JIČÍN –  Obdrželi jsme pro vás skromný vinš začátku novoroční básně, kterou otiskl jičínský časopis Krakonoš v v prvním čísle roku 1929. „Nejstarší jičínský časopis začal roku 1850 vydávat první jičínský tiskař František Kastránek. Vycházel souběžně v české a německé verzi pod názvy Jičínský věstník a Jičíner Zeitbote.  Z produkce téže tiskárny mohu ještě upozornit na humoristický časopis Rachejtle a od roku 1861 vydávaný Jičínský obzor,“ přiblížila někdejší periodika Jiřína Holá, která donedávna pracovala jako knihovnice Regionálního muzea a galerie v jičíně. Některá periodika vycházela pouze krátce, jiná přinášela zprávy o dění v Jičíně a okolí po delší dobu, další se věnovala pouze určitému tématu (např. Věstník Sokolské župy Čížkovy, Turista, Agrostroják apod.).  Nejdéle, i když s přestávkami, vycházel časopis Krakonoš (1872-75, 1879-1914, 1918-1941). V průběhu jeho vydávání docházelo ke změně podtitulů, rozdílná byla i jeho periodicita, měnili se vydavatelé, tiskaři i redaktoři. „Vedle městské kroniky se řadí k významným pramenům vypovídajícím o historii Jičína. Stejným obrazem, pouze daleko pozdější doby, je okresní týdeník Předvoj, který vycházel v letech 1960 až 1990. Nejnovější historii a současné dění dokumentují Nové Noviny vydávané od roku 1997 nejdříve jako měsíčník, pak čtrnáctideník, dnes týdeník a Noviny Jičínska (1992-), které se staly součástí celostátně vydávaného Deníku,“ doplnila J. Holá základní informace k některým regionálním periodikům z historie do současnosti.

 

 

V silvestrovské noci v Jičíně

Úderů dvanáct, rána k ráně

odbíjelo zvolna na jičínské bráně

a vzápětí, že dobrá Prokeše jest práce –

zvuk dvanácté se nes i od Ignáce,

a nežli Bruk se s hlásnou troubou přihnal

i na kasárnách rozplakal se cymbál,

pak na reálce, než se ujal slova,

už vážně odbíjel i orloj od hřbitova – –

Velebná chvíle novoroční doby!

V ten čas se pijáci hloub vsáli do nádoby,

ať šumivé to žampu proců číše,

či jenom sklenka z Gambrinovy říše,

ať z Plzně na to padlo sklenic povíc,

či jenom ležáku snad z Paky, od Popovic –

snad při tom abstinentů rety ssály

už jenom limonádu od Fialy,

vše svorně v chvíli tu na to jen pilo,

by v novém roce všem se lépe žilo!

…

Do toho ticha se shora i dospod

jen hlahol zaléhal tu z hotelů a hospod,

kde silvestrovští hosté, svobodní i vdovy,

vesele se sešli oslavit rok nový.

V „Paříži“ hlučno, u „Němců“ i v „Praze“,

i na „skleněné“ u „Hvězdů“ je blaze

a personálu třetí praskla tužka

co nahnal Silvestr dnes do hotelu Huška.

…

/veršování je dlouhé, pokračuje líčením všech nešvarů, které v Jičíně tenkrát byly, což je už neaktuální/