Pan Pepa je povoláním důchodce. Mělo by se za to, že takovému povolání přísluší slušnost a rozvaha. Ale Pepa byl jiného mínění. Je obžalován z toho, že byl  „zpupný“, že se příčil výkonu policejního orgánu. To bylo v souvislosti s jeho manželkou. Když se na ni policisté byli dotazovat do bytu Pepy a vyzvali jej, aby předložil nějaké doklady ohledně ní, tak se se zlou potázali. A neplatila ani výzva „jménem zákona“. Místo toho, aby Pepa policii vydal požadované, vzkypěla v něm žluč, vzpomněl si na svá mladá, silácká léta  a dostal se s policií do klinče. Do jednoho z policistů strčil s takovou  razancí, že ten to nečekal, skutálel se ze schodů a musel být ošetřen v oblastní nemocnici. Pracovní neschopnost vystavena nebyla.

Pepa se hájí zajímavě: poškozený policista si dle Pepy přivodil zranění sám, když proti němu zasahoval. Pepa prý opilý nebyl, i když byla zjištěna hladina alkoholu v jeho krvi před 1 promile.  Navíc prý byl vystresovaný kvůli plotu se sousedem. Důkazy však svědčí proti Pepovi. Ten byl odsouzen trestním příkazem pro přečin násilí proti úřední osobě dle § 325 trestního zákoníku a uložen mu byl trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. A to měl Pepa velké  štěstí, že nebyl nikdy trestán a policistu vážně nezranil. Jak říkám, vždy s rozvahou.

-ryši-