HOŘICE – Atoly vznikají postupnou přeměnou podmořských sopek. Pokud je erupce podmořské sopky dostatečně silná nebo opakovaná, vynoří se ze dna oceánu sopečný kužel, který vznikl z mořské sopky… V tom je i určitá symbolika pro „Setkání na atolu“, které se od 1. do 8. října koná v Galerii plastik v Hořicích. Veřejná diskuze s mladými umělci na téma „Současná socha: tendence, přesahy, funkce ve veřejném prostoru“ se uskuteční 6. října od 18 hodin v Divadelním sále hořické radnice. Diskuzi bude moderovat historička umění a kurátorka Galerie hl. města Prahy Sandra Baborovská. Představení nové společné sochy se připravuje na sobotu 8. října od 15 hodin v Galerii plastik v Hořicích. Kurátorkou týdenního dění je PhDr. Jana Cermanová z hořického muzea.
Je vítanou skutečností, že se mladá a angažovaná generace sochařů rozhodla realizovat své tvůrčí „setkání“ a kritické zamyšlení právě v Hořicích. „Setkání na atolu“ se účastní mladí sochaři Matouš Lipus, Eliáš Dolejší, Marek Brožek, Jan Vítek, Matěj Bílek, Kristýna Lutzová a přizvaní hosté. Projekt podpořilo prostřednictvím MAS Podkrkonoší MŠMT ČR a také SPŠKS Hořice. Materiál poskytla firma Xella CR, s.r.o.
Proč tvůrčí setkání mladých umělců ?
„Když Karel Prantl na konci 50. let uspořádal první sochařské symposium, pomýšlel především na mladé umělce, pro něž bylo v soudobé umělecké praxi tvoření v materiálu a monumentálním měřítku téměř nedostupné. Společná práce v přírodním ateliéru měla být především výtvarným cvičením. Zúčastněným však ze své podstaty nabízela více než jen možnost individuálního uměleckého výkonu. S ebestřednost a soutěživost výtvarného mládí byly konfrontovány s kvalitami práce v uměleckém kolektivu,“ přibližuje Jana Cermanová a upozorňuje, že sochaři si ve skromných pracovních podmínkách vzájemně pomáhali nejen při náročných technických úkonech, střetávali se v názorových diskuzích o směrování tvorby, ale také zažívali prostou radost příznačnou pro lidské sdílení. Z původního Prantlova konceptu dnes vychází spolupráce šesti mladých sochařů na společném díle pro Galerii plastik v Hořicích. „Mladí, akademicky vzdělaní umělci se rozhodli vést na téma monumentální sochy kritický dialog formou sebepoznávání. Vytvoření společné sochy, spojené s osobní disciplínou, vůlí ke konsenzu a jistým potlačením individuální exhibice, považují tvůrci za jasnou výzvu, z níž si každý ze zúčastněných odnese novou zkušenost,“ dodává Jana Cermanová, kurátorka současného hořického sochařského dění.
(red)