1.

,,Ale dobrý den, pane Hájek! Sem se doslechl že prej jsou ty vaše fotky

zívajících toalet vystavený v Café Alžír!“

 

,,Co Vás nemá, ne v Alžíru, ale v hospodě U Probodnutýho!

To by nevystavovali nikde v kavárně.“

 

,,To já jsem teda slyšel jiný věci. Prej je to veleúspěšná výstava. Lidi za to platěj

zlatem! Dokonce prej i premiér, maminka říkala, se tam objevil. Je o tom i spoustu filmů a tak!“

 

,,Ale to né, to jsou jen takový babský povídačky pane Vencl! Je to jen vystavený v knajpě a lidi na to kašlou!

 

,,….prej jde o tenhlecten okultní avantgardní tranzrealismus! A buďte rád že to vydělává a je to populární. Takovýhle umění. Mně to stejně ale přijde celý tak nějak na hovno!“

 

,,Pane Vencl, přestaňte si ze mě laskavě dělat prdel. Vy víte o umění úplný hovno!

…

 

2.

V kině LED mezitím

promítají nový film o občanských válkách. Na programu jsou po konci filmu švédské stoly

zdarma

Kino je tím pádem totálně narvané.

Je tam i spoustu neplatících, které postarší pokladnice nestačily včas odchytit.

Je to jedno.

Ředitel kina se je tak či tak chystá zastřelit a zaměstnat někoho

mladšího

schopnějšího

kdo může vždy

tyhle neplatiče včas odchytit.

Pokladnice doufají, že si stihnou před prostřelením hlavy uzobnout trochu kaviáru ze stolů.

Nikdy ho ještě neměly.

 

3.

Po ulici se prochází skupina lenochodů.

Čas je v tu chvíli velmi rozporuplný a diskutabilní pojem.

Lidé si všímají, že průchod lenochodů vytváří jakousi neviditelnou

pomalou

časovou vlnu, které se nedá žádným způsobem vyhnout.

Ta zvířata to dobře vědí, proto se tváří velmi nervózně…

Mysleli si, že průchod městem půjde hladce a nenápadně.

 

Plešatý starý pán na vozíku

začíná značně zpomaleně řvát, že tohle snad nejsou lidi, ale opice.

Lidé okolo se k němu pomalu otáčejí a začínají pozorně naslouchat.

 

Lenochodi se snaží zrychlit krok.

 

4.

Poté co se pan Hájek s Panem Venclem

strašlivě serval, kráčí po ulici lemovanou mrtvými lenochody, tak rozrušen,

že mu nic nepřijde ani trochu podivné. Vytahuje tabatěrku a nacpává si čerstvě nasušeným tabákem fajfku.

Ještě toho dnes musí hodně udělat.

Než si umístí fajfku do pusy, tak vyplivne zbylou krev.

Z kina LED o blok dál se ozývají výstřely.

Pan Hájek pokračuje v chůzi

směrem k Allenově mostu

a dál do tmy.

 

J.W.

 

Podobnou i jinou  tvorbu hledejte na tomto odkazu: https://www.facebook.com/R170poetry/?fref=ts