JIČÍN – V Hnízdě Dobrých zpráv se navzdory všeobecnému pádění můžete pozvolna „zachumlat“ do letošní atmosféry 24. ročníku festivalu Jičín-město pohádky. Možná, že se na některých snímcích Václava Veleby najdete. Jeho fotografie vám zprostředkují ohlédnutí za festivalovým děním na téma: Pelíšek, pelíšky a pelášení…Děkujeme, Vašku!
JIČÍN – V Hnízdě Dobrých zpráv se navzdory všeobecnému pádění můžete pozvolna „zachumlat“ do letošní atmosféry 24. ročníku festivalu Jičín-město pohádky. Možná, že se na některých snímcích Václava Veleby najdete. Jeho fotografie vám zprostředkují ohlédnutí za zahájením festivalu na téma: Pelíšek, pelíšky a pelášení. Připomeneme si Cestu se světýlky nebo předání čestného občanství města Zdeňku Svěrákovi…Děkujeme, Vašku!
Gwendoline – Vyzdvihněte své kladné vlastnosti
—
Nebudu skládat komplimenty
kterýma už to stejně nezachráním
musíte si zvyknout
že nechválím boty na potkání
radši řeknu že jsou hnusný
a druhej den si koupim stejný
protože tohle je to správné gesto
k projevení náklonnosti
mimo jiné
taky vlastní ješitnosti
jsem slovní a emocionální žid
to co tam sedí v koutě je strašně těžký vyslovit
nebudu rozdávat radost
protože jednou
kosatko
až si budem hrát na Viléma Tella
tak se stejně trefíš pod jabko
JIČÍNSKO – Dobrý den, milí přátelé, již delší dobu se znepokojením sleduji narůstající trend antisemitismu v řadách tzv. duchovních lidí. Obraty typu „židovská mafie“, „sionistická klika“, „Židé (temnáři)“ apod. se neobjevují jen na webech neonacistů, ale i na webech esoteriků a „pracovníků světla“. Mé zamyšlení nad původem a příčinami tohoto nebezpečného jevu najdete zde: http://www.oheladom.cz/2014/puvodni-clanky/svetlo-a-stin-o-konspiracnich-teoriich/
Přeji nám všem klidný konec prázdnin a stažení projekcí vnějšího nepřítele:-)…, protože náš svět je krásný. Resp. je takový, jaký si ho uděláme.
JIČÍNSKO – Mezigeneračně oblíbený spisovatel, ale také scénárista, redaktor, filmový dramaturg, autor knížek pro děti a mládež a učitel Stanislav Rudolf pochází z Jičínska. Tady, v lázeňském městečku Železnice vyrůstal, tady nacházel první témata, která později zpracovával. K tomuto regionu se dál rád hlásí a když je příležitost, přijme pozvání místních a s chutí beseduje. Při jeho posledním hostování v Městské knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně vznikla i nahrávka, jejíž poslech může příjemně orámovat vaše letní dny. Rodáka, který si umí dělat legraci sám ze sebe, se v zaplněném sále jičínské knihovny ptala ředitelka této instituce Jana Benešová: (poslechněte si zvuk)
JIČÍN a okolí – „Obrozenecké téma v dnešních časech? Zajímá ta doba ještě někoho? Husovy pomníky se nacházejí v řadě českých měst i vesnic, místní obyvatelé kolem nich přecházejí a nevnímají je, natož aby se staly středobodem nějakých oslav. Smutno by bylo jejich zřizovatelům, kdyby se mohli přenést do naší doby a zaregistrovali by tuto nevšímavost,“ píše v předmluvě ke svému dalšímu vlastivědnému sborníku badatel, spisovatel, sběratel pohlednic, jičínský rodák a pražský občan Karel Čermák. Jistě ho těší, že letos stoletý Husův pomník v Hořicích od věhlasného sochaře Ladislava Šalouna se nedávno stal glorifikovaným místem ve městě kamenné krásy, u kterého se odehrál i kulturní program a zazářil ohňostroj. Je to opravdu pozoruhodná sochařská práce, která by si zasloužila rekonstrukční zásah avšak prvenství pískovcové pocty Mistru Janovi je připisováno jičínskému pomníku na Husově třídě v Jičíně. Je to skutečně tak nebo je to dokonce celosvětově první takové tématické dílo? Co badatel Karel Čermák zjistil, to napoví rozhovor s ním, ale také samozřejmě, čtvrtý sborník Vlastivědného průvodce: (poslechněte si zvuk)
PŘIDUŠENĚ PŘIZNÁVÁM
ano, byl jsem tam
a udělal jsem to
co jsem neměl
asi tak po sté
i víc
neměl bych být tak skromný
jo
a nikdo už mě stejně nezachrání
fakt ne
fakt neodpustitelné
uvidíme se zase za 100 let
z očí do náhrobního kamene
a zpět
a stejně to bude romantický
až na to že ta těžká žulová deska
asi docela tlačí
na lebku,
která už
plná vědomostí
jako dřív
nebude
pouze plná výčitek
a nebo ne?
