JIČÍN – Ano, došla mi „ˇšťáva“ v nahrávacím zařízení v závěru rozhovoru a ten se proto neuložil. Ano, jsem trouba, protože taková příležitost se jen stěží zopakuje. Leda až Vladimir 518 dokončí další knížku, která možná bude o vojenských subkulturách z historie do současnosti (natáčeli jsme totiž u městských hradeb se střílnami vedle jičínské věže a vzpomněli i vojevůdce Valdštejna a jeho věrné) a přijede do Jičína na další věžní setkání. To první se v mezipatře jičínské Valdické brány  odehrálo v úterý 22. července. Každopádně, rozhovor zůstane uschovaný v mé paměti, nebudu ho však teď parafrázovat, i když některé výňatky z něj by jistě stály za to. Ano, kaju se, ale jedním dechem dodávám, že existuje ještě jeden rozhovor a ten se zachoval. Je to diskuze ve věžním baru, která přirozeně navázala  na přednášku o Kmenech. Tyto řeči vedl Vladimir 518 s pány Novotným a Wildou za střídmého hlaholu barových hostů. Josef Novotný prožil totalitní režim na vlastní vzpurnou kůži. Snad právě proto se už nikdy neoprostil od polodlouhých vlasů, ke kterým později přidal vousy. A mladší diskutér, jičínský věžník si z Brandýsa nad Orlicí z dětství pamatuje hlavně vlasatce, protože ve městě bydlela a zkoušela kapela  The Plastic People of the Universe a na to se zapomenout nedá. Úvod polemiky souvisel s tím, že Vladimir 518 v závěru přednášky podotkl, že ač se o totalitě hovoří jako o době „šedi“, tak díky subkulturám šedivá nebyla. Jednotlivci to však takto nevnímali. Mnohdy o dalších „kmenech“ neměli tušení nebo je přes totalitní bariéry nevnímali  (poslechněte si zvuk z věžního baru, který otevřel Josef Novotný)

Několik postřehů z přednášky Vladimíra 518 v mezipatře Valdické brány v Jičíně :

„Když tě nazajímá kultura fotra, nevíš, kdo seš.“

„Současnost je mišmaš všeho. Je to schopnost kombinovat věci, které jsou nekombinovatelné.“

„Subkultura se rozvíjí do dalších podskupin, větvička vyrůstá z větve, proto ta analogie s kmenem, se stromem je naprosto přesná.“

„S dobou se ti lidé vyrovnávali tak, že o něčem snili…,“

„Takový úspěch knih jsme nečekali. První náklad byl 1 500 kusů. Počítali jsme s tím, že to bude zajímavé hlavně pro členy subkultur. Dotisky obou knih jsou už na 7 tisících..“

„Zažívám v Jičíně dvojitou premiéru: jsem ve městě  poprvé, ve věži jsem taky poprvé. Kdyby tady byl nějaký klubový prostor, tak bych rád přijel s kapelou.“

(vaw)