Na představení Antiwords můžete už jen 6. října se studenty

anti JIČÍN –  Představení  Antiwords  plánované na  5. října od 19 hodin v Masarykově divadle se z technických důvodů ruší.  „Pokud však budou mít zájemci o tuto originální inscenaci uváděnou k 80. narozeninám čas i chuť, mohou jej shlédnout druhý den, tedy  6. října  v  10 hodin dopoledne spolu se studenty jičínského gymnázia a obchodní akademie,“ nabízí ředitel Kulturních zařízení města Jičína Pavel Nožička.

Antiwords je fyzické a výtvarné divadlo s prvky improvizované klauniády, ovlivněné dílem Václava Havla, především jeho hrou Audience. Antiwords bylo uvedeno již  na třech kontinentech světa a sklízelo úspěch např. ve Washingtonu, New Yorku, Pekingu, Soulu, Busanu, Milanu, Oslu, Krakowě, Florencii, Berlině, Londýně a Edinburku.

(red)

Medová pomoc potřebným ve Dni Charity v Jičíně

titulka JIČÍNSKO  –  Tým   z   medového, balónkového  a  fotografického  stánku   na  Žižkově  náměstí  v  Jičíně   dnes  představil  sociální   služby  Oblastní  charity   Jičín.  Upozornil tak  nejen   na  Den  Charity ( 27. září ),  který  vyhlásila  Česká  biskupská  konference  v  lednu roku  2008,  ale    také     na   činnost  včelníků  z  charity.  „Zakoupením medu pomáháte   sobě   i  nám,“  píše se  na  vignetě   na  sklenici  medu  ze  včelnice  v  obci  Lužany,  která  stojí  na  pozemcích ovocnářské Farmy Rubín Lužany.  Rozkládá se na  deseti  hektarech,  na  kterých se  pěstuje  ovoce  v  bio kvalitě. „Takové prostředí našim včelám velmi svědčí.  Blízko  včelnice  jsou  také  listnaté i jehličnaté lesy,  které  v příznivých SONY DSC dobách dávají medovicový med,“  přibližuje David  Rejlek, ředitel Oblastní charity Jičín  a upřesňuje, že prvním důvodem, proč začali chovat včely,  je  to,  že  do budoucna  přinese alespoň minimální peníze, které umožní uskutečňovat  sociální   služby   v  širším rozměru než jaký  nabízí zákon o sociálních službách.  „Dalším důvodem je finanční stabilita, kterou  stát  neziskovým organizacím neumí zaručit. Respektive umí zaručit pouze čtyřleté volební období, a to ještě s potížemi, protože s často se měnícími politiky pak zanikají, nebo se mění strategie přístupů k sociální práci, které se ovšem sotva stačily nastartovat a ukázat nějaké výsledky. Podle mého názoru je  ale právě dlouhodobost  v  sociální  práci  naprosto nutná k tomu, aby se vůbec nějaké relevantní výsledky  ukázat  mohly,“  říká  D. Rejlek  a  dodává,  že posledním důvodem, který  ho  vedl  k  založení  chovu  včel  v  Oblastní charitě Jičín, je vytvoření svobodného prostoru, ve kterém spolu  s  kolegy  pracuje  na naplňování  Charitního  poslání. „Je to prostor radosti ze společného díla,  radosti z konání něčeho smysluplného s přesahem do okolní krajiny. Pokud vám to přijde smysluplné, kupujte med od nás. Pomůžete nám pomáhat. Navíc uděláte něco pro své zdraví, nebo potěšíte  své blízké hodnotným dárkem,“ míní ředitel Oblastní charity Jičín.

