JIČÍN / Český ráj – Valdštejnova alej (také Lipová alej) spojuje Jičín s osadou Sedličky Vede podél silnice směřující z Jičína směrem k Lomnici nad Popelkou. Stromořadí patří do projektu barokní krajinné kompozice Jičínska, kterou komponoval v letech 1630–1634 Giovanno Pieroni. Na své panství ho pozval vévoda Albrecht z Valdštejna. Ctění čtenáři se v předchozím článku mohli seznámit s diskusí kolem skutečného i domnělého stavu jičínské lipové aleje https://zpravyceskyraj.cz/lipova-alej-v-jicine-lipova-alej-v-jicine/ Děkuji panu ing. Zachovalovi a panu Mgr. Kracíkovi, že téma otevřeli. Lipová alej jako mimořádná památka přírodního, kulturního a historického významu – „vše v jednom“ – jistě pozornost a péči potřebuje. I když není „v žalostném stavu“, jak bylo tvrzeno, neznamená to, že bychom se o ni neměli starat.
V současné době se v těsné blízkosti aleje v jičínské lokalitě Kasárna staví silnice, infrastruktura pro novou bytovou výstavbu, mateřskou školu…, proto je žádoucí apelovat jak na stavební firmy, tak na pracovníky odboru investiční výstavby a údržby města, aby dohlíželi na ochranu stromů. Kořenový systém stromů je křehký a může být blízkou stavební činností poškozen.
Technické služby (TS) v současné době provádějí ořezání lip. Přejme jim mrazivější počasí, aby byl prostřední zelený pruh rozježděný technikou méně než aktuálně je.
Pro pořádek ohledně bezpečnosti stromů byl na Městskou policii Jičín vznesen dotaz, kolik je evidováno úrazů v lipové aleji způsobených pádem stromu či větve. Na odpověď stále čekáme.
Ve spolupráci s Odborem životního prostředí v současné pokračuje zpracování neinvazivního měření tomografem u patnácti kusů lip. Ty byly vytipovány jako staré stromy v potenciálně špatném stavu. Měření však nedopadá tak špatně, jak se očekávalo. Výsledky budou ještě dvakrát ověřeny. Pokud by se ukázalo, že stromy jsou v nevyhovujícím zdravotním stavu, budou pokáceny a nahrazeny novými lipami.
V pátek 26. ledna paní vedoucí zeleně TS ing. Fišerová a paní referentka odboru životního prostředí RNDr. Smolíková sečetly lípy v aleji s těmito výsledky:
Celkem cca 1166 ks lip (odchylka při sčítání možná). Z tohoto počtu je
– 608 ks starých dřevin (52 % z celkového počtu)
– 445 ks dřevin nově vysazených při revitalizaci v roce 2014
– 93 ks nově vysazených dřevin
– 22 ks nových lip vysazených před rokem 2010
Celkově je tedy v lipové aleji cca 560 ks nových dřevin – lip.
Z předložených čísel lze vyčíst, že za cca deset let bylo vyměněno zhruba 50 % lip. Není možné spolehlivě poznat, které lípy byly vysazeny nově v rámci projektu v roce 2014 (zde se předpokládalo vysadit 425 ks nových stromů a napočítáno bylo o 20 ks více tj. jsou všechny zhruba stejného vzrůstu). Zcela nové lípy v počtu 93 ks byly vysazeny jako náhrada za pokácené staré stromy v průběhu posledních pěti let.
Tento poměr dokládá, že požadovaná obnova pokračuje. Znovu připomeňme, že probíhá tak, aby splnila podmínky zachování biotopu chráněného brouka páchníka hnědého, tj. aby byla zachována různověkost stromů a aby bylo zachováno minimálně třicet procent starých stromů, v jejichž trouchu se larvy vzácného páchníka vyvíjí. Díky postupné obnově je posilována odolnost aleje vůči počasí a klimatickým změnám (např. není vykácen větší úsek najednou, který by odhalil stojící stromy vlivu povětrnostních podmínek a půdu nadměrnému slunečnímu záření).
Otázkou do diskuse je případná úprava cest v lipové aleji. K tomuto tématu se bude komise pro životní prostředí vracet a přivítá i návrhy a názory z řad občanů. Budeme rádi za vaše komentáře.