po těch 100 letech?
každopádně nápis chci zlatej
a budeš se na něj dívat
a mít pocit,
že pohled
zabíjí
JIČÍN – Ano, došla mi „ˇšťáva“ v nahrávacím zařízení v závěru rozhovoru a ten se proto neuložil. Ano, jsem trouba, protože taková příležitost se jen stěží zopakuje. Leda až Vladimir 518 dokončí další knížku, která možná bude o vojenských subkulturách z historie do současnosti (natáčeli jsme totiž u městských hradeb se střílnami vedle jičínské věže a vzpomněli i vojevůdce Valdštejna a jeho věrné) a přijede do Jičína na další věžní setkání. To první se v mezipatře jičínské Valdické brány odehrálo v úterý 22. července. Každopádně, rozhovor zůstane uschovaný v mé paměti, nebudu ho však teď parafrázovat, i když některé výňatky z něj by jistě stály za to. Ano, kaju se, ale jedním dechem dodávám, že existuje ještě jeden rozhovor a ten se zachoval. Je to diskuze ve věžním baru, která přirozeně navázala na přednášku o Kmenech. Tyto řeči vedl Vladimir 518 s pány Novotným a Wildou za střídmého hlaholu barových hostů. Josef Novotný prožil totalitní režim na vlastní vzpurnou kůži. Snad právě proto se už nikdy neoprostil od polodlouhých vlasů, ke kterým později přidal vousy. A mladší diskutér, jičínský věžník si z Brandýsa nad Orlicí z dětství pamatuje hlavně vlasatce, protože ve městě bydlela a zkoušela kapela The Plastic People of the Universe a na to se zapomenout nedá. Úvod polemiky souvisel s tím, že Vladimir 518 v závěru přednášky podotkl, že ač se o totalitě hovoří jako o době „šedi“, tak díky subkulturám šedivá nebyla. Jednotlivci to však takto nevnímali. Mnohdy o dalších „kmenech“ neměli tušení nebo je přes totalitní bariéry nevnímali (poslechněte si zvuk z věžního baru, který otevřel Josef Novotný)
Několik postřehů z přednášky Vladimíra 518 v mezipatře Valdické brány v Jičíně :
„Když tě nazajímá kultura fotra, nevíš, kdo seš.“
„Současnost je mišmaš všeho. Je to schopnost kombinovat věci, které jsou nekombinovatelné.“
„Subkultura se rozvíjí do dalších podskupin, větvička vyrůstá z větve, proto ta analogie s kmenem, se stromem je naprosto přesná.“
„S dobou se ti lidé vyrovnávali tak, že o něčem snili…,“
„Takový úspěch knih jsme nečekali. První náklad byl 1 500 kusů. Počítali jsme s tím, že to bude zajímavé hlavně pro členy subkultur. Dotisky obou knih jsou už na 7 tisících..“
„Zažívám v Jičíně dvojitou premiéru: jsem ve městě poprvé, ve věži jsem taky poprvé. Kdyby tady byl nějaký klubový prostor, tak bych rád přijel s kapelou.“
JIČÍN – Vladimir 518 pro sebe objevil Valdickou bránu v Jičíně. V jejích útrobách se mu líbilo. Alespoň to tak řekl. Neskrýval, že město, ve kterém byl poprvé ( byť jen chvíli), je pro něj zajímavé a kdyby to byl věděl, tak by sem možná přijel i dřív a třeba by tu rád i přespal, když by ho ovšem ve středu dopoledne netlačily povinnosti. Takhle přijel opravdu cíleně a jen na skok, aby vyprávěl a promítal příběhy Kmenů, které v uplynulých letech s dalšími lidmi poznával. „Kmeny“ a „Kmeny 0“ jsou (pokud nevíte) dvě objemné knihy, které mapují subkultury v naší společnosti. Rozhovor s Vladimirem 518 najdete zítra v Hnízdě Dobrých zpráv, dnes nabízíme fotogalerii z úterního večera, který se ( alespoň podle pořadatelů) povedl. O pozorné diváky a posluchače nouze nebyla.
Milí blízcí i vzdálení, přátelé, kolegové, s velkým smutkem denně sleduji zprávy z Izraele. A s ještě větším smutkem sleduji zprávy O SITUACI v Izraeli v českých a západních médiích (BBC). Moje osobní touha přispět energií pozitivní podpory vyústila v napsání článku. Najdete ho na mém webu zde: http://www.oheladom.cz/2014/puvodni-clanky/izrael-a-palestina-pohled-na-soucasny-konflikt-z-jineho-uhlu/Je přiznaně subjektivní (v souladu s feministickou metodologií neuznávám možnost objektivního pohledu) a patrně i nekorektní. Je mi to jedno. Pokud víte o někom, koho by mohl článek zajímat, budu ráda za přeposlání či sdílení na FB.
Přeji vám krásné léto, v našem klidném koutě světa.