SLATINY – Nutrii říční se daří v místních podmínkách přežít zimu například v Kacákově Lhotě, u rybníku Šibeňák v Jičíně nebo na okraji obce Slatiny. Zatímco kacákovští se z nenadálého výskytu těchto tvorů nejprve radovali, protože naznačoval, že ve strouze je opět poměrně čistá voda, letos tuto atrakci museli omezit. Hlodavci se totiž brzy osmělili a zdatně se přikrmovali na sousedních zahradách, kde jim náramně chutnalo. Jejich hostiny překročili zdvořilostní rámec a místní museli zasáhnout. Zvířata odchytili a přesunuli je na místo, kde nemohou obyvatelům plenit úrodu. Teď je podle místostarosty Jaroslava Řeháka u kacákovského mostku pouze jedna nutrie, která údajně čekala mláďata. My jsme ji při návštěvě nezahlédli. Úspěšní jsme nebyli ani u Šibeňáku. Vynahradili jsme si to však ve Slatinách u areálu Agro Slatiny. „Tady jsou mimo obec, tak nikomu neškodí. Neregulujeme je, naopak, jsou atrakcí, chodíme se na ně dívat s vnoučaty, krmíme je. Nevím, jak přesně na ně reaguje místní myslivecké sdružení, ale myslím, že je také nechávají žít. Zimu přežili,“ řekl slatinský starosta Jiří Cerman.
Někde jsou obtížným invazním druhem
Nutrie je spíše subtropické zvíře, které špatně snáší delší mrazivé zimy. Ty dokážou populaci
spolehlivě zredukovat. V časech mírných zim expandují nutrie směrem do mírného pásu, pokud v zimě přituhne, okrajové populace vyhynou. Tento hlodavec je původem z Jižní Ameriky, ve světě se často chová na kožešinu a na maso. Problémy s jeho invazí mají například v jižní Evropě, v povodí řeky Mississippi, v jižním Japonsku, v Číně nebo v Jižní Koreji. V obci Slatiny na Jičínsku každopádně zůstávají atrakcí, i když jich výrazně ubylo. „U mostku blízko zemědělského areálu už jich zdaleka není tolik jako vloni. Počítám, že to bude jen pár kusů. Jejich přírodní stanoviště s norami tady totiž na jaře zaniklo. Břeh je vybagrovaný, protože bylo třeba rekultivovat místní náhon, který byl zanesený. Nutrie, které zůstaly, zřejmě využívají blízkosti kukuřičného pole, které jim poskytuje dostatek potravy. My je rozhodně nepřikrmujeme. Naopak, v celém revíru se snažíme jejich počet snižovat. Teď jich tu může na různých místech žít zhruba stovka. Není to lovná zvěř, proto je smí střílet pouze myslivecká stráž,“ vysvětlil zástupce Mysliveckého sdružení „Kamčatka“-Slatiny Jaromír Vaníček. „Po úpravách mostu a koryta jich je skutečně o hodně méně, ale nikomu neškodí. Chodím se na ně dívat s vnučkou, líbí se nám,“ dodala obyvatelka Slatin Věra Soukupová.
Něco mezi ondatrou a bobrem
Tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 cm, ocas 30-45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Nutrie se živí kořeny a bylinami, potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si dokážou přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců zvládne zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi.
(vaw)