Co  budou dělat včely v Libosadu?

imag0856 Včely  z  úlů   Oblastní  charity  v  Jičíně  by  napříště  mohly   sbírat   pyl   i  ve  štěpnici  v  Libosadu pod Valdštejnskou lodžií.  „Úly by  byly  umístěné  v  prostoru  pod  křovinovým  porostem  pod  železniční tratí.  Rada  města  Jičína   však  zatím rozhodnutí odložila, protože  by  nejdříve  chtěla  probrat  podobu  budoucích včelínů. V úterý  27. září  ráno  se  koná  setkání na místě,  kterého se mimo jiné zúčastní památkáři,  zástupce  charity,  architekt  města i  kastelán lodžie. Jde nám i o to,  aby  pak  lidé neříkali,  jak  jsme  to tam mohli dát,“  upřesňuje  jičínský místostarosta  Per Hamáček.  Vypadá to tedy, že se můžeme těšit i na historizující podobu domků pro včely  v  blízkosti lodžie  v  Sedličkách.

(vaw)

Oslavovali Mrlinu, stínali kohouta, vítali podzim

titulka PŘÍCHVOJ  –  Fotoohlédnutí  za  letošními  Slavnostmi Mrliny  a  posvícením  v  Příchvoji  zachycuje  řazení průvodu na hřišti  za místním kulturním domem, pokus o připomenutí prastaré tradice  s  klasickým stínáním živého kohouta, který představuje veškeré neřesti. Kohout  však  bez  úhony přežije, protože  jeho  stínání   nahrazuje  rozbíjení  hliněného  hrnce  cepem  se  zavázanýma očima. Následovala sedlácká klání,  soutěž o nejlepší posvícenecký  koláč, individuální hvězdicovitá  jízda, hudební program  ve  stylu  country  s  hudebními skupinami  Zprz ho, Užovky z  pytle ven, Jičínští kanci   a   Old  Country Band.   O  přestávky  mezi  hudebními produkcemi se  postarala  místní  taneční  skupina  Aliby.

(red)

Do nové vnitřní exposice vstoupil jako první nosorožec

titulka Dvůr  Králové  nad  Labem  –   Ve   dvorské  ZOO byla  dnes  u  příležitosti oslav Světového dne nosorožců poprvé otevřena vnitřní expozice pro nosorožce.  Prvním  zvířetem,  které   tam  vstoupilo,  byl  Baringo,   samec nosorožce černého.

„Nové chovné zařízení umožní sledovat tato zvířata za jakéhokoli počasí. Součástí ceremoniálu bylo  také  představení několika uměleckých děl, která se svou tematikou vážou ke kritické socha-od-vaclava-kysilky situaci nosorožců ve volné přírodě. Z Londýna dorazil slavný anglický malíř Julian Hume, který tu nejen poprvé představil svůj obraz posledních žijících nosorožců severních bílých, ale své dílo dvorské zoo slavnostně věnoval,“ přiblížila mluvčí zahrady Andrea Jiroušová.   Obraz tak bude k vidění v Neumannově vile, hlavní správní budově zoo.  Dalším představeným dílem byla fotografie Nabiré, posledního nosorožce severního bílého, který žil v Evropě, kterou pořídil  slavný fotograf  magazínu National Geographic Joela Sartoreho. Malbu a fotografii doplnila socha nosorožce s názvem „Pod tlakem“ od sochaře Václava Kyselky. „Sochař  během oslav vysvětlil, že socha s jejím příznačným názvem symbolizuje současný stav populace nosorožců, která čelí vážným hrozbám,“ dodala A. Jiroušová.

(red)

Lesopark Čeřovka, ráj veverek v Jičíně

titulka JIČÍN / Čeřovka – Lesopark Čeřovka, přilehlý lom a rozhledna Milohlídka na vrchu Čeřovka v Jičíně není jen cílem turistů, milovníků přírody, dějištěm kulturních akcí, soutěží sportovců, procházek maminek s kočárky a her dětí, ale i domovem menší, zato čilé populace veverek obecných (Sciurus vulgaris), čítající asi deset jedinců těchto krásných tvorů. Díky filmu Doba ledová jsou v poslední době  tato zvířata  mezi  lidmi populární. Dospělá veverka skutečně překonává několik desítek i stovek metrů při cestě za svou oblíbenou pochoutkou, oříškem. Za ořechy lísky nebo ořešáku královského chodí veverky do přilehlých soukromých zahrad pod lesoparkem Čeřovka. Již v létě tvoří zásoby na zimu, které schraňují pod listím nebo v pelíšku v korunách stromů.

