Jičínsko –  Masopust, fašank, fašaňky, ostatky….Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv.saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Karneval tedy patrně souvisí  s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara. Co si pod slůvkem „masopust“ představuje nejmladší generace? Zeptali jsme se druháků v odpolední družině Základní školy v Železnické ulici v Jičíně.  Jejich názory vás určitě nenechají chladnými.

Anketu vám teď nabízíme, poslechněte si:

(vaw)

A tady je zasvěcené vysvětlení masopustního období z Muzea Českého ráje v Turnově pro případ,  že byste si chtěli doplnit svou představu o této lidové tradici:

Masopustní tradice sahá do dávné minulosti. I když se mu dnes často přisuzuje křesťanská symbolika, původně šlo o pohanskou slavnost, která označovala začátek nového úrodného období. Veškeré obřady a zvyklosti mívaly souvislost se zemědělskými pracemi, neboť po dlouhé zimě se v tomto čase všichni začínali připravovat na jaro. Zároveň byl Masopust jakýmsi mezidobím mezi Vánocemi a Velikonocemi a měl oslavovat hojnost a bohatou nadcházející úrodu. Jedly a pily se zásoby z loňského roku, aby se vyprázdnily spíže pro novou úrodu a také, aby si lid naposledy  „užil neřestí“ před nadcházejícím obdobím velikonočního půstu. Proto bylo také jeho obsahem hodování, konaly se plesy, svatby a hlavně zabíjačky. Masopustní období začíná už na Tři krále a trvá do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční půst.

Masopustní období bylo hlavně veselé

Samotný masopustní rej, jak jej známe dnes, trval tři dny a vrcholil o masopustním úterý, kdy odpoledne chodil maškarní průvod, slavilo se a pilo. Den zakončilo pohřbívání Masopustu (nebo basy). Celý tento obřad byl velmi veselý, ostatně jako celé masopustní období. V tradičním průvodu maškar nechybí Hejtman a Rychtář, kteří mají šerpu přes ramena, čímž má být odlišena šlechta od svých poddaných. Hejtman koledy nese halapartnu, na níž napichuje špek jako symbol hojnosti a tu si staví na nohu, Rychtář nese takzvané Právo, kterým dostává od starosty povolení (právo) k provádění masopustní koledy.

Nechyběl Střapatej, Rybníkář nebo Caperda

Koledu vede Masopust (někde také Matka) a nebo prostě Střapatej. To proto, že má oblek pošitý barevnými třásněmi. Na nich má zvonečky, aby se koledě neztratil. V ruce nosí cep, jako symbol úrody. Spolu s ním jde v čele koledy Rybníkář, nesoucí dřevěnou lopatu, kterou se vsázel chléb do pece, třetí Caperda má na ramenou velkou koženou brašnu, do které krade lidem úrodu z minulého roku (většinou nějaké hospodářské zvíře – králíka, slípku). Masopust s cepem roztáčí koledníky bouchnutím cepu o zem. Koledníci dělají kolečko, při kterém se vzájemně dokola obíhají.

Tradičních masek ubývá, hodování  a veselí zůstává

Součástí masopustního průvodu byly od nepaměti různé maškary, nejčastěji Žebrák, Cikán nebo Cikánka, Kominík, Židé, Medvědář (vodil na řetízku medvěda), Kobyla  a nebo muž převlečený za ženu. Židé sbírali obilí a prodávali kanafas, babka s dědkem – další tradiční maska – sbírali do pytle koblihy, vejce a lahve s kořalkou. Těchto tradičních masek chodí čím dál méně, zato se pravidelně objevují převleky a masky, které baví lidi svým vtipem, originalitou a také tím, což je pro ně typické, že reagují na událost nebo věc ze současnosti, snaží se ji parodovat nebo glosovat a lidé se tak každý rok těší, kdo co zajímavého a zábavného zase vymyslí. Protože zábava a veselí patří k Masopustu stejně jako hodování a alkohol, v každé chalupě je kromě drobného obnosu pro masky přichystáno něco na zahřátí a do žaludku – koblihy, jitrnice, jelita, zelňáky a samozřejmě, slivovice či jiná pálenka. Nutno říci, že večer už mezi maskami a koledníky (a kolednicemi) není mnoho střízlivých, zvlášť když je velká zima a je nutné zahřívat organismus.

Zdroj: Muzeum Českého ráje v Turnově