JIČÍN – Promítání autorských dokumentů ze střední a východní Evropy v Židovské škole v Jičíně pokračuje pravidelně každý čtvrtek až do poloviny prosince. Pořadateli jsou ProVize z.s; a Baševi o.p.s., dokumenty poskytuje KineDok, unikátní filmový klub, který cíleně přináší filmy do malých, alternativních prostor, kde je možné zážitek sdílet. To pak ještě umocňuje diskuze s autorem, zajímavým hostem nebo jiný doprovodný program, který následuje po filmech. Třetí říjnový čtvrtek (19. října) můžete vidět filmy Rozkaz je rozkaz a Oni. Nabídnou dva pohledy na uprchlickou krizi ještě před tím než se na ni zaměřila média. Posledním říjnovým filmem bude dokument Strýček Tony, Tři blázni a tajná služba, který ukazuje temnou tvář slavného bulharského animovaného filmu.
Huculské příběhy od Ivy, která se umí dívat a fotografovat
Fotografka Iva Dufková (původem z Jičína) je už uznávanou zprostředkovatelkou zážitků všedně nevšedních dnů. Kromě toho, že se umí dívat, má i smysl pro humor, pro zachycení emocí a příběhů Její fotografie jsou technicky dobře zpracované, nápadité, atraktivní, i myšlenkově bohaté. Dokáže se kamarádit se světlem a s jeho proměnami, je trpělivá, pokorná, ale i pohotová. Snímky Ivy Dufkové se čas od času u nás objeví v rubrice Foto týdne na titulní stránce webu Dobrých zpráv z Českého ráje a okolí: těžko se jim totiž odolává. Jinak je obdivují hlavně Iviny přátelé a známí na facebooku, ale mají i odborná ocenění. Z tvorby jsme pro Hnízdo DZ vybrali cyklus fotografií z Huculské farmy na Janově Hoře v Krkonoších. Ve fotovyprávění jsou také vzácné snímky z okamžiků nových huculských zrození. Další pak prozrazují, že janovské koňské „modely“ nedají fotografce spát.
Děkujeme autorce, že nám nadělila do Hnízda a budeme se těšit na další příležitost!
(red)
Street-golfu na ME v Praze se účastnili i hráči z Jičína
PRAHA / Jičín – Na pražské výstaviště v Holešovicích se sjeli příznivci netradičního golfu, který je známý pod názvem street-golf nebo urban-golf už k 5. EUGC (European Urban Golf Cup) neboli ME v 12-ti členných národních týmech. Po Paříži, Kolínu nad Rýnem, Londýně a Amstrodamu tedy dostala důvěru v uspořádání tak významného turnaje i Česká asociace extrémního golfu. A kde jinde než v srdci Čech i Evropy, v Praze. I Pražané se tak přímo setkali s lehkým míčkem skákajícím po ulici…, ale se kterým nehrozí žádné zranění, jen spousta zábavy při pokusech trefit cíl, třeba hydrant, model autíčka nebo dostat neposedný míček do ležící pneumatiky.
„Mezi vazy“ aneb umělecké knižní vazby v Rožďalovicích
ROŽĎALOVICE – V Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích najdete novou výstavu uměleckých knižních vazeb ze studentské soutěže „Mezi vazy“ pořádané Ateliérem restaurování a konzervace papíru, knižní vazby a dokumentů Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Výstava potrvá do 30. října. V sezóně od května do září je otevřeno každý den kromě pondělí a úterý od 10 do 16 hodin. Mimo sezónu (od října do dubna) tam návštěvníci mohou přijít každý den od 10 do 16 hodin, o víkendech je zavřeno.
(eh)
Mezinárodní plenéry se z Jičína přestěhovaly na Kuks
KUKS / Jičín – Účastníci 7. ročníku mezinárodního malířského plenéru putují z různých koutů světa do Kuksu za Šporkem a Braunem. Monumentální panorama komponované barokní krajiny se jim i díky podpoře Královéhradeckého kraje otevře 10. srpna. Letos přijaly pozvání Katja Sokolova-Zyzak z Varšavy, její dcera Manja, fotografka, která plenéry dokumentuje. Přijede Anatolij Borodkin z Rigy, který na 6. plenéru ohromil rozsáhlým cyklem Braunova Betlému, Litevec Linas Domarackas žijící v Německu, kterého vloni zaujala myšlenka dvou břehů života a smrti na Kuksu. Svou účast potvrdila účastnice dvou jičínských plenérů, profesorka rižské akademie výtvarných umění Jevgenija Loginová a Maria Gabánková, profesorka akademie v Torontu, Dalším novým účastníkem bude dcera spoluzakladatele sympozia Oxana Milovzorova, která žije a tvoří v Italském Urbinu a Magdalena Lazar-Masier, žijící v Polsku a ve Francii. Do Kuksu se chystá i mladá talentovaná jičínská výtvarnice Dominika Petrtýlová, studentka UMPRUM v ateliéru profesora Plesla. Závěrečnou výstavu tak doplní její skleněné plastiky a vázy.
