JIČÍN / Český ráj – Kde se v Českém ráji nacházejí některá místa těžby železivců, jak vypadal a fungoval rudný mlýn, proč byl v 17. století v Rovensku pod Troskami radikálně zregulován potok Koudelka a kde tu jsou dodnes k vidění haldy po zpracování železné rudy, to jsou jen některé z mnoha otázek, které v pátek 1. dubna  od 18 hodin zodpoví v Porotním sále Valdštejnského zámku přední český archeolog Jan Prostředník, jenž se řadí k objevitelům tohoto do nedávné doby neznámého českorájského historického fenoménu. Setkání připravil spolek Jičínská beseda (JB).  „Jedná se o jeden z nejpřekvapivějších objevů na poli postmedievální archeologie za celá desetiletí. Nikdo by nečekal, že by takzvané železivce, až 10 centimetrů mocné vrstvy železitých sloučenin, vysrážených na skalních stěnách kádrových pískovců Českého ráje, mohly být v minulosti těženy a využívány jako významná surovina pro výrobu tolik žádaného kovu. Geologové tuto eventualitu striktně odmítali. Historikové o ní neměli nejmenší tušení, neboť písemné prameny o tomto fenoménu zarytě mlčí. Přitom nejnovější archeologické výzkumy ukazují, že jeden z výraznějších impulzů k vyhledávání, těžbě a zpracování železivců v prostředí pískovcových skal Českého ráje vzešel v první čtvrtině 17. století od Albrechta z Valdštejna,“ přibližuje téma pátečního setkání předseda JB Pavel Kracík. Související nálezy, které se týkají  zejména zpracování železivce, byly zaznamenány v Sedmihorkách, ve Všeni u Turnova a nejnověji v Rovensku pod Troskami. „Společně otevřeme novou kapitolu dějin Českého ráje, o které v budoucnu ještě hodně uslyšíme. Milovníci historie a zvláště pak zdejších pískovcových skal by si tuto příležitost určitě neměli nechat ujít,“ zve na páteční setkání Pavel Kracík.

(red)