JIČÍN  –   „Fotoateliér Podlipný“   bude v podobě  výstavy  zpřístupněn  ve výstavní chodbě  jičínského  muzea od 24. září do 7. listopadu  denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Vernisáž se uskuteční 23. září  na druhém nádvoří paláce (muzejní nádvoří) od 16.30 hodin. Výstavu zahájí kurátorka Jana Kořínková a historička Hana Fajstauerová, hudbou doprovodí Tomáš Klazar a Michal Petira. Podzimní výstava bude věnována hned třem fotografům, kteří patřili do jedné rodiny:  bratrům Aloisovi a Karlu Podlipným a Janu Podlipnému, synu Aloise. Prostřednictvím fotografií, písemností i trojrozměrných předmětů bude představen jejich pracovní i soukromý život. Fotografie byla vždy řazena mezi důležité doklady, které dokumentují vývoj a změny staveb nebo přímo celých měst a vesniček, klíčové historické milníky či život jednotlivců. Autoři snímků ale stáli zcela v pozadí a v archivních pramenech a dobové literatuře bývají někdy jen drobné zmínky o založení jejich živnosti.

Alois Podlipný (1879-1964) působil nejprve jako fotograf v Českém Brodě, v roce 1922 se se svou rodinou (manželkou Adélou a třemi dětmi) přestěhoval do Jičína, kde v domě čp. 76 na Husově třídě otevřel fotoateliér. Na jeho snímcích je ukázán měnící se Jičín ve 20.-30. letech 20. století, zachycoval stavby nových domů, ale také stav jičínských ulic a celých čtvrtí před následnými rozsáhlými úpravami.

Jan Podlipný (1910-1994), syn Aloise, následně fotoateliér značně zrenovoval a rozšířil i nabídku fotoslužeb. Např. velmi originálně vytvářel velkorozměrová tabla škol a různých korporací, zhotovoval portrétní fotografie. Byl jedním z průkopníků zpracování barevné fotografie systémem barevných filtrů. Jan Podlipný pracoval jako fotograf až do roku 1982, kdy odešel do důchodu. Během své kariéry předal zkušenosti mnoha učňům, kteří se k němu i po dlouhých letech často vraceli.

Karel Podlipný (1892- 1973), bratr Aloise a strýc Jana Podlipného, působil během 1. světové války jako vojenský fotograf v bývalé Jugoslávii a Albánii. Některé fotografie z 1. světové války byly uveřejněny v roce 1919 v časopisech Světozor a Český svět. Po válce pokračoval jako fotograf na několika místech (Sadská, Poděbrady, Lázně Bělohrad, Nymburk) a následně pak dlouhá léta v Brně. Ve své tvorbě se věnoval převážně portrétní fotografii, někdy byly publikovány i v časopise Salon, v jeho sbírce se objevují i akty. V roce 1932 se zúčastnil První celostátní výstavy fotografů z povolání, na které získal stříbrnou medaili. V říjnu roku 1945 se stal předsedou Foto – družstva v Brně.