Redakce Dobrých zpráv z Českého ráje a okolí přijala ohlas na knížku Jindřišky Kracíkové „Veselé vánoce, Kristýno“! O jeho zveřejnění požádala učitelka ZUŠ Jičín, spisovatelka, novinářka a scénáristka Martina Komárková:
Veselé Vánoce, Jindřiško!
Takovým příjemným vánočním pohlazením měla být podle záměru nakladatelství Albatros Media knížka, kterou na výzvu jedné z redaktorek sepsala Jindřiška Kracíková z Jičína. Pro předvánoční knižní trh ji vhodně pojmenovala „Veselé Vánoce, Kristýno!“. Jičín se stal i dějištěm příběhu, obálku zdobí v něžném oparu jičínský motiv a cesta publikace ke čtenářům vedla přes slavnostní křest v jičínské knihovně. Tam autorka překvapivě nemluvila o vánočním pohlazení, ale o odvážném kritickém nastavení zrcadla obyvatelům Jičína. Zaskočilo mě, jak se asi mohlo povést skloubit zadání nakladatelství s cílem autorky.
Po dočtení druhé kapitoly „Veselých Vánoc“, ve které je vylíčen koncert v podání dětí jičínské ZUŠ, jsem byla zaskočena ještě víc. Pobouřilo mě, jakým způsobem lze zneužít vystoupení dětí v díle, představeném jako román. A pobouřilo mě i to podstatnější a obecnější – pokřtěnou publikací předvedená devastace umění, morálky a autorské odpovědnosti. Začala jsem zvažovat, zda udělat polemikou takové knize reklamu, poněvadž i odsudek může vzbudit zájem o produkt. Nebo se přeci jen vyjádřit, protože před útočníkem by se nemělo ustupovat? Zvolila jsem, jak je zřejmé, druhou možnost.
