitě správné. Město je díky tomu pro občany bezpečnější, cyklostezky chrání před automobilovou dopravou. Osobně jsem se ještě na žádné neprojela, ale na jaře je ráda vyzkouším. Ptal se Jan Jireš
A
Dobrý den
komise ŽP jednala o cyklostezce v pondělí. Z deseti členů bylo pro cyklostezku s asfaltovým povrchem osm. Proti byl p. Zlatník a p. Kynčl.
Tento povrch doporučila před rokem a půl dopravní komise. Letos došlo pouze ke změně z hrubého asfaltu na hladký pro bruslaře. Reaguji pro to, že zainteresován jsem byl na komisi pouze já, jako zpracovatel žádosti o dotaci. Paní Smolíková a Mušková s tímto projektem nemají mnoho společného. Možná se vyjadřovali k projektu z pohledu životního prostředí.
Láďa Brykner
Odpověď panu Bryknerovi:
Dobrý den, pane Bryknere, v tomto momentě je demokratické hlasování dle daných pravidel opravdu nešikovné, neboť neumožňuje zvážit moudřejší varianty, než ty preferované většinou. Hlasování Vaší komise, která si, nevím z jakého důvodu, říká „pro životní prostředí“, je z faktického hlediska proti životnímu prostředí. Její existenci tím pádem považuji za nezdravý formalismus a je třeba hledat ještě jiné cesty (i mimo Vaši komisi), jak rozvinout diskuzi o daném tématu a jak rádoby uzavřené téma aktualizovat a moct hledat harmoničtější kompromis, než je ten asfaltový.
Děkuju, že se transparentně vyjadřujete o jednání komise k důležité věci, zvláště nyní před volbami, věřím, že to má svoji váhu a výpovědní hodnotu pro mnohé občany.
S pozdravem
Marcela Burešová
Pro některé čistotné pohodlné cyklisty, některé sportovce bruslaře, motorkáře, automobilisty, zemědělce, golfisty snad jsem na někoho nezapomenul, se může zdát asfalt vhodnějším povrchem, než bláto. Řešme ale aktivně názory všech ostatních výše nevyjmenovaných vnímajících zastánců zeleně a nedotčené přírody. Osobně se domnívám, že Jičínu zoufale chybí spíše dokončení obchvatu nákladní dopravy po kvalitní komunikaci k tomu vyprojektovanou, tzn. mimo centrum a jiné asfaltové komunikace pro motoristy. Raději na kole jezdím po nezpevněné straně lip (škodaže nelze povrch lépe odvodnit), běhám po měkkém přírodním podkladu, venčím psa po zelené trávě, vnímám vůni pampelišek a čerstvé zeleně místo odéru bitumenových živice. Uvádím jen jeden, svůj názor, zdůrazňuji JEDEN. Nechci z cyklostezky pro lidi dělat nejzásadnější předvolební téma. To si Jičín po Kocourkovském blbnutí s hodinami či nedělními alergiky na sekání trávy už skutečně nezaslouží. Děkuji a zdravím. JK
Děkuji vám pane Krejcare. Toto je i můj názor!!! A rozhodně lépe než vy, bych to nenapsala…
Trochu kontextu:
Dobrý den, pane Bílku.
Cílem mé odpovědi určitě nebylo znevažovat kohokoliv, jako spíš upozornit, že náročností úřednických mašinérií může být způsoben i nešetrný zásah do krajiny. Zkrátka ne vždy se podaří v rámci demokratického hlasování prosadit moudřejší variantu řešení než tu, kterou většina odhlasuje. Zajímaly by mě konkrétní argumenty mluvící pro asfaltový povrch, a to nejen členů Vaší komise, kteří hlasovali pro asfalt, ale také dalších lidí, kteří se z titulu své profese, či postavení v samosprávě k povrchu budoucí cesty v jabloňové aleji vyjadřovali. Je toto někde možno vyhledat, popř. dodatečně zveřejnit, není-li tak dosud učiněno?
Děkuji předem.
S pozdravem
Marcela Burešová
PS 1.: Vaší práce si vážím a zároveň si uvědomuji, že mnoho činností vykonávám také dobrovolně a bez nároku na odměnu, no i u těchto činností je dobré zvažovat, zda slouží ku prospěchu, či nikoliv – o to právě jde.
PS 2.: Nemyslím si, že by kdokoliv z Vás jednal pod politickým tlakem, jak píšete. Zároveň volit do řad zastupitelů lidi, jejichž vztah k přírodě na domácí půdě se projevuje chutí budovat asfaltové cyklostezky místo původně hliněné a travnaté cesty se opravdu nechystám.
