JIČÍN – Něco bylo jinak. A nejen proto, že se lidé tentokrát sešli dřív než v tradičních 17 hodin. Časová symbolika odkazovala k 4:36. Něco bylo jinak i proto, že na Valdštejnovo náměstí přišlo mnohem víc účastníků vzpomínky na 17. listopad než obvykle. Obloha byla hodně plačtivá, ale na zapálené svíčky na kašně s Amfitrité nestačila.
Azylem se tentokrát docela přirozeně stalo zámecké podloubí, kam Prochor před deštěm umístil už taky tradiční snímek s Václavem Havlem. Jako první dostal slovo český římskokatolický kněz, disident a signatář Charty 77 Josef Kordík ze Železnice.
Vzpomínku na volbu prezidenta v roce 1989 předal Josef Novotný, který tehdy „byl u toho“. Při kooptaci zástupců do Federálního shromáždění totiž Josefa vybrali společně s jičínským Vladimírem Mikanem a 26. prosince dostal telegram s oznámením, že bude poslancem ve Sněmovně národů.
Josef jel den po svém jmenování do Vladislavského sálu. „Dostal jsem číslo, našel jsem si židličku a 29. prosince, v den svých čtyřicátých narozenin, jsem zvedl ruku jako člen Federálního shromáždění pro to, aby Václav Havel byl prezidentem naší republiky.“
Řečnický post vzal na chvíli za svůj i senátor Tomáš Czernin, který si rád na listopadové setkání najde čas. Spoluobčany v kontextu se svátkem pozdravil i nový starosta města Jičína Jan Zachoval, i Vladimír Mikan, spoluzakladatel Občanského fóra v Jičíně, který byl kooptován jako poslanec do České národní rady. V roce 1990 byl za OF zvolen do Federálního shromáždění a byl členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy.
Taky se zpívalo a diskutovalo.
Letošní „sedmnáctého v sedmnáct“ v Jičíně (v 16:36) bylo jiné. A proč, to dál visí ve vzduchu. Snad ne na dlouho.