Vydávají zvuky, které připomínají mlaskání člověka

Po lesoparku Čeřovka  se veverky ozývají hlasitým „čuk, čuk“, připomínajícím mlaskání člověka veverka-4 . Dospělé veverky váží až 0,5 kg. Od hlavy až k ocasu měří 20 až 30 cm. Kromě oříšků lísky a ořešáku se živí žaludy, bukvicemi a hmyzem. Někdy nepohrdnou ani  vejci ptáků, když se přemnoží. Mláďata mají veverky dvakrát do roka a při šplhání zpočátku padají! Naše veverky obecné se liší od severoamerické veverky popelavé (Sciurus carolinensis) zbarvením srsti.  Evropské   veverky  mají   odstíny  od  tmavě hnědé po světle rezavou a mohou vznikat i smíšené odstíny  s rezavými a hnědými chlupy. Naopak veverky popelavé mají srst převážně šedou (alespoň na hřbetu).

V  kulturních  státech  světa  jsou  veverky  chráněné

veverka-6 Cestou lesoparkem Čeřovka  vás bedlivě sledují zvídavé oči veverek. Jsou přísně teritoriální a musí dávat pozor na přirozené nepřátele, různé dravce, kuny, psy, ale i člověka. Před pár lety jakýsi vandal na Čeřovce zabíjel veverky. Na jednom místě v lesoparku bylo naskládáno  několik mrtvých, rozkládajících se těl. V kulturních státech světa jsou veverky chráněné. Za posledních deset až patnáct let podle IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody) ubylo veverkám přirozených míst k životu vlivem intenzivního hospodaření v lesích.  Zvířata  se  stěhují  do  starých  parků  měst a  obcí a tedy i na Čeřovku, kde se můžete s tímto čiperným tvorem setkat, pokud se ovšem ztišíte.

Nález zraněné veverky, ale i jiných zraněných volně žijících živočichů hlaste zaměstnancům Záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy v Pátku u Poděbrad na kontaktní telefon 603 864 822. Město Jičín spadá pod tuto záchrannou stanici a finančně ji podporuje.

(více na: http://www.zachranazivocichu.cz/)

Jan Šorf

V lomnickém zámku se potkává pastelka se štětcem

titulka LOMNICE   NAD  POPELKOU  – První  podzimní  výstavou v Zámecké minigalerii lomnického zámku bude společná prezentace  výtvarných prací dvou malířů z  Jičína. Veřejnost na ní  bude moci obdivovat  obrazy  Renaty Štěpánkové kreslené pastelkami a  olejomalby a pastely Jiřího Zlatníka. Expozici  doplní  ukázky  vlněných kabelek s plstěnou aplikací. Vernisáž výstavy se koná v sobotu 24. září od 14 hodin v lomnickém zámku. Výstavu  (potrvá do 6. listopadu)  i  vernisáž  připravilo Kulturní  a  informační středisko z Lomnice nad Popelkou.  Vstupné  je dobrovolné.

