JIČÍN – Ve  Valdické věži v Jičíně se před víkendem rojili rorýsi. Přispělo k tomu deštivé, vlhké počasí. Ptákům, kteří loví létající hmyz, totiž jednoznačně nesvědčí. Hledají místa, kde se ukrýt.  Vytrvalé deště jsou pro ně katastrofou. Rorýsi tedy našli slabé věžní místo v miniaturním, navíc zadrátovaném okénku na toaletě a tudy se dokázali protáhnout dovnitř. Jejich invazi do malých věžních prostor objevila redakce Dobrých zpráv. Nejprve to vypadalo, že dovnitř proniklo asi šest vetřelců. Dokořán otevřená věžní okénka je však k odletu naprosto nelákala, byli vysílení. Kontaktovali jsme proto jičínského veterináře L. Šoltyse, který se telefonicky obrátil na Záchrannou stanici pro zraněné živočichy v Pátku u Poděbrad, kam spadá i část Jičínska.  „Vezměte si rukavice, pokuste se je odchytit a umístit do papírové krabice, přijedeme si pro ně. Zkontrolujeme jejich kondici, případně zranění, a pak je vypustíme ve volné krajině. Z věže je nevypouštějte, je to pro ně moc vysoko, nemuseli by to zvládnout, protože jsou oslabení,“ poradil na dálku vedoucí stanice z Pátku Luboš Vaněk. Jak se při odchytu postupně ukázalo, rorýsů nebylo šest. Další se nečekaně objevovali zapadlí za věžní chladničkou, zachycení za drápky na záchodové štětce nebo na ručníku. Postupně se do papírové krabice „přestěhovalo“ třináct rorýsů. To ale nebylo všechno: “rojení“ totiž pokračovalo i nahoře ve věži. Další uvězněný pták chrastil v kamnech ochozového patra,  čtyři uvízli až v prostoru pod půdními krovy.  Jednoho z nich vyprošťoval z obtížně přístupného prostoru šéf stanice L. Vaněk, který se svou kolegyní Martou Bryndovou pro odchycené rorýse přijel. Žádný z ptáků naštěstí neměl zlomené křídlo, jinak by musel být utracen. Jak vyplývá z řádků, které nám později poslal vedoucí  Záchranné stanice v Pátku u Poděbrad, všechno dobře dopadlo. „Rorýsů bylo celkem 18. Byli u Jičína vypuštěni a všichni v pořádku odlétli. Moc děkujeme a přeji krásný den!“ vzkázal Luboš Vaněk.

Všem redakčním i ostatním „sýkorkám“, které jakkoliv pomohly se záchranou ohrožených rorýsů, touto cestou děkujeme!

Podrobnosti nejen o Záchranné stanici v Pátku u Poděbrad najdete na www.zachranazivocichu.cz

(vaw)

Rorýs obecný se s výjimkou hnízdního období téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde dokonce i spí, pije a páří se, střídá přitom svižný let s plachtěním, během kterého nabírá výšku okolo jednoho až dvou kilometrů, aby následně během spánku mohl klesat. Během klesavého letu upadá do mikrospánku  kdy vypíná jednu polovinu mozku, přičemž druhá kontroluje let.  Rorýsové nocují za letu v hejnech. Ve vzduchu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ačkoli může dosáhnout i rychlosti přesahující 200 km/h.  Minimální pohyb po pevném povrchu dokazují také jeho zakrnělé končetiny, díky kterým druh získal i binomické jméno (Apus apus – z řeckého apous = bez nohou). Živí se létajícím hmyzem. Původně hnízdil na skalách a v dutinách stromů, v současné době však k tomuto účelu využívá převážně otvory a štěrbiny v lidských stavbách (jeho hnízdiště ohrožuje současný trend zateplování budov). Hnízdí v rozmezí od května do září jednou ročně,