Místo pro vaši tvorbu

Workshop ProArt Festivalu 2021 bude zase i v Jičíně

titulka JIČÍN –   Od května se můžete hlásit na workshopy 18. ročníku ProART Festivalu 2021, které nabízejí profesionálům i široké veřejnosti výuku v oborech – tanec, herectví, zpěv, fotografie, kreativní psaní, hudba, audio-video. Kurzy se uskutečňují po celý den, jsou odstupňovány podle obtížnosti, přičemž každý účastník si může denní rozvrh nakombinovat sám. Druhou částí festivalu je večerní program, který představuje pedagogy – aktivně činné umělce – v ukázkách z jejich repertoáru a navíc zve i další hosty v koncertních, tanečních či divadelních představeních. Umělecký  workshop  festival  bude v šesti českých městech, jedním z nich je  od 12.  do 15. července  i  Jičín, konkrétně Valdštejnská lodžie. 

Lektoři 2021: 

Celý příspěvek

Jičínský folklorista Pavel Kracík v měsíčníku #mojeargo

pavel_kracik PRAHA / Jičín   – Edice  Folkloristika známého českého nakladatelství Argo se zaměřuje na dlouho zanedbávaný obor věnovaný studiu folklorního vyprávění v širokých souvislostech. Vydávané knihy by měly být na vysoké odborné úrovni, která by jim (v případě překladů) zajistila pevné místo v mezinárodním dialogu.  Do edice patří také sbírky materiálu, pokud jsou zpracované podle vhodných badatelských metod.  Jedna z takových připravovaných knih se týká folklorních vyprávění z Jičínska. Jejím autorem je  jičínský folklorista Pavel Kracík. Rozhovor s ním najdete  v dubnovém interaktivním měsíčníku  #mojeargo (str.39-41). Dozvíte se mj. i o výsledcích Kracíkova dlouholetého odborného výzkumu na Jičínsku, o praktických zkušenostech s terénním sběrem lidových pověstí nebo právě o jeho chystané  knížce pro edici Folkloristika:    https://indd.adobe.com/view/e0e2ef4f-7a3f-4c3f-8cc9-3888d580ae3b

(red)

Komentář Pavla Kracíka: Je nám úplně jedno, co si myslíte a co chcete

cas_dozral_obrazek JIČÍN – „Je nám úplně jedno, co si myslíte a co chcete.“ Takový je po posledním jednání zastupitelstva dne 31. 3. 2021 vzkaz jičínských zastupitelů a především Rady města zdejším občanům. Otevřený dopis, který skupina osob a kulturních neziskových organizací adresovala všem zastupitelům ve věci nového loga města Jičína, nestál nikomu za reakci, natož za veřejné projednání. Jedinou „odezvou“ zůstává povýšený nezájem a mlčenlivé přehlížení. Při komunikaci s některými radními a úředníky navíc padaly perly, jež lze parafrázovat takto: „Chcete-li něco změnit, nechte se zvolit a vstupte do politiky.“ Nebo: „Kdybychom se měli lidí ptát, jestli se jim nové logo města líbí či ne, to bychom už nic neudělali a nic nerozhodli. Když nakupujeme učební pomůcky do škol, taky se žáků neptáme, jestli se jim nové fixy a nová tabule líbí!“

Celý příspěvek

Premiéra tanečního filmu Krajina s hudbou Jitky Břízové

vystr-1 BRNO / Jičín –  Ve středu  7. dubna v 19 hodin se spustí premiéra tanečního filmu KRAJINA. Hudbu k němu napsala  houslistka a  učitelka  Jitka Břízová, která umělecky působila i v Jičíně:Po delší odmlce ve veřejných uměleckých aktivitách, která nastala kvůli kovidu, si Vás dovoluji pozvat na premiéru filmu, která se spustí na You Tube kanálu  a pak bude na tomto odkazu deset dní ke shlédnutí.“  https://www.youtube.com/channel/UC3I8DwF_7ZHC9w4MQaoBF5A  