Celý příspěvek →

Začal „Veselský Krtek“. Potěší velké i malé návštěvníky

titulka VYSOKÉ VESELÍ – Právě začínající podzim je pro zahrádkáře dobou posledních sklizní. Co se komu podařilo vypěstovat, to  si mohou prohlédnout  návštěvníci „Veselského  Krtka“, který začal dnes ráno  v kulturním  domě ve Vysokém Veselí a bude pokračovat do 17 hodin. Zítra 24. září  tam zájemci mohou  přijít  od  8 do 16 hodin.  „Návštěvníci se mohou podívat nejen na výpěstky, ale  případně i něco nakoupit. Pro ty, kteří jezdí do Vysokého Veselí pravidelně, může být zajímavá nabídka ručně malované keramiky, vonných svíček a také zde jedna firma z Moravy nabízí léčivé přípravky z přírodního konopí. Pořadatelé mají připraveno i něco ze zábavy. V sobotu od 11  a od 13 hodin vystoupí mažoretky,“ zve Zdeněk Peroutka za pořadatele ze ZO ČZS Vysoké Veselí  a upozorňuje, že  pro děti  jsou  připravené dílničky, kde  si mohou vlastnoručně vyrobit nějaký šperk nebo drobnou pozornost. Zajištěno je také občerstvení.  Komu by se zdálo, že to není na celý den,  může navštívit  Češovskou  pálenici  i  Svatováclavský jarmark.

Celý příspěvek →

Libáňská borovička patří mezi finalisty „Strom roku 2016“

titulka LIBÁŇ / ČR  –  Mezi 12  finálových stromů, které vybrala odborná porota  z  57 došlých návrhů do soutěže o titul Strom roku 2016, postoupila i Libáňská borovička.  Dosud pro ni hlasovalo 2 427 lidí. To je zatím jen dobrý hlasovací průměr. Strom tedy můžete podpořit  i vy  a  zlepšit  jeho   evropské  vyhlídky do 10. října  2016  zasláním  DMS  nebo zakoupením a vyplněním hlasovacího archu. Stromu, který titul získá, se dostane arboristického ošetření od  firmy  Prostrom  Bohemia  a postoupí  do mezinárodní soutěže Evropský strom roku 2017. Anketa je  charitativním  projektem, proto je hlasování zpoplatněné. Peníze, které se pro finalistu podaří vybrat, pak navrhovatelé využijí k výsadbě, péči o strom, úpravě okolí nebo jeho větší propagaci. V profilu každého finalisty najdete konkrétní účel, na který výtěžek sbírky poputuje. Více informací na:  http://www.stromroku.cz/   Libáňskou borovici lesní, které by mělo být 357 let,  navrhl do soutěže  Jan Jůza. Obvod stromu ve 130 centimetrech je 320 centimetrů. Borovička roste a dělá radost  na Jičínsku, v obci Libáň u polní cesty z Libáně do Bystřice na místě zvaném Na Horách.

