JIČÍN – V pořadu Sousedé, který vysílala Česká televize 23. dubna 2021, je zmíněn také projekt 10 hvězd realizovaný Federací židovských obcí v ČR v letech 2009 až 2014. Tento projekt je unikátní tím, že se v krátké době v rámci síťového projektu opravilo 15 židovských památek v deseti lokalitách v celé ČR. Projekt byl financován z velké části z prostředků Evropské Unie a byl spolufinancován FŽO a jednotlivými židovskými obcemi. Úspěšně tak navázal na dvacetileté úsilí židovské komunity v České republice o záchranu regionálních židovských památek po roce 1989. Proto synagogy v lokalitách Úštěk, Polná, Boskovice a Jičín prošly už před započetím projektu 10 hvězd zásadní rekonstrukcí. Do projektu 10 hvězd byly zmíněné synagogy zařazeny spíš symbolicky pro posílení významu opravy další židovské památky v dané lokalitě. V Jičíně to byl dům bývalé židovské školy Židovská 100.
V úvodu pořadu Sousedé věnovanému pořadu 10 hvězd je zcela opomenuta Federace židovských obcí, která tento projekt s pomocí jednotlivých židovských obcí připravila a následně realizovala. To mělo být minimálně slušností zmínit tuto skutečnost ze strany současných provozovatelů židovských památek v Jičíně, kteří v pořadu vystupují a zmiňují lokality, kde byl projekt uskutečněn. Bohužel se tak prezentace projektu 10 hvězd posunula do zcela jiných souvislostí a lidé, kteří s tímto projektem neměli nikdy co do činění, v pořadu vystupují pod označením „lidé z projektu deseti hvězd“. V pořadu jsou zmiňované jak židovské památky zahrnuté do projektu 10 hvězd synagoga a Židovská 100, tak i židovský hřbitov, který nebyl do projektu začleněn.
Začneme u jičínské synagogy, která prošla zásadní rekonstrukcí v letech 2001 až 2008. Ihned po dokončení rekonstrukce byla synagoga slavnostně otevřena za účasti představitelů Židovské obce v Praze a města Jičín. Na rekonstrukci úzce spolupracoval spolek Baševi, např. se podílel na vyzvednutí a restaurování židovských knih a dobových dokumentů nalezených v prostoru genizy na půdě synagogy. Od roku 2008 byla synagoga přístupná pro veřejnost a spolek Baševi v ní uspořádal do roku 2000 desítky kulturních, vzdělávacích a připomínkových akcí pro školy a širokou veřejnost. Jičínská synagoga byla také prezentovaná v roce 2004 v rámci výjimečné mezinárodní konference věnované Karl Krausovi, na které se podílel Památník národního písemnictví, Regionální muzeum a galerie v jičíně a řada dalších organizací i jednotlivců. Zdařilý průběh rekonstrukce jičínské synagogy, kterou zajišťovala společnost Matana, a.s. společně s aktivitami spolku Baševi, přispěly k získání domu Židovská 100 do vlastnictví Federace židovských obcí od města Jičín v roce 2006. Zde byl závazek pro vybudování stálé expozice s připomínkou Karl Krause, který mohl být díky projektu 10 hvězd splněn.
V neposlední řadě byla synagoga v dubnu 2009 součástí slavnostního zahájení projektu 10 hvězd, které se za účasti tehdejšího ministra kultury V. Riedelbaucha konalo v Jičíně. V rámci tohoto projektu byly v synagoze provedeny drobné úpravy, např. doplnění desatera nad aronem ha-kodeš (schrána na Tóru). Takže tvrzení uvedené v pořadu Sousedé, že synagoga byla opravena v rámci projektu 10 hvězd, se nezakládá na pravdě. Stejně tak je zavádějící další uvedené tvrzení, že až díky projektu 10 hvězd obyvatelé Jičína zjistili, že zde mají synagogu, protože to před tím byla oprýskaná budova, která sloužila jako sklad bylin. Synagoga byla takto využívána pouze do počátku 90. let minulého století.
