JIČÍN – Veřejná jednání zastupitelů v Jičíně většinou nejsou pohodovou podívanou. Výjimkou nebylo ani poslední, ve středu 14. září. Přesto se však našla témata, na kterých se koalice s opozicí vzácně shodly. Bez problémů tak zastupitelé odhlasovali např. obecně závaznou vyhlášku města Jičína o nočním klidu, která vstoupí v platnost 1. října letošního roku nebo záměr využití bývalé budovy VZP v ulici 17. listopadu, kde by po rekonstrukci vznikl dům sociálních a poradenských služeb. Pod jednou střechou by pak byla Pedagogicko – psychologická poradna, která teď působí v nedostačujících prostorách ve Fortně, Speciální pedagogické centrum, Péče o duševní zdraví, Tyflocentrum Hradec Králové, Občanské poradenské středisko a Oblastní charita Jičín. „Nejprve bude nutná celková rekonstrukce s úpravou obvodového pláště, výměna oken, pak vnitřní prostory, včetně vestavby výtahu. Navíc bychom mohli čerpat dotaci ve výši 40 procent uznatelných nákladů,“ doplnil jičínský místostarosta Petr Hamáček s tím, že dotace na úpravu by se nevztahovala na prostory pedagogicko – psychologické poradny, které by město zrekonstruovalo na vlastní náklady, ale kraj by pak za ně platil nájem. Práce podle něj nezačnou dříve než v roce 2018, žádost na zateplení je však nutné podat ještě letos v prosinci.
Událost nejen pro Hořice: socha Anežky České je ve Vatikánu
HOŘICE / VATIKÁN – Socha sv. Anežky České, kterou vyrobili studenti Střední průmyslové školy kamenické a sochařské z Hořic, ozdobí jako první česká socha baziliku svatého Petra, konkrétně kapli svatých patronů Evropy ve Vatikánu. Dílo o víkendu předal papeži Františkovi český ministr kultury Daniel Herman, delegaci doprovázel také kardiál Miloslav Vlk. 160 centimetrů vysoká pískovcová skulptura patronky
České země, která váží zhruba 300 kg, je darem České republiky v době Svatého roku milosrdenství. Iniciátorkou tohoto aktu byla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Svatá Anežka Česká se tak symbolicky vrací tam, kde byla v listopadu 1989 papežem Janem Pavlem II. prohášena za svatou.
Sochu z vyhnánovského pískovce, která významně zvyšuje prestiž školy i města Hořic, vyrobili za pět týdnů čtyři studenti školy podle návrhu z roku 2012, který vytvořila někdejší studentka školy Aleny Kubcové. Je již třetí skulpturou tohoto typu. První dvě jsou umístěné v Myštěvsi a v Pavlově.
Lhotákovic „Jezdítko po všem“ a další hračky v koleji i jinde
JIČÍN – Spolek Balbineum uvedl v neděli 11. září odpoledne v jičínské jezuitské koleji do života knížku o hračkách manželů Lhotákových „Jezdítko po všem“. Originální publikace, jejímž autorem je mj. výtvarník Robert Smolík, náleží do edice „BUM“ (Balbineum). „Je to první pokus, první publikace z těch, které budeme se spolkem tvořit dál. Tato, i následující knížky by měly seznamovat s tím, co by se v jezuitské koleji mohlo dál rozvíjet,“ přibližuje Renata Lhotáková. „Další knížky, stejně jako ta naše, budou vždycky vytvořeny tak, aby si je zájemci mohli sestavit sami,“ dodává Martin Lhoták s tím, že každá publikace bude jiná. „S tvorbou hraček jsme s Renatou začali v 18 letech, když jsme maturovali, tedy před nějakými 54 lety,“ říká Martin Lhoták a Renata dodává, že jsou s knížkou R. Smolíka velmi spokojeni. „My dodali materiál, nápad je Robertův, jen jsme ho inspirovali. Zná nás odmala. Když jsem soustružil loutky, tak byl častým a zaujatým hostem, kterého chytlo to, čeho byl svědkem,“ říká Martin Lhoták.
(vaw)
Pohádkový cirkus odjel. Jaká byla jeho jičínská štace?