Endorfinky, kritici, demagogové a Šaldova Sobotka
SOBOTKA / Český ráj – Úvodní kritická Ceremonie v sále sobotecké spořitelny v neděli dopoledne 2. července svěže, rázně a vtipně nakopla letošní festivalové dveře do 61. ročníku Šrámkovy Sobotky. Kritici, Šalda a Endorfinky tam společně vpluli i v rytmu Lady Karneval, jen s vylepšenou verzí: namísto „šalalalalá“ se příhodně zpívalo „Šaldalalalá“. Festivalového entrée se režijně a dramaturgicky ujala Lada Bechyňová, která má na povel Studio Šrámkova domu v Sobotce.
Textové podloží zajistili hlavní aktéři Adam Hošek a Jan Trč, Šaldu „zvěčnil“ bard soboteckých festivalů Jan Smolka. Tématem, které se vine letošním programem, je „Kritika. Výpověď umění ?“ Zároveň připomíná F. X. Šaldu, o kterém se někdy mluví jako o největším z českých kritiků. Letos by oslavil 150. narozeniny – anebo 80. úmrtniny. Pořadatelé si umanuli, že prostřednictvím festivalového dění zjistí, jak moc se od doby, kdy Šalda zemřel, proměnilo pojetí uměnovědné kritiky a za jakým účelem vlastně vznikala tehdy a proč vzniká dnes. „Někteří tvrdí, že kritik je nepřítelem umělce, jiní zase, že umění by bez kritiky ztrácelo smysl, protože by se mu nedostávalo dostatečné reflexe. Každý čtenář, divák, posluchač je snad tak trochu kritikem, ale mohl by být kritikem z povolání? A co teprve, když by se sama kritika stala uměním! Kritický hlas ale nenáleží pouze těm, kteří literaturu sledují takříkajíc z vnějšku. Nedílnou součástí je i tzv. umění angažované – názorným příkladem v českém kontextu je například písničkářství. Jak vypadá angažované umění dnes, na co reaguje a jak rezonuje v českém prostředí ?“ ptá se sama sebe úvodní webová stránka letošní Šrámkovy Sobotky. Odpověď se hledá. Snad na to bude stačit festivalový týden. Z jeho programu vybírejte na tomto odkazu: http://www.sramkovasobotka.cz/program-2/
(red)
Děti kreslily a psaly o lidickém faráři Štemberkovi. Teď vystavují na hradě Pecka
Pecka – Páter Josef Štemberka, poslední lidický farář, je jednoznačně nejvýznamnějším peckovským rodákem. 10. června uplynulo 75 let od jeho smrti. Odkaz výjimečného muže ale stále oslovuje, a to nejen při každoročních vzpomínkových setkáních u příležitosti lidické tragédie, ale i obecně – morálním apelem Štemberkovy oběti, kdy tváří v tvář smrti odmítl milost nabízenou nacisty a raději zůstal se svými farníky a společně s nimi byl i popraven. Právě proto o Štemberkovi vznikají povídky a romány, proto o něm píší studenti diplomové práce a prezidenti mu in memoriam udělují státní vyznamenání. A také na Pecce si téměř každý rok Štemberka připomínají. Římskokatolická farnost v Pecce letos této osobnosti věnovala větší projekt s názvem „Po stopách P. Josefa Štemberky“. Byl určený žákům zdejší základní školy s cílem seznámit je s jeho životem detailněji z lidského hlediska, i z hlediska duchovního odkazu J. Štemberka.