Vážená paní Burešová,
pečlivě sleduji celou diskusi která byla vyvolána otevřeným dopisem pana Zlatníka (mimo jiné také člena Komise ŽP Města Jičína) a až doteď jsem celou záležitost chápal jako demokratickou diskusi nad odborným tématem, ale Váš dopis mne nutí reagovat.
ad1) Vaše poznámka že,…… v tomto momentě je demokratické hlasování nešikovné…. Komise ŽP se schází pravidelně každé druhé pondělí každého druhého měsíce. Termíny jednání jsou naplánovány rok dopředu. Zápisy z jednání najdete na internetu. Jednání o cyklostezce bylo jedním z vícero bodů projednávaných na tomto jednání a na jednání Komise byl zařazen na základě stížnosti jednoho z občanů. Tzn., že Komise se jednáním zabývala v tomto termínu právě proto, že pan Zlatník toto jednání vyvolal svým prohlášením.
ad2) Osočovat Komisi složenou z lidí, kterým životní prostředí v Jičíně není lhostejné tímto způsobem, považuji za neobvyklé. Všíchni členové Komise vykonávají funkci nezjištně a po celou dobu existence Komise jsem vždy trval na tom , aby Komise nikdy nejednala pod politickým ani jiným tlakem.
ad3) Ano, Ing. Brykner je jedním z 13 členů Komise a výsledek jednání který zveřejnil není tajný. Komise ŽP je zřízena , stejně jako ostatní odborné Komise za účelem vytváření odborných stanovisek pro jednání Rady města, která k nim při svých jednáních přihlíží.
ad4) Váš dopis , který jste mi zaslala, tedy chápu jako znevážení práce mé i práce ostatních členů Komise a byl bych velmi rád , abyste mi svůj postoj osobně vysvětlila na příštím jednání Komise ŽP na které Vás tímto osobně zvu.
S pozdravem
Ing. Daniel Bílek
předseda Komise ŽP
Odpověď panu Bryknerovi:
Dobrý den, pane Bryknere, v tomto momentě je demokratické hlasování dle daných pravidel opravdu nešikovné, neboť neumožňuje zvážit moudřejší varianty, než ty preferované většinou. Hlasování Vaší komise, která si, nevím z jakého důvodu, říká „pro životní prostředí“, je z faktického hlediska proti životnímu prostředí. Její existenci tím pádem považuji za nezdravý formalismus a je třeba hledat ještě jiné cesty (i mimo Vaši komisi), jak rozvinout diskuzi o daném tématu a jak rádoby uzavřené téma aktualizovat a moct hledat harmoničtější kompromis, než je ten asfaltový.
Děkuju, že se transparentně vyjadřujete o jednání komise k důležité věci, zvláště nyní před volbami, věřím, že to má svoji váhu a výpovědní hodnotu pro mnohé občany.
S pozdravem
Marcela Burešová
Dobrý den
komise ŽP jednala o cyklostezce v pondělí. Z deseti členů bylo pro cyklostezku s asfaltovým povrchem osm. Proti byl p. Zlatník a p. Kynčl.
Tento povrch doporučila před rokem a půl dopravní komise. Letos došlo pouze ke změně z hrubého asfaltu na hladký pro bruslaře. Reaguji pro to, že zainteresován jsem byl na komisi pouze já, jako zpracovatel žádosti o dotaci. Paní Smolíková a Mušková s tímto projektem nemají mnoho společného. Možná se vyjadřovali k projektu z pohledu životního prostředí.
Láďa Brykner
Dobrý den též,
stručně doplňme, že na včerejším jednaním komise pro ŽP, o kterém je v textu řeč, 4 „hlasy“ (formálně se nehlasovalo) z těch 7 patřily zaměstnancům městského úřadu s pracovním podílem na tomto projektu.
S pozdravem
Hynek Zlatnik
Na nás kašlete. My chceme mít na zahrádce klid. Už teď kolem courají lidi a až to do Železnice zprůchodníte, bude po klidu.
Mám pocit ,že veškerou zeleň,která ještě v Jičíně zbyla se snažíte úspěšně likvidovat, nevím kdo vyhledává poslední zbytky přírody aby je zničil , asfaltová stezka kde samozřejmě vykácíte poslední stromy v tomto městě, možná by bylo dobré z Jičína utvořit měsíční krajinu, možná by vás stromy a příroda přestaly ohrožovat,,,,,,,nechce se mi v tomto městě plném smogu žít , tady prostě stromy nemají šanci,,,,,uděláte z nich okamžitě pahýly neschopné obrazit , zajímalo by mě kdy se pustíte do Čeřovky ,tam ještě nějaké stromy zbyly , tak jen do toho, kolem Jičína už vám toho moc nezbývá,,,,zničili jste co se dalo,,,,,,,