JIČÍNSKO – Pulsující Jičín ztichl, klauni se odlíčili, tenťáci zbourali šapitó, akrobati a mimové mají dovolenou, maringotky odjely, mořská panna si jen tak odplula, světla ohňostroje jsou minulostí, dunění z reprobeden dodunělo, parní vlak krásně archaicky dobafal, pohlednice z Pohádkové pošty míří k adresátům, kteří nemohli být u toho. Bazén s fontánou v zámeckém parku přestanou brázdit desítky dětských nohou toužících po zchlazení. Akrobatickým šálám zůstanou v paměti odvážní malí akrobaté, kteří si chtěli zkusit, jaké to je. Stovky kelímků, balónků, tiskovin, hot dogů a klobás, halušek, bramboráků i předražených rybích chipsů najdou svou konečnou. Stovkám, možná tisícům dětí však zůstanou nenahraditelné vzpomínky, které je propojí s tím, co si v letošním 26. ročníku festivalu Jičín – město pohádky vyzkoušely a viděly, s mimořádně štědře slunečným počasím, ale hlavně s mámou, s tátou, s babičkou, s dědou a s pohádkami. A to je to, oč tu běží. K ohlédnutí poslouží jak další fotogalerie, tak i pohádkové reportážní rozhovory účastníků: (zvuk)
(VaW)
Krásná umění z USA, Kanady, Itálie, Japonska i z Čech
HOŘICE – Třetí ročník Mezinárodního festivalu krásných umění začal dnes v Hořicích. Pro letošní rok se koná ve spolupráci s profesory z SFA State University v Austinu (Texas). „Festivalem navazuje město Hořice, proslulé mezinárodními sochařskými sympozii na mnoholetou tradici setkávání umělců na mezinárodní úrovni. Umělci z USA, Japonska a Itálie patřili mezi pravidelné účastníky těchto setkání a jejich sochařská díla dodnes zdobí hořický vrch Gothard. Tradici spolupráce s významnými světovými umělci v posledních letech obnovila hořická Galerie plastik. Ta také bude hlavním dějištěm chystaného festivalu,“ přibližuje kurátor galerie Tomáš Mates, který u příležitosti zahájil tiskovou konferenci na hořické radnici a krátce představil jednotlivé výtvarné umělce: (zvuk)
„Chtěli bychom – a budeme se o to snažit, aby každý následující ročník byl lepší a lepší. Samozřejmě v konjunktuře festivalů, které se konají na území České republiky, je velká konkurence a těžké se prosadit. Naším hostům se tady však velmi líbí, dá se říci, že na příští rok už mám vymyšlený festival a dokonce i na rok 2018. Chtěl bych, aby vznikla tradice,“ doufá T. Mates. Na otázku, kam směřuje nový hořický festival, odpověděl hořický starosta Aleš Svoboda:
Čtvrtek v Jičíně má úsměv jako šašek počmáranej
JIČÍNSKO – Druhý festivalový den JMP v Jičíně od rána do noci nabídne, na co si jen vzpomenete. Od hry přes pohádky, dílny, hudbu různých žánrů, tanec, divadlo, klauny, ale hlavně pohyb- až na jednu zajímavou výjimku – „Kolumbínku“ z ostravského divadla, která ohromí kolemjdoucí dokonalou nehybností a pobaví uměním živých soch. Pokračuje také alternativní program „Jinčí čin“: tentokrát oživí další ojedinělé místo, tovární halu Seco Group. Pohádková divadelní představení základních škol i zušek opět dodala okolní i vzdálenější města a městečka. Na nejstěžejnější dnešní dění upozorní ve zvuku dramaturgyně letošního 26. ročníku festivalu – Pavlína Paličková:
A jak se zatím pohádce, potažmo CIRKU v Jičíně dařilo, to si prohlédněte ve středeční fotogalerii Vaška Veleby…
(vaw)
Velevážené publikum, představení v cirku právě začíná !
JIČÍNSKO – Pohádková brána do 26. ročníku pětidenního multikulturního festivalu Jičín-město pohádky se otevírá. Vjíždějí maringotky, za hudebního doprovodu vstupují chůdaři, napíná se plachta šapitó, zavoní piliny v manéži, někdo metá hvězdice, další ťapká po rukách, ozývá se Elá hop! a Bravóóó!!! a „Pane šeditelíí! Příměs ostrého pachu cizokrajných zvířat zvyšuje napětí, které ještě umocňuje požitek z nevídaných kousků akrobatů…Letošní Pohádka bude veselá, adrenalinová, tvůrčí, nabídne jak osvědčený program, tak i novinky, například alternativu „Jinčí čin“, která uměním oživí ojedinělá místa ve městě. (více na http://zpravyceskyraj.cz/novinka-festivalu-jmp-vedlejsi-program-jinci-cin/ ).
Dramaturgyně Pavlína Paličková z úvodního festivalového dne „vypichuje“:
K dnešnímu dni patří od půl šesté vpodvečer i zahájení alternativního programu „JInčí čin“ ve farní zahradě za kostelem sv. Jakuba v Jičíně. Zítra od 15 hodin pokračuje v hale Seco Group v areálu bývalé Knotkovy továrny v Jičíně. Vstup na všechna „alternativní“ místa je zdarma.