Propadák bude, i když nebýt Kyzivátovy dechovky, kdo ví
JIČÍN / lom na Čeřovce pod Milohlídkou – Navzdory destruktivním snahám pořadatelů se letošní 3. ročník jičínského festivalu Propadák v lomu pod Čeřovkou přece jen uskuteční. A ani ve vzteku stržený, zmuchlaný a podupaný plakát, který redakce DZ našla v lipové aleji, tomu nezabrání. Na událost mezi zemí a peklem se můžete přijít podívat v sobotu 10. června. Letos vás tam čeká mj. vystoupení nizozemské skupiny Death Alley, která patří mezi špičky svého žánru a koncertuje po celém
světě. Pak se ale nabízí otázka, co takové šikovné hudební seskupení na Propadáku vůbec pohledává…. Odvážné návštěvníky lomu čeká stejně jako při předchozích nezdarech směs hudebních i nehudebních zážitků. Aby pořadatelé předešli fiasku, vsadili na všudypřítomnou nadsázku a humor a na krásné prostředí lesoparku po Čeřovkou. Ani v letošním roce se nebojí kontroverzí, neberou si servítky a dělají si legraci z vystupujících kapel, ze sebe, i z fanoušků. A zase trapně věří, že by to k propadnutí mohlo stačit. Na své si v sobotu přijdou zejména příznivci stoner-rocku a úplně prapůvodní podoby heavy-metalu. A taky Kyzivátovy dechovky z Libáně, která festivalovou pověst zachraňuje, protože nabídne osvědčené tóny a rytmy pro odrostlejší.
Hledali pozitivní energii. Našli ji cestou do Radimi
STUDEŇANY / RADIM – Až jednou budete chtít zažít zajímavé, klidné a poetické odpoledne, vydejte se do Radimi a Studeňan u Jičína. Na pohled malé a klidné vesničky překypují pozitivní energií a atmosférou přátelského prostředí. To jsme měli možnost poznat i my, když jsme se vydali se studentkami Gymnázia a SOŠPg v Nové Pace po stopách Josefa Váchala a Anny Mackové. Cestu nám doporučil web Dobrých zpráv z Českého ráje a okolí a v Radimi se nás přímo mateřsky ujala místní starostka Zdeňka Brixová se svým bratrem Oldřichem. Myslím, že ani odborníci z národní galerie by nám o secesním a dekadentním malíři Josefu Váchalovi, který ve Studeňanech strávil posledních třicet let života, neřekli více. Zajímavá expozice v domku na návsi byla společně s fundovaným výkladem pana Hakena opravdovým překvapením. Co nás přímo uchvátilo, byla nyní místní knihovna v Radimi: citlivě opravená historická roubenka s komorním interiérem. Připomíná atmosféru anglického aristokratického venkova z britských filmů. Tady snad začne číst každý. Myslím, že tento zajímavý prostor jednou objeví i filmaři.
Charismatická paní starostka o všech aktivitách a bohatém kulturním žití v obci mluvila velice skromně, s patriotismem, ze kterého, myslím, těží celé okolí. Protože jsem malířka, neumím za péči a krásné odpoledne v Radimi a okolí poděkovat jinak, než vlastní tvorbou. Proto posílám paní Brixové a všem místním dětem i hravým dospělým svoji omalovánku. Kresby a malby studentek naší školy, inspirované dílem Josefa Váchala a jeho strašidly a upíry, budou od července po celé léto k vidění v podkroví Valdické brány v Jičíně.
PaedDr. Kateřina Krausová, Gymnázium a SOŠPg Nová Paka
Největším potěšením a radostí vévody bylo stavět
JIČÍN – V Porotním sále Valdštejnského paláce v Jičíně byla uvedena mimořádně zajímavá dvousvazková kniha „Architektura Albrechta z Valdštejna: Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600 – 1635“, zpracovaná kolektivem autorů pod vedením ing. arch. Petra Uličného. Vyšla v nakladatelství Lidové noviny za podpory grantu, města Jičína a dárců. „Seznamuje v dosud nebývalém rozsahu se stavebními podniky frýdlantského vévody, s jeho architekty, a také s dalšími pozoruhodnými stavbami vznikajícími v té době v českých zemích. V druhém plánu se tu zjevuje v novém kontextu i složitá osobnost stavebníka a jeho jedinečný příspěvek k formování profilu vlastních staveb. Tato mimořádná kniha přispívá zcela zásadním způsobem k poznání české architektury na přelomu renesanční a barokní epochy,“ přibližuje reprezentativní publikaci doc. PhDr. Zdeněk Hojda, český historik a pedagog.