K jičínské synagoze se nedochovala zakládací listina, v historických pramenech je zmiňována poprvé v roce 1773, kdy umístění židovské hvězdy na střeše vyvolalo spor s katolickou církví a na nátlak jejích představitelů musela být tato hvězda odstraněna. Synagoga se dále připomíná v soupisu židovského majetku z roku 1784. V roce 1840 velký požár zničil několik židovských domů v židovské ulici a také krov synagogy. Při opravě bylo vybudováno schodiště na ženskou galerii a stavba dostala nové klasicistní výmalby. Pro bohoslužby sloužila synagoga Židům až do září 1941, kdy byly židovské bohoslužby v tehdejším protektorátu Čechy a Morava zakázány. V lednu 1943 bylo kolem osmdesáti jičínských Židů posláno nacisty dvěma transporty přes Mladou Boleslav do Terezína. Většina z nich byla ještě v témže roce zavražděna v Osvětimi. V době komunistického režimu byla synagoga užívána jako sklad sušených bylin. Po roce 1989 stavba přešla do majetku města Jičín. V roce 1993 ji město prodalo soukromé osobě a v roce 2001 byla synagoga soudním rozhodnutím navrácena Židovské obci v Praze a ihned poté bylo možné začít s její opravou, která byla podpořena z tuzemských i zahraničních zdrojů. Velkou měrou se na rekonstrukci synagogy podílelo město Jičín.
Dalším místem prezentovaným v pořadu Sousedé je jičínský židovský hřbitov v Jičíně -Sedličkách. Tady je v pořadu uvedeno nepravdivé tvrzení o tom, že na židovském hřbitově v Jičíně se pohřbívalo ve vrstvách. To se zcela jistě nezakládá na pravdě. Jičínský židovský hřbitov byl založený v polovině 17. století a následně byl dvakrát v 19. století rozšiřován, naposledy v roce 1888. Z těchto důvodů nebylo nutné pohřbívat nebožtíky do vrstev, není to také pro židovské hřbitovy úplně typické, jak je uvedeno v pořadu. To potvrzuje mimo jiné odborná literatura věnovaná židovským památkám v ČR. Za všechny je nutno zmínit Jiřího Fiedlera, který se židovským památkám věnoval dlouhodobě a jeho bádání je shrnuto do publikace Židovské památky v Čechách a na Moravě, kterou v roce 1992 vydalo nakladatelství Sefer. Nesmyslnost teze o pohřbívání do vrstev na jičínském židovském hřbitově vylučuje také Chaim Kočí, současný předseda Chevra kadiša ČR. Židovské hřbitovy, na kterých se pohřbívalo do vrstev, jsou dlouhodobě známy (Starý židovský hřbitov v Praze, Mikulov, Pacov, Rabštejn nad Střelou) a také je zmiňuje ve své knize Jiří Fiedler. V neposlední řadě na základě dokumentace náhrobků na židovském hřbitově v Jičíně, který pro Židovské muzeum v Praze zpracovala Terezie Dubinová, je zřejmé, že ve vrstvách se v Jičíně nepohřbívalo, protože datace na náhrobcích na sebe v řadách chronologicky navazuje.
Členové ze spolku Baševi se o židovský hřbitov starali od roku 2001 do roku 2020. Na hřbitově
bylo za tu dobu odvedeno množství práce za pomoci celé řady dobrovolníků, ať už z České republiky nebo ze zahraničí. Díky penězům Židovské obce v Praze, Královéhradeckého kraje a dalších donátorů se podařilo vztyčit povalené náhrobky, uzavřít otevřené hroby a zbavit hřbitov náletů a plevele. Poděkování patří také Daně a Jaromírovi Gottliebovým, kteří vyrobili a v nedávné době věnovali do prostoru tahary (márnice) polici, na které jsou deponovány fragmenty náhrobků posbírané na hřbitově. Jičínský židovský hřbitov je dlouhodobě propagovaný městem Jičín a byl také donedávna přístupný návštěvníkům Valdštejnské lodžie, kteří si zde mohli zapůjčit klíče. Dnes už to možné není a důvody nebyly veřejnosti novými správci židovských památek v Jičíně sděleny.
Představy prezentované v pořadu Sousedé, že judaismus se v Jičíně bude nyní prezentovat pouze pozitivně, nepůsobí srozumitelně. Vždyť historii židovského národa a judaismus není možné zúžit pouze na pozitivní témata, a také není možné si selektivně zakrývat oči před těžkými obdobími židovského národa, ke kterému rozhodně patří šoa. Nepovedená židovská anekdota v závěru pořadu Sousedé působí poněkud křečovitě a byla původně vyřčena v jiné souvislosti, než je v pořadu uvedeno. Ale kdo by se nad tím dnes pozastavoval. Jičín má štěstí na množství židovských památek a mezi ně patří kromě židovského hřbitova, synagogy a domu Židovská 100 nejen celá Židovská ulice, ale také rodný dům Karl Krause, na kterém jsou umístěné dvě pamětní desky, které připomínají tohoto výjimečného jičínského rodáka.
Nepravdivá tvrzení, která zazněla v pořadu Sousedé, je nutné uvést na pravou míru, zejména proto, aby se úprava historických skutečností nestala normou, jakou se nyní budou prezentovat židovské památky v Jičíně.
Jan Kindermann