Celý příspěvek →

Africké safari v ZOO Dvůr Králové se stalo kulturní památkou

rabas Dvůr Králové nad Labem  –  Safari Josefa Vágnera ve Dvoře Králové  je kulturní památkou. „ZOO ve Dvoře Králové je jednou z nejvýznamnějších a nejslavnějších zoologických zahrad u nás, a to i díky proslulému safari. Jsem rád, že přináším skvělou zprávu: rozhodnutí Ministerstva kultury o prohlášení tohoto unikátu, tedy Afrického safari Josefa Vágnera, za kulturní památku. Safari si toto ocenění z pohledu památkové péče samozřejmě zasluhuje. Přeji královédvorské zoo, jejímu vedení, zaměstnancům i obyvatelům – a samozřejmě i nám, návštěvníkům – stejně úspěšnou budoucnost, jakou je její slavná minulost,“ řekl ministr kultury Daniel Herman. Africké safari v ZOO Dvůr Králové bylo životním projektem Josefa Vágnera, který se ředitelem dvorské zoo stal roku 1965. Myšlenky na založení safari se v jeho denících objevují už v druhé půli 60. let, kdy se otevreni-safari-v-roce vydal na první africké expedice. Celkem ze svých cest do zoo přivezl na dva tisíce zvířat. Právě stáda afrických kopytníků jsou hlavní atrakcí safari. Josef Vágner pro safari, jež se vyznačuje vhodně zvoleným terénem se zalesněním a přírodním napajedlem, zajistil pozemky a začal s jeho budováním. Otevřeno však bylo až v roce 1989, tedy v době, když už Josef Vágner v zoo nepracoval. O dokončení a rozvoj safari se tak zasloužili i Vágnerovi nástupci jako Jiří Svoboda, Pavel Suk, Ivan Pojar či Dana Holečková. Safari bylo nejdříve možné absolvovat v turistických autobusech, od roku 2011 ho však  lze  projet i zoodk_stavba_most_safari_archivzoo vlastním autem. Letos byl postaven zcela nový vjezd do safari. „Rok 2016 se nese ve znamení oslav 70. výročí založení naší zoologické zahrady,“ uvedl ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas. „Kromě otevření nového vjezdu do safari jsme také přivezli hrochy, do Afriky jsme vrátili dalšího nosorožce, uspořádali jsme konferenci asociace EARAZA a otevíráme novou expozici pro nosorožce. Toho všeho bychom však nedosáhli bez práce našich předchůdců, a proto prohlášení safari za kulturní památku považujeme za to nejdůstojnější vyvrcholení letošních oslav,“ dodal ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas. Podle rozhodnutí ministerstva splňuje Africké safari Josefa Vágnera podmínky pro prohlášení za kulturní památku jakožto „významný doklad historického vývoje a životního způsobu společnosti, jako projev tvůrčích schopností a práce člověka“. Důležité jsou podle ministerstva také jeho hodnoty historické a „vztah k významným osobnostem a historickým událostem“.

„Prohlášení Afrického safari Josefa Vágnera za kulturní památku je nejen velký úspěch pro dvorskou zoo a město Dvůr Králové, ale osobně tento akt považuji také za významné ocenění celoživotní práce mého otce,“ uvedla Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera.

(red)

„Akrobatka“ Zora Jandová a akrobati z „Ulice dětem“

zora JIČÍNSKO –   Letošní  26. ročník pohádkového festivalu  v  Jičíně   byl   tak  vrchovatý  událostmi,  že  návštěvníci  neměli  šanci  prožít  všechno.   Dobré  zprávy  se  mj.  ve farské  zahradě  potkaly s   Hajajou  v podání  herečky  a  rozhlasové šéfredaktorky  Zory Jandové   a   také   s  talentovanou  partou  mladíků,  která  v  jičínském  zámeckém  parku  inspirovala  malé   i  velké  k  novodobému   pohybu   s  obecně  prospěšnou  společností  „Ulice dětem“.  Dáma  má  přednost, začněme  tím,  že  Zora  Jandová propojila „svého“ podvečerního  Hajaju  i se  zpíváním  nejsmradlavější písničky na světě.  Po  vystoupení   si    našla   čas   i   pro  mikrofon  Dobrých  zpráv  z  Českého ráje  a  okolí:  (zvuk)

 

Co pomyslně spojuje Zoru Jandovou se společností  „Ulice dětem“?  Je to jednodušší než byste titulka čekali:  akrobacie  a  také  zpěv,  i když  poněkud odlišný  od  toho, který   jsme  vám  v  podání  Zory  nabídli. Představu o podstatě a smyslu společnosti najdete na: http://ulicedetem.wixsite.com/ulicedetem/blank-bidnj   a  zvukovou  reportáž  z jičínského   zámeckého parku  si  poslechněte u  nás.  Začněme představením poikaře   Dejwa  (Davida  Belzy),   kterému  v  šestnácti  letech  změnilo  život   točení  s  POI  (lidově s řetězy). Komentování  ukázky se pro  Dobré zprávy  ujal Daniel Lacek,  ředitel obecně prospěšné společnosti  „Ulice dětem“ : (zvuk)

 

http://ulicedetem.wixsite.com/ulicedetem/aktuality

Připojujeme  i  amatérská  videa,  která  dokumentují  program  společnosti „Ulice dětem“:

 

(vaw)