Od sousedů, z Krkonoš – Používáme je každý den. Jména měst, vesnic, samot…názvy hor, údolí či skal. Někdy jde o jazykolam, který cizinec těžko vysloví, jako třeba horský potok Hřímavá bystřina.  Malebná jména Kukaččích skal, Sokolníku, Poutníků se na mapě střídají s pochmurnými výrazy jako Zabylý, Čertova kazatelna, Mrchoviště či Peklo. Používáme je každý den, ale nevíme, proč se říká na Rýchorách,  Žalý, Žacléř, Poniklá, proč se koupeme v rybníku Zákřežníku. Proč místo s tak studeným klimatem se nazývá Pec, zatímco pod slunnou Pálavou je Lednice.

Používáme je každý den aniž tušíme, odkud se ta slůvka vzala. Návštěvníci Krkonošského centra ekologického vzdělávání Správy KRNAP ve Vrchlabí (tzv. Krtek) měli šanci drobátko nahlédnout do tajů historického původu krkonošského názvosloví, do oboru, který má tajemný název toponomastyka nebo, chcete-li, zamyšlení nad tím, proč se to tam tak jmenuje. O zajímavý přednáškový večer se postarali PhDr. Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR, Dr. Jacek Potocki (Uniwersytet ekonomiczny Wrocław) a Prof. Krzysztof Mazurski z Vědecké rady Karkonoskiego Parku Narodowego. Jména přednášejících napovídají, že se nejednalo pouze o české Krkonoše. Dozvěděli jsme se nejednu zajímavost z tvorby jmen i na polské straně hor, kde byla v poválečné době složitá situace díky novému osídlení Dolního Slezska.

Vznikla Krkonošská názvoslovná komise

Přednáška však nebyla jedinou názvoslovnou událostí toho dne. Před akcí pro veřejnost zasedala na své ustavující schůzi Krkonošská názvoslovná komise.  Různé zainteresované  instituce a osoby  již delší dobu poukazovaly na nutnost úpravy některých toponym a hlavně volaly po sjednocení názvů. Některé horské potoky, sedla, a dokonce i vrcholy mají dva i více názvů.  Tak třeba turista dojde podle mapy do Kotelského sedla a tam ho uvítá nápis Sedlo Lysé hory…Sjednocení geografických jmen bude pouze jednou z činností komise. Jejím posláním je i uchování starých a mnohdy zanikajících jmen, aby nevymizela z paměti mladé generace. Proto v řadách komise jsou, vedle odborníků na český a polský jazyk a pracovníků územních pracovišť, také osoby, které  hodně pamatují – starousedlíci, kteří mohou kromě vlastní paměti přispět i znalostmi od svých předků.

Pomozte nám

A tady je, milí čtenáři, příležitost apelovat i na vás. Možná, jste i vy někdy rozdělali mapu a dozvěděli se, že vaše oblíbené místo se nazývá úplně jinak. Možná, že  jste  narazili i na nějakou starou brožurku s názvy, které už dnes nikomu nic neřeknou. Podělte se s námi o své objevy. Vždyť pojmenování hor, obcí, vodních toků a jiných míst v terénu, to je také kus historie.

Miloš Růžička, Správa KRNAP; mruzicka@krnap.cz