vystr-2 „Koronavirová opatření mi  hodně  vzala  z mé veřejné aktivity, ale dala mi příležitost vymyslet a posunout se dál v mé tvorbě.  Naučila jsem  se počítačově zapsat hudbu, nahrát ji, upravit podle  požadavků projektu a dál ji editovat. Poprvé jsem začala psát pro víc nástrojů, pro klavír a až pro troje housle.  Autorka konceptu Jindra Rychlá za mnou přišla před víc než rokem s námětem, ke kterému chtěla vytvořit tak tři melodie maximálně na  deset minut.  Projekt se měl uvádět v Brně, naživo, v šesti reprízách. Výsledkem je šedesátiminutové představení plné hudby, ze kterého vznikl film,“ dodává Jitka Břízová, pro kterou to byla první hudba na zakázku, protože musela přesně naplnit představu autorky konceptu. Její hudbu pro představení si můžete poslechnout na  https://soundcloud.com/jitka-brizova
Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=WlVWL2hgx5g

Z Českého ráje na Bali I.

titulka Český ráj / Bali  –   Dnes poprvé se  s  Šárkou  Hlouškovou vydáme na indonéský ostrov Bali. Zatímco u nás přivítáme jaro, obyvatelé  nejzápadnějšího ostrova Malých Sund oslaví  příchod  roku 1943.  Jak je to možné, dočtete se už za chvíli. Nejdřív  Vám  představíme  naši  cizokrajnou  dopisovatelku původem z Turnova:  

Šárka Hloušková alias Sarah Hlousek je cestovatelka, spisovatelka, filantropka a mimo to taky věčná optimistka, snílek a smíšek. Osud ji na ostrov Bali zavál před čtyřmi lety. Přiletěla tenkrát na dovolenou s manželem a na ostrově zůstali. Bydlí spolu v džungli v zapadlé vesničce mezi místními. Šárka tu založila neziskovou organizace Help by Sarah. Nechala dětem postavit v džungli klubovnu a stará se o vzdělávání a volnočasové aktivity dětí z vesnice. Je autorkou knihy Příběhy ze země, kde gekoni dávají dobrou noc, ve které vtipnou formou popisuje svůj život na Bali.

Z Českého ráje na Bali  I. 

Vy přivítáte jaro a my na Bali rok 1943.  Zní to zvláštně, ale je to tak.

f 1  Jak je to možné? Ostrov Bali má svůj hinduistický kalendář.  Kalendář se jmenuje Pawukon. Tento kalendář má pouze 210 dnů a řídí se podle něj všechny hinduistické svátky na ostrově a také samozřejmě příchod nového roku. Ten je díky kalendáři každý rok v jiný den. Letos oslavy připadají na 14. března a všichni s nimi přivítáme rok 1943.  Pro zajímavost – loni jsme Nový rok slavili o devět dní později, až 23. března.

Píši sice slavili, ale neslavilo se, protože i ostrov  Bali zasáhla vlna opatření a zákazů.  Jaké by to bylo, kdybychom slavili den, který je pro  Balijce  tím  úplně nejkrásnějším dnem v roce, to už mohu srovnávat, protože tady bydlím krásné čtyři roky.

Celý příspěvek

Zimní kolonie netopýrů na hradě Valdštejn

img_20210118_082449 VALDŠTEJN / Český ráj   –   Hrad Valdštejn je oblíbeným hnízdištěm netopýrů  nejen v létě,  ale taky v zimě.  Podle posledního  sčítání  žije  v zimní kolonii na čtyřicet jedinců. K nejznámějším a k obecně kriticky ohroženým druhům v ČR zastoupeným patří  na hradě vrápenec malý. U tohoto netopýra je navíc zaznamenán výrazný pokles početnosti v rámci celé Evropy. Zimní kolonie vrápence malého na Valdštejně zahrnuje celkem 37 jedinců. Mezi další druhy, které tam přezimují, patří netopýr ušatý, netopýr řasnatý a jeden netopýr velký. Posledně jmenovaný „přespává“ v jeskyni na třetím skalním bloku. Ostatní se „zabydleli“ ve sklepení pod prvním nádvořím.

Zimní kolonie netopýrů bývá tradičně nižší než letní, kdy počet jedinců přesahuje hranici sto kusů.  Právě v letní sezóně jsou netopýři na Valdštejně tématem hry pro děti, které si mohou na pokladně hradu zdarma vyzvednout pracovní list s různými úkoly. Zároveň je na druhém nádvoří k dispozici vitrína se zajímavostmi právě ze života „valdštejnských netopýrů“.

