JIČÍNSKO – Na jaře roku 1915 byla světová válka teprve v počátcích a nikdo nepředpokládal, kolik utrpení a strádání přinese. Přes její poměrně krátké trvání se ale již tou dobou začal projevovat nedostatek potravin. 28. února 1915 byl v Jičínských novinách zveřejněn Pamětní list vydaný c. k. ministerstvem vnitra v lednu 1915 nazvaný „Kterak má obyvatelstvo se živiti za války“. Nejdůležitější doporučení a pokyny tohoto listu přibližují následující výňatky:

Nelze stanoviti pro všechny poměry pravidel stejných o tom, jak jest obyvatelstvu živiti se za války. Budiž tedy uděleno pouze několik pokynů a jest nutné v zájmu jednotlivce i celku jich šetřiti.

 Masová krmě se zhusta přeceňuje. Není nezbytno denně, aneb častěji denně, požívati masa. Častěji, jmenovitě večer, lze nahraditi maso jinými výživovými a vydatnými pokrmy (mlékem, sýrem, pokrmy mléčnými a moučnými).

Mléko a sýr: Mléka a sýru, jmenovitě levnějšího smetany prostého mléka, dále podmáslí a mléka kyselého, syrovátky, prostého sýra a tvarohu mělo by se o sobě a při úpravě jídel hojnější měrou používati.

Mastnota: Spotřebu tuku lze mnohostranně bez újmy obmeziti. Milejší náhradou tuku jest cukr. Místo mazání chleba máslem lze přidati často ovoce, povidla, marmeládu, med apod.

Mouka, chléb: Při přípravě chleba nutno mísiti mouku s jinými druhy – nejen pšeničnou, kukuřičnou a výrobky z nich. Nutno pamatovati, že starý chléb je stejně výživný jako čerstvý.

Brambory: Nutno vařiti ve slupce

Nápoje: Voda hasí žízeň nejlépe. Za prostředky, jež vydávají se často nad míru za lihové nápoje, lze často lépe opatřiti nutné potraviny. Taktéž na místo zámořských poživatin (káva, čaj) mohou nastoupit lépe mléko, mléčné neb moučné polévky, krupice apod.

Bez rozumných a šetrných žen nedokázali bychom ničeho…

Počátkem minulého století byly krom škol a čtení knih významným zdrojem vzdělávání přednášky o různých tématech. Těšily se velké oblibě všech vrstev obyvatel a bývaly hojně navštěvovány.  Nezřídka se stávalo, že přednášející vyprávěl nepřetržitě čtyři hodiny a poté byl ještě zahrnut četnými dotazy z řad posluchačstva. Zkrácená, či plná znění přednášek bývala také otištěna v místních novinách.  V březnu 1915 pohovořil v Jičíně emeritní ředitel Zemské banky F. Procházka na téma „Vliv hospodárnosti ženiny na štěstí rodinné“. Hlavní myšlenky této přednášky si mohli přečíst i odběratelé Jičínských novin dne 28. března 1915. My nabízíme alespoň malou ochutnávku:

„Žádná krása tělesná nenahradí obratnost a pilnost, sebe virtuóznější hra na piano nepostačí tam, kde chybí smysl pro čistotu a pořádek, sebe skvělejší deklamace neudrží štěstí v domě, kde není způsobilosti k vedení domácnosti milé, útulné, sebe větší bohatství není zárukou spokojenosti tam, kde není domovem pravá moudrá hospodárnost. Jak mnoho zdraví, času i peněz uspoří žena svému muži, dovede-li ho vlivem svým udržeti doma při pěkné četbě, nebo ušlechtilé jiné zábavě, nebo dovede-li ho přiměti k milým společným procházkám s dětmi do přírody. Čeká-li muže útulná, čistá, vzdušná, jasná domácnost s milou, vždy přívětivou ženou, která ho netrápí nářky na sousedstvo, čeleď, drahotu, nýbrž vždy zvesela jej uvítá, potřebné pohodlí a občerstvení mu nachystá, která ho dovede potěšiti v nemilých případech, jaké mu zaměstnání leckdy přináší, která dovede s ním utěšeně pohovořiti o plánech na bližší i delší budoucnost… Nezdravý a zanedbaný byt znamená nevážnost k sobě samu, znamená ničení těla i ducha, znamená předčasnou smrt. Muž sebe moudřejší nedovede zadržeti úpadek své rodiny, má-li ženu marnotratnou, která po parádě a zábavách baží. Šetrnost a práce – toť jediná cesta k lepší budoucnosti. Bez rozumných a šetrných žen nedokázali bychom ničeho!“

Z dobových pramenů vybrala J. Holá