„Vstávej, ty lenochu, bude pěkný den!“ budila svého nezaměstnaného synáčka jeho starostlivá matička. Josífek si promnul očička, protáhl se v pelíšku a zasedl ke snídani, kde v puntíkovaném hrnéčku voněla kávička a vedle čerstvé loupáčky. Josífek mocně posnídal a začal intenzivně přemýšlet, co s načatým dnem. Asi měl dostatek, protože práci považoval za ztrátu času. Pak se rozhodl, že by nebylo od věci jet na čundr. S dalšími kumpány začali navštěvovat různé kempy nejen ve zdejším okrese. Ona je to totiž nejlepší příležitost,  jak někoho okrást. Zvláště, pokud bydlí ve stanu.  Tu a tam něco ukradli a někde zase za babku prodali a potom vydatně holdovali alkoholu, zejména v nádražních restauracích. Na jednom nádraží se Josífkovi zalíbilo dětské kolo, které proti krádeži nebylo nijak zajištěno. Nasedl na něj a šlapal jako divý, až dojel do vedlejšího města, kde kolo hned střelil za 900 korun, třebaže jeho skutečná hodnota byl 8.500 tisíc korun. A za to všechno si u okresního soudu vysloužil pro přečin krádeže dle § 205 odst. trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Snad ho přejde chuť na krádeže kol  a bude chodit pěšky. Je to zdravější.

-RYŠI-