„Těšíme se, až k nám v nové sezóně zavítáte nejen za hradními netopýry,“ dodává  Radim Štícha za příspěvkovou organizaci Turnovské památky a cestovní ruch.

(red)

Foto : Turnovské památky a cestovní ruch, p.o.

Pouliční galerie Vitrína 252 zve Vaše oči a mysl

he JIČÍN  –  Galerie Vitrína 252 je pouliční galerie v centru města Jičína. Volně přístupná z ulice v jakoukoliv denní dobu. Je to prostor pro tvorbu českých ilustrátorů se zaměřením na tvorbu pro děti.  Vitrínky č.I. najdete v ulici Tyršova 252 a vitrínu č.II v ulici Husova 110.  Staré vývěsní skříňky, které dříve sloužily jako reklamní plocha, teď ožívají  a těší oko i mysl.  Pokud máte připomínky, komentáře nebo znáte inspirativního výtvarníka, kterého byste chtěli představit (nebo víte o momentálně nevyužité vitríně nebo podobné alternativě),  kontaktujte emailovou adresu vitrina252@gmail.com.

(red)

Měli bychom si vytvořit nové životní krédo

z-vrchu-zaly JIČÍNSKO   –    Moje přání a zamyšlení na začátku roku vždycky vycházejí z mých prožitků. Někdy se mi stala inspirací knížka pohádek, básní, klavírní koncert, procházka v přírodě…Tentokrát jí byl film (Ne)obyčejný kluk. Neobyčejný film. Je o dětech i dospělých. Okouzlil mě, dojal, přiměl k zamyšlení, zanechal v srdci svoje místo nastálo. Doporučila mi ho dcera a já jsem za to moc ráda, že jsem jím mohla být obohacená. Vznikl podle stejnojmenný knížky. Tu jsem si pak natěšená přečetla.  Tyhle dvě pasáže jsou z ní a já je předávám všem,  co na sebe nechají ta slova působit. Co už vědí….jak hodně důležitý v životě jsou.

Takhle hovořil v závěru na konci školního roku ředitel školy k dětem:

„Měli bychom si vytvořit nové životní krédo….snažit se být vždycky o trochu laskavější, než je třeba. .…moc bych si přál, abyste si ze školy odnesli vědomí, že dokážete spoustu věcí, stačí jen chtít. Kdyby si každý člověk dal závazek, že se pokaždé a kdekoliv vždy pokusí být o trochu laskavější, než je třeba, celý svět by byl hned lepším místem pro život.“

A tato slova (taky cituji z knížky) napsal jeden moudrý pán už dávno. Platí pořád:

Celý příspěvek

Prochor má nejen Prochoroviny, ale taky kanál. Na YouTube

imgp5597 JIČÍN  –     „Mám kanál, nikdy jsem neměl svůj kanál.  Je na YouTube a  jmenuje se jako já, to znamená  Bohumír Procházka. Bylo by možné o něm informovat v Dobrých zprávách?  Děkuji,“ napsal  Prochor.  Proč ne?  Z poslední doby  tam najdete videa mj. o  knížce Jana Nováka „Kundera“, o knize T. Dubinové „Jak napravovat svět“ nebo rozhovor s Martinou  Komárkovou,  spoluscénáristkou  filmu „Božena“.

https://www.youtube.com/channel/UCzb5uUE9zHm5CoMe90pcpTg

 Cesta „do kanálu“ je otevřená Prochore.

(red)

Valdštejnův letohrádek a jeho okolí pohledem současné vědy

imgp8489 JIČÍNSKO  –    Kulturní počiny  jsou teď  trochu  stranou naší pozornosti.  Patří k nim i kniha, která shrnuje výsledky bádání, ale je  zároveň i poctou valdštejnské stavbě v Sedličkách  na  Jičínsku  a  jejímu okolí.    Doplňuje  tak  i  předvánoční knižní nabídku  v regionu. „Její název „Fenomén zvaný Loggie: Jičínský Valdštejnův letohrádek a jeho okolí pohledem současné vědy“ napovídá, že na své si určitě přijdou všichni, jimž přirostl k srdci Libosad s valdštejnskou lodžií, lipová alej, vrch Zebín nebo valdštejnská barokní komponovaná krajina Jičínska,“ doplnil Pavel Kracík, jeden z autorů kolektivní monografie, předseda spolku Jičínská beseda.

Celý příspěvek