JIČÍN  / KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ  – Jičín zažil krizový scénář při  vícedenním výpadku elektřiny, který  byl součástí cvičení krizových štábů v celém Královéhradeckém kraji.  Stav nebezpečí vyhlásil hejtman kraje Lubomír Franc  kvůli výpadku elektrické energie v celé ČR. Ve středu 16. září brzy ráno dostali starostové všech obcí v kraji  varovnou SMS o hrozícím blackoutu a  taktické cvičení „Region After Dark“ mohlo začít. Výpadek měl trvat minimálně tři dny. Starosta poté okamžitě svolal Krizový štáb obce s rozšířenou působností (ORP), který měl situaci urychleně řešit. Sešli se zástupci Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, Městské policie, Věznice Valdice a vedoucí jednotlivých skupin, které řeší různé oblasti, jež je třeba při krizových situacích zabezpečit. Pak byli informováni občané Jičína varovným systémem (ten by na záložní zdroj vydržel až 72 hodin), poté starostové obcí v ORP Jičín (pomocí mobilních jednotek).

Do nouzového systému by se dostala nemocnice i věznice

„Cvičný blackout nastal ve tři hodiny ráno a znamenal okamžitý výpadek elektrické energie na celém území ČR. Krizový štáb, který sám jel v nouzovém režimu za pomoci elektrocentrály, tak řešil náhradní způsob přenosu informací a hlavně postup zabezpečení všech obyvatel. Všechny pracovní skupiny krizového štábu dostaly své úkoly, složky Integrovaného záchranného systému nám předávaly informace, ale hlavně operovaly v terénu. Veškeré informace a případné požadavky jsme prostřednictvím hlášení předávali Krizovému štábu Královéhradeckého kraje, který sbíral informace od všech cvičících obcí a případně pomáhal řešit situaci při různých problémech. V rámci cvičení nastal ve středu večer operační skok o 48 hodin, proto jsme museli řešit situaci za dva dny blackoutu, a měli jsme za úkol stanovit priority, jako je zásobování potravinami, pohonnými hmotami nebo dodávku vody či potřebných elektrocentrál na výrobu elektrické energie,“ vysvětlila referentka krizového řízení a také tajemnice krizového štábu Ing. Štěpánka Kolcová. V praxi by totiž nefungovaly nejenom obchody a služby, ale ani benzinové stanice, telekomunikační zařízení, tísňové linky, firmy by zastavily výrobu a některé organizace, jako je jičínská nemocnice, valdická věznice, vodohospodářská a obchodní společnost atd. by se dostaly do nouzového režimu fungování. „Bylo proto třeba řešit již druhý den i nouzové zásobování obyvatel potravinami a vodou, dodávku pohonných hmot pro elektrocentrály, které mají některé organizace pro tyto krizové situace připraveny, zajištění samotných elektrocentrál pro další organizace a podobně,“ dodala Kolcová. Během pátečního dne došlo k postupnému obnovení dodávky elektrické energie a rozhodnutím hejtmana o zrušení stavu nebezpečí bylo cvičení ukončeno.

Krizový štáb bude vědět,  jak v případě výpadku postupovat

„Toto cvičení bylo několik měsíců dopředu plánované a kladlo si za cíl prověřit činnost orgánů krizového řízení, od kraje až po samotné obce, zapojení složek integrovaného záchranného systému a vybraných orgánů a organizací a možnosti vzájemné komunikace,“ řekl starosta města a zároveň předseda krizového štábu JUDr. Jan Malý. “Hasičský záchranný sbor prováděl předem analýzu organizací a firem, zda vůbec a jak dlouho by v případě výpadku energie byly schopny fungovat. Získané informace jsou cenné především proto, že si některé organizace uvědomily, že nemají zcela zabezpečenu tuto krizovou variantu. Důležité pro nás je také zjištění, že pro případ jakékoliv krizové situace bude Krizový štáb vědět, jak má jednat a jaké úkoly má plnit v prvních minutách po vyhlášení krizového stavu,“ doplnil starosta.

 „Ukázalo se, že největší problémy by byly s nedostatkem elektrocentrál, následně pak se zásobováním pohonnými hmotami, pitnou vodou a potravin. Právě voda a potraviny byly nejčastějšími požadavky ze strany obcí. V případě, že by kraj už neměl dostatek zásob a nebyli bychom schopni situaci řešit, museli bychom se obrátit na ústřední krizový štáb na republikové úrovni,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Na otázku, jak moc je tato krizová situace reálná, odpovídá ředitel Územního odboru Hasičského záchranného sboru PhDr. Libor Zikeš: „Podle dostupných informací by v případě takto velkého výpadku elektrické energie byly schopny naše dvě elektrárny, které se nachází na území Královéhradeckého kraje (Poříčí v Trutnově a Opatovice nad Labem), fungovat v nějakém nouzovém režimu. To znamená, že by měly zabezpečit dodávku energie alespoň částečně, pro nutná zařízení, jako jsou např. nemocnice apod.“.

Krizový štáb obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem starosty pro řešení krizových situací. Při krizovém štábu funguje pět stálých pracovních skupin, které by řešily jednotlivé oblasti pro zabezpečení obyvatel:

SKUPINA SOUČINNOSTI A KOMUNIKACE

Organizuje komunikaci s příslušnými krizovými štáby obcí a kraje i mezi jednotlivými složkami navzájem, zajišťuje právní pomoc atd.

SKUPINA TÝLOVÉHO ZABEZPEČENÍ

Působí převážně v hospodářské a logistické problematice a při poskytování technické a informační podpory nasazeným silám a prostředkům.

SKUPINA ANALÝZY A PLÁNOVÁNÍ

Vykonává analýzu a vyhodnocuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení s možnou prognózou vývoje.

SKUPINA NASAZENÍ SIL A PROSTŘEDKŮ

Soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků.

SKUPINA OCHRANY OBYVATELSTVA

Navrhuje a zabezpečuje ochranu obyvatelstva postiženého území, sleduje realizaci s tím souvisejících plánů konkrétních činností z havarijních plánů.

Ing. Magdaléna Doležalová

komunikace s veřejností