JIČÍN – Přestože rozhledna Milohlídka patří mezi nejstarší kamenné rozhledny u nás (r. 1844), není postavena na vrchu závratné výše a leží v intravilánu města Jičína. Její krása tkví právě v starosvětském půvabu, protože byla postavena v polovině 19. století, období romantismu. Ne v rozhledu z ní! Připočteme-li velikost rozhledny (15m) k velikosti Čeřovky (335 m.n.m), dostaneme rozhled ve výšce 350 m.n.m a samotný Jičín leží v nadmořské výšce 250–300m. Daleko lepší výhled poskytují okolní kopce. Zebín (399,4 m.n.m), Veliš (429 m.n.m), rozhledna na Kumburku (642 m.n.m), rozhledna na Táboře (677,9 m.n.m) a v případě zájmu můžete zajít i na ochoz Valdické brány ve výšce 35 metrů v centru města Jičína.

Pokud se chceme rozhlížet, budeme muset kácet…

Při obnově rozhledu z Milohlídky bychom museli vykácet všechny stromy vrcholové partie Čeřovky. Pouhý ořez v korunách stromů by byl jen krátkodobou záležitostí. Všechny dřeviny přesahující červenou čáru by šly pryč (foto z Letné). Jednalo by se o citelný zásah do zeleně lesoparku, kterou považuji za zelenou perlu Jičína! A nejsem sám. Podobný názor má i doktorka Smolíková z Odboru životního prostředí. V diskusním fóru MÚ Jičín napsala: „V Jičíně je velmi málo zelených ploch, všechna nyní volná prostranství jsou územním plánem určena k zástavbě a ve městě chybí zeleň pro veřejnost. Jediná vzrostlá zeleň je na Čeřovce, proto tolik obhajuji tyto dřeviny, které jsou z přírodovědeckého hlediska velmi cenné.“

Čeřovka by se měla stát přírodní památkou

Čeřovka byla od nejstarších dob „porostlinou a hájem“. První zmínka již z roku 1393. Nejstarší vyobrazení zalesněného kopce jsou od Josefa Sykory a Antonína Jana Venuto z druhé poloviny 18. století. Až do dnešních dnů si zachovala Čeřovka přirozenou vegetaci. Dubo-habrové porosty s teplomilnou květenou. Minimálně se jedná o významný krajinný prvek. Reálně to vidím to na vyhlášení přírodní památky, protože se jedná o unikátní území. Už jen z geologického hlediska jde o lokalitu světového významu. Máme být na co hrdí a čeho si vážit!

Využil bych výběrové hospodářství, aby nevznikla holá místa

Jistě, péče o životní prostředí je neekonomická a finančně náročná. Máme se péče o krajinu našeho domova zbavovat a jednorázově revitalizovat jako v případě nezákonné revitalizace Krčínovy aleje, nebo o ní neustále pečovat? Logické by bylo některé stromy ponechat jako doupné. Stromy v havarijním stavu skácet, část z nich ponechat na místě, atd. Používat výběrové hospodářství jako tomu bylo doposud, kdy jednotlivé stromy jsou odstraňovány a nevytváří se holá místa. Přijde mi zcela zbytečná obnova přírodního divadla, když máme tolik míst kulturního vyžití v Jičíně a znovu využívat rozhlednu, když v okolí máme tolik kopců s daleko lepším výhledem. Peníze jsou potřeba do oblasti školství, zdravotnictví, sociální oblasti a životního prostředí! Proč, když se lidé vracejí znovu k přírodě, vznikají takové projekty? Na tuto otázku si musí každý odpovědět sám!

Jan Šorf