Železnický umělec je nositelem Ceny Andy Warhola
MEDZILABORCE / Železnice – Rusínské město Medzilaborce na slovensko-polsko-ukrajinském pomezí prožívalo 25. srpna svůj velký den. Muzeum Andy Warhola, jedna z nejvýznamnějších kulturních institucí na Slovensku, slavilo 25 let od svého založení. Ještě řadu let předtím student dějin umění Michal Bycko uchopil jako jediný myšlenku svého profesora, který seznamoval své studenty s novými proudy v umění a zmínil i to, že v kraji, kde dávají lišky dobrou noc, má své kořeny jedna z největších osobností moderního umění, král pop artu, Andy Warhol, ale přesně se neví kde. Michal Bycko, undergroundový malíř, rocker a intelektuál, se tehdy dal do pátrání na vlastní pěst a touha po poznání jej zavedla do malé podkarpatské vísky Mikov u Medzilaborců, kde na místním hřbitově leží mnoho Warholů a Zavadských. Julie Zavadská bylo jméno Andyho matky za svobodna
Maminka hrála v životě Andyho zásadní roli a v rodině amerických imigrantů v Pittsburgu, kde se Andy narodil, udržovala rusínské tradice a folklor. Pátrání v archivech domněnku potvrdilo. Michal Bycko systematicky pátral dál. Po náhlé smrti Andy Warhola v roce 1987 se Michal spojil s příbuznými slavného umělce v Pittsburgu a spolu s Andyho bratrem Johnem začal realizovat společnou myšlenku – vytvořit institut, který by prezentoval odkaz slavného umělce ve vlasti svých předků. Michalovi se podařilo neuvěřitelné. I díky společenským změnám po roce 1989, nezištné pomoci rodiny Warholů, zejména Andyho bratra Johna i podpoře státu a soukromých subjektů, vzniklo muzeum se sbírkou Warholových artefaktů, která dnes v Evropě, ale ani ve světě nemá obdoby, jak svým rozsahem, tak i pojetím expozice.
K prvním umělcům, kteří měli v Medzilaborcích samostatnou výstavu, patřil tehdy ještě kyjevský malíř Michail Ščigol, kterého Byckovi představil jeden kamarád z ukrajinského disentu, nakladatel Igor Gilbo. Ščigol zde pak vystavoval ještě dvakrát, naposledy letos na jaře svůj cyklus „Deníky Franze Kafky“. Doprovázel jsem Michaila do Medzilaborců spolu s americkým režisérem Andrejem Zagdanským, který u nás pracuje na časosběrném dokumentu navazujícím na film „Dva“, natočeném v Kyjevě před sedmadvaceti lety. Na slavnostní akademii, jíž se účastnil kromě rodiny slavného umělce výkvět slovenského kulturního života i nejvýznamnější čeští galeristé, byla čtyřem mužům udělena Cena Andy Warhola. Jedním z těchto laureátů je i náš Michail Ščigol, dlouholetý spolupracovník muzea v Medzilaborcích.
Miloš Starý
Rozkošatělý Kukulův dub potřeboval usměrnit
JIČÍN – Dub na rohu ulic Bolzanova a Československé armády u kruhového objezdu v Jičíně má za sebou zákrok, který pomůže k zpřehlednění situace na frekventovaném místě pro pěší i motoristy. „Je to jen drobný zásah, který nádhernému exempláři dubu letního nijak neublíží. Zaměstnanci technických služeb prořezávají jen nejspodnější větve, které sahají příliš nízko a zakrývají i dopravní značky,“ vysvětlila do zvuků motorové pily RNDr. Vladimíra Smolíková z odboru životního prostředí, která úpravu přímo na místě koordinovala. Podle ní je strom, jehož stáří se podle dobových pramenů odhaduje na 182 let, ve výborném zdravotním stavu. O tzv. Kukulově dubu jsem již dříve v DZ psali mj. u příležitosti jeho postupu mezi finalisty ankety Strom roku : http://zpravyceskyraj.cz/podporte-jicinskeho-finalistu-v-ankete-strom-roku/
http://zpravyceskyraj.cz/dub-u-nemocnice-je-mezi-finalisty/
(red)
Lexa z Comebacku i divadelní Romeo přijede na Šolcárnu
SOBOTKA / Šolcův statek – K letošním setkáním na Šolcově statku přibude další, které zřejmě přiláká hlavně obdivovatelky herce Matouše Rumla. „Ukazuje se, že 205 let starý Šolcův statek spolu se svým majitelem, pozvolna se přibližujícím podobnému věku, představují těžký marketingový propadák. Abychom naše potenciální příznivce nalákali na přitažlivější objekty, připravili jsme proto besedu s mladým úspěšným hercem, laureátem Ceny Zuzany Navarové a Thálie,“ zve Jan Samšiňák, hospodář na Šolcově statku v Sobotce. Pořad se koná v neděli 11. září od 14 hodin na zahradě statku. „Vzácného hosta vyzpovídá umělecký šéf mladoboleslavského divadla, režisér a herec Josef Kettner, hudební doprovod zajistí Zámecké saxofonové kvarteto Josefa Žemličky,“ dodává hospodář a odkazuje i na webové stránky Šolcárny: www.solcuvstatek.cz
(red)
