Zvičina / Hradec Králové   –  Depot zlatých mincí, šperků a tabatěrek o celkové váze 7 kg odevzdali v únoru 2025 dva nálezci do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Poklad byl ukryt v lesním kamenném valu na jihozápadním úbočí kopce Zvičina na Královédvorsku.  Dvě schránky ukrývaly předměty a mince, které byly uschovány ve 20. století. Zaručeně zlaté jsou mince o váze 3,7 kg, složení kovu ostatních artefaktů je momentálně předmětem analýzy.

Schránky v uměle vytvořeném kamenném valu na okraji dnes již neexistujícího pole zarostlého lesem objevili na počátku února 2025 dva nálezci při turistické vycházce úbočím kopce Zvičina. Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem 598 mincí rozdělených do 11 sloupečků a zavinutých do černé textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly uloženy předměty ze žlutého kovu – celkem 16 tabatěrek, 10 náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka.

Podle vedoucího archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslava Nováka se jedná o unikátní nález: „Ukládat do země cenné předměty ve formě pokladů, tzv. depotů, bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu.“

Pro archeology je nezvyklé i nízké stáří nálezu. Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů.

V případě mincí nelze soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa, ale primárně jako poklad tezaurovaného drahého kovu, což potvrzuje numismatik Muzea východních Čech v Hradci Králové Vojtěch Brádle: „Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915. V tomto konkrétním případě ale rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl. Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami (tzv. kontramarkami), kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie v průběhu dvacátých a třicátých let 20. století. Celkově lze říci, že v rámci tuzemských nálezů se jedná svým složením o velmi specifický soubor, protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé.“

U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu nyní stanoví přesné složení kovu. Tato analýza je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich následného konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení.

Zdroj: Muzeum východních Čech Hradec Králové