Připomeňme však i základní pravidlo, totiž že pro hladké dopravní využití lipové aleje je nejdůležitější ohleduplnost účastníků provozu – chodců, cyklistů, běžců i bruslařů.
Dobrým nápadem návrhu pana ing. Zachovala a pana Mgr. Kracíka je také nabídnout občanům Jičína spoluúčast na péči o stromy a alej. Tento „sociální aspekt výsadby“ je užitečný a konkrétní nápady jsou též v diskusi vítány.
Unikátní lipová alej – Přírodní památka a Evropsky významná lokalita – si zaslouží pozornost zástupců města i veřejnosti. Pokud nás skrze péči o ni naučí respektu jak k historii, tak k přírodě, bude to jistě skvělá zpráva pro celý region.
Terezie Dubinová, předsedkyně komise pro životní prostředí
Dobrý den, zveřejňuji část zápisu z posledního jednání Zastupitelstva města Jičína ze 30. 1. 2024. Bod č. 21 Obnova lipové aleje. V první části je zápis diskuse, na konci příspěvku jsou tři usnesení. Zdravím všechny čtenáře, Mgr. et Mgr. Jan Jireš, tiskový mluvčí města Jičína.
21. Obnova lipové aleje
S tímto bodem seznámil přítomné Ing. Zachoval. Koncepce je Přílohou č. 10 k zápisu.
Důvodová zpráva MěÚ Jičín: Na podzim roku 2022 vznikla skupina občanů ****** která se
rozhodla řešit neuspokojivý stav lipové aleje. Prakticky po celou dobu, až do dnešních dní
studovali její historii, zajišťovali a shromažďovali materiály, projednávali možnosti na různých
institucích a uspořádali besedu mezi občany. Výstupem všech těchto jednání je zpracování
koncepčního materiálu, který předkládají ke schválení. Základním cílem projektu „Obnova
lipové aleje a záchrana páchníka obecného“ je uvedení lipového stromořadí do důstojného
stavu, záchrana a obnova jeho historických hodnot a předání dalším generacím, které by si k
aleji prostřednictvím projektu vytvořili intenzivnější vztah. To bude vyžadovat skloubení
všech zásadních aspektů a zajištění veškerých požadavků a podmínek, kterých je v tomto
případě opravdu mnoho – např. zajištění bezpečnosti dopravy, řešení otázky páchníka
hnědého, kulturní a památková ochrana, společenský aspekt … atd. Stávající postup obnovy,
kdy dochází k prosté náhradě jednotlivců, považují za nevhodný, nežádoucí a v podstatě i
legislativně nesprávný. Pokud bude péče o jednotlivé lípy prováděna nadále tak, jako
doposud, tedy krajní situací vynucenou obměnou ohrožujících jedinců, může v dohledné
době dojít k nevratnému kolapsu stromořadí, kdy počet nebezpečných stromů se bude rok
od roku zvyšovat. Předložený projekt obsahuje návrh konceptu, jak postupovat při obnově
lipové aleje a jak řešit většinu požadavků a podmínek. Je potřeba si uvědomit, že celý projekt
obnovy lipové aleje není jednorázovým „vykácením“, ale je dlouhodobou záležitostí obnovy,
která bude realizována minimálně v horizontu 15 až 20 let. Je proto nejvyšší čas se touto
otázkou zabývat a v dané věci rozhodnout. V minulosti byly již několikrát obdobné projekty
zpracovány a obnova diskutována. Bohužel někdy rozhodl strach ze sociálního aspektu, nebo
projekty přirozeně zanikly, a tudíž ke koncepční obnově lip nikdy nedošlo.
Ing. Zachoval – doufá, že se všichni zastupitelé seznámili s podklady, doufá, že vznikne
diskuse a shrnul by podstatné body. Poprosil starostu, aby pak předal slovo i Mgr. Kracíkovi,
který je hlavním spoluautorem tohoto materiálu a členem skupiny, který představí část
ohledně životního prostředí. K tomuto tématu se věnovali v užší skupině již od podzimu
2022, protože jim není lhostejný stav lipové aleje a plánovaná údržba do budoucna. Historie
je velice zajímavá a dala by na jedno samostatné téma, ale na to nyní není čas. Byly
studovány podklady, které vznikaly, protože problém lipové aleje není nic nového. Tomu se
je věnováno již od 90. let, kdy vznikl první projekt obnovy lipové aleje, následně byl ze
společenských důvodů zrušen, následoval další projekt a další projednávání a dnes jsme ve
stavu, kdy za nás je lipová alej potřeba obnovou posunout nebo se k tomu nějak postavit. Za
1,5 roku, co se tomu věnujeme, jsme navštívili odbor životního prostředí, Agenturu ochrany
24
krajiny a přírody, udělali jsme veřejnou besedu, snažíme se to nějakým způsobem
prezentovat, ale plně si uvědomujeme, že se jedná o kontroverzní téma, které má své
příznivce i odpůrce. Nechceme vykácet lipovou alej, jednalo by se o obnovu, nikdo neví, jaký
rozsah kácení bude, to by měly ukázat znalecké posudky, které bychom v rámci prvního
kroku zpracovali. Ty by posoudily stav lipové aleje a navrhly, co dál. K lipové aleji má osobní
vztah, vyrůstal zde, chodil tudy do školky, ale také to vnímá jako občanskou poptávku. Setkal
se se spoustou lidí, kteří to vnímají podobně. Rád by předal dalším generacím lipovou alej
v dobré kondici, což si o současné podobě nemyslí. Nepřicházejí s ničím novým a
převratným, pouze tento názor shrnuli z posudků, které tu jsou od roku 1988. Dalším
aspektem je bezpečnost lipové aleje nebo jednotlivých stromů z hlediska dopravy. Některé
stromy jsou z roku 1836, řešilo se v dopravním výboru, situace je nebezpečná, hlavně situace
U Šuků je nebezpečná v kolizi cyklista versus chodec. Lipová alej je centrem dění kulturního a
sportovního, rádi bychom vyřešili jak cyklostezku mimo lipovou alej, případně obnovili
kočárovou cestu středem, ale to by mělo být výsledkem nějaké koncepce obnovy. Důvodem,
proč se tím tu dnes zabýváme, je legislativní nouze stávající obnovy, kdy hlavní ochranu
lipové aleje tvoří biotop. Je to stanoviště páchníka, který zde přežívá a bezpečnost a další
využívání aleje z jeho pohledu je na druhé koleji. Na první koleji je páchník. Byl by rád, aby
toto bylo vyrovnáno. To je ten důvod, proč se tomu věnují. Rádi by tuto otázku znovu
otevřeli, diskutovali, zadali posudek a pak společnými silami určili další postup. Cílem je vznik
nějakého spolku, jsou otevření, aby mohli vstoupit lidé, kteří mají co říci v působení okresu,
chceme být pouze poradním orgánem, nechceme ovlivňovat ani zasahovat do finančních
záležitostí města, ale být pouze partnerem města. Proto oslovili kvalitní odborníky, kteří se
budou věnovat posudkům. Není to jen posudek, je zde celá řada aspektů. Obnova, které
chtějí docílit, nebude za 5 let, bude v několika etapách a bude trvat třeba 10 – 15 let. Není to
žádná hurá akce Zachovala a Kracíka, kteří vykácejí lipovou alej a vysází novou. Chtějí pouze
koncepční materiál, který by měl popsat obnovu. Hlavním je záchrana páchníka a dalších
živočichů, stanovení samotné obnovy lipové aleje, řešení bezpečnosti dopravy a sociální
aspekt, kdy projekt by měl Jičíňáky nějak sdružovat. Pro něho by bylo super, kdybychom tam
mohli jít jednou se svými vnoučaty a říci si, tato 36. lípa je naše, na tu přispěl náš děda. Mohli
bychom z toho udělat projekt pro jičínskou společnost.
Mgr. Kracík – zřejmě se bude v některých otázkách překrývat s Ing. Zachovalem. Jako
důležitou považuje zmínku, že koncept, se kterým přišli, není ničím novým ani šokujícím a
překvapivým pro ty, kteří si projdou materiály za poslední 2-3 dekády. Koncept etapovité a
systematické obnovy se nám opakovaně vrací, jen v minulosti nebyl nikdy reflektován. Pouze
se snaží zviditelnit přístup, který byl dlouhodobě navrhován. Achilovou patou lipové aleje je
brouk páchník hnědý, chráněný přírodní druh, který se živí dřevní hmotou mrtvých stromů.
Nabízí se příměr pacienta, kterému byla diagnostikována rakovina a my místo abychom ho
léčili všemi možnými způsoby, tak si ho musíme pěstit a vytvářet podmínky, aby nám v těle
pacienta vydržel co nejdéle. Skutečnost je taková, že v současné době páchníkovi
podřizujeme všechny aspekty. Odpůrci páchníka už svou argumentaci zúžili pouze na
skutečnost, že lipová alej je stromořadí nemocných stromů, kde žije páchník, proto si zalouží
svou ochranu. Pokud se na něco rezignovalo, tak na historické hodnoty. Operujeme s tím, že
jsme Valdštejnovo město, žijeme z turismu, chlubíme se, že máme nejstarší lipové
stromořadí v ČR. Ale historické stromořadí jako urbanistický prvek je definováno nějakými
parametry. Lipová alej byla vysázena v nějakých historických mírách, v nějakém sponu,
jednorázově, tzn., že stromy byly stejně staré a utvářely jakousi korunu. Tyto parametry dnes
už zanikají nebo je zde nenajdeme. Pokud se podíváte do podkladových materiálů příznivců
páchníka, zjistíte, že současná péče je úplně v pořádku. Páchník má za současného stavu
v aleji výborné podmínky a pokud zachováme tak, jak je nyní, bude se mu tam dařit dobře i
nadále. Je to brouk, který se na západě už prakticky nevyskytuje, protože na rozdíl od zemí
25
východního bloku nebyla zanedbána péče o přírodní podmínky. Výskyt tohoto brouka je
spíše indikátorem zanedbání. Neusilujeme o to vytvořit páchníkovi dobré podmínky, ale
snažíme se o obnovu a záchranu lipové aleje. Existuje celá řada posudků, např. posudek
Agentury ochrany přírody a krajiny z roku 2005, který už před 19 lety říkal, že vinou
razantních zásahů do korun lip jsou tyto stromy na kraji životnosti, že ještě nějaký čas vydrží,
ale je třeba neprodleně začít s plánováním systematické obnovy v několika etapách od
centra města směrem k Valdicím. Obrátili se na ty nejlepší odborníky, konzultovali s RNDr.
Šoltysovou, s dendrologem Ing. Miroslavem Kuntem, Ph.D. a Doc. Ing. Janem Hendrychem.
Tito lidé navrhli následující postup. Prvním krokem je vypracování aktuálního znaleckého
posudku, který zhodnotí stav lip, provede zevrubnou inventarizaci jednotlivých stromů a
jejich kategorizaci do skupin. Po tomto dendrologickém hledisku by následovala etapa
projektu obnovy. Není zde jen páchník, ale i jiná dutinová zvířata jako jsou veverky, netopýři
a dutinoví ptáci. Tento projekt by usilovat o to, aby ve třech až pěti etapách proběhla
systematické etapovitá obnova lip. Vykácely by se dožilí jedinci a nahradily lípou srdčitou
malokorunou s tím, že by se zohlednilo konkrétní místo, historické míry v doloženém sponu,
zohlednilo by se, zda jedinec byl napaden nějakými dřevokaznými houbami, které jsou velice
drastické a kde je potřeba vybrat hnilobné lůžko a kompletně obnovit zem na daném místě,
nebo zda se jedná o dřevokazné houby, které naopak vybízejí k tomu, že můžete dospělého
jedince zasadit do pařezu a on vstřebá část imunity a obohatí ho to. Tento posudek by
zhodnotil, na kolik je třeba někde provést výsadbu anebo pracovat s novými jedinci, kteří
jsou vysázeni. To jsou aspekty, které si ani já ani Ing. Zachoval netroufáme hodnotit.
Vycházeli ze skutečnosti, na kterou byli upozorněni odborníky, a to, že brouk páchník má mít
druhovou nikoli teritoriální ochranu. Je teoreticky možné pokácené stromy sebrat a
transportovat do jiných míst. Nabízí se Libosad, obora a okolí židovského hřbitova. Ať
chceme nebo ne, brouk páchník jednou v lipové aleji skončí. Dojede kompletní obměna,
polomrtvé stromy zmizí a biotop zanikne. V tom okamžiku už systematická obnova lipové
aleje, která byla navrhovaná posudky předchozích let, už nebude možná. Už teď je za pět
minut dvanáct nebo také pět minut po dvanácté. Je zde spousta dalších aspektů
(společenský, dopravní). Upozorňuje na aspekt bezpečnostní, kde je zásadní rozpor mezi § 8
a § 56 a § 57, který znemožňuje a brání dodržování bezpečnosti v lipové aleji. Domnívali se,
že téma lipové aleje by mohlo být tématem apolitickým, tématem, na kterém se většina
zastupitelů shodne. Za sebe neříká, že to není důležité. Rád by zdůraznil jednu skutečnost, že
za uplynulé 3 dekády, které s sebou přinesly řadu posudků, nebyly zastupitelstvem
reflektovány. Posudky se vždycky založily a potichu zůstávaly. S kolegou Zachovalem je
vynesli na světlo boží, pokusili se je mediálně tematizovat a dnes je tu předkládáme. Ačkoliv
tato doporučení byla dlouho před námi a podíl viny nesou zastupitelstva předešlá,
rozhodující moment je na nás.
Mgr. Hamáček – nechce rozporovat úsilí, které tomu pánové věnovali, souhlasí i se zadáním
posudků, nicméně se nedomnívá, že stav je tak dramatický, jak je líčeno, 48 % stromů je
nových, byl na jejich přednášce a co mu velmi chybí, je zmínění projektu obnovy z roku 2010,
který proběhl s podporou EU. Všichni to ještě máme v živé paměti, lipová alej slouží jako
park, je velmi společensky užívaná, velmi podporuje, aby byla kulturní památkou. Nemyslí si,
že páchník zmizí, přejde do stromů, jak je postupně obnovováno. Ohrazuje se proti slovu
rakovina a vyvolává to dojem, jako by bylo skoro nebezpečné do lipové aleje chodit. Nemyslí
si to, obnova probíhá plynule a bude probíhat po delší časový úsek, diskusi se nebrání, ale
není potřeba se bavit o malé zarputilé menšině, která brání biotop. Je to hodně lidí a měli
bychom jim dávat prostor a jejich názor respektovat.
Ing. Zachoval – stav je takový, že poslední žádost o pokácení havarijních stromů v počtu 33
ks byl předložen v roce 2022. K dnešnímu dni všechny stromy prakticky stojí a není povoleno
jejich pokácení. Rok a půl hledáme cestu, jakým způsobem toho docílit. Slovy pana ředitele
26
Strašíka „každý rok, kdy je vytipováno několik stromů určených ke kácení, tak při větrech a
vichřicích spadnou mimo námi vytipovaných pravidelně další 2 kusy, o kterých nevíme.“ Lípy
jsou ořezávány, stromy jsou v jiné kondici. Projekt běží od roku 2014, v roce 2010 vznikal
další projekt, který řeší celou obnovu, byla vyměněna větší část stromů a rádi by na to
navázali a staré jedince nahradili, aby byla celá alej komplexně obměněna. Co se týče
obecného zájmu, tak za sebe je zklamán z přístupu veřejnosti, kdy čekal větší tlak odpůrců i
příznivců, čekal, že to rozpoutá větší diskusi a je smutný z toho, že se občané o to nezajímají.
Tak, jak jsme zde předložili nějaký návrh, v tuto chvíli toho mnoho neriskujeme. Chceme
posudek v hodnotě 120 tis. Kč, rád by uvolnil i vyšší částku cca 200 tis. Kč, protože díky tomu
by mohly proběhnout další doplňkové průzkumy. Ve chvíli, kdy se zjistí specifická nemoc
stromu, můžeme zadat rozbor zeminy, apod. Toto je činnost, která není podporovaná
z žádné dotace a je potřeba ji udělat. Aktuální posudky jsou z roku 2018, stav stromů za 6 let
se mohl změnit, v tuto chvíli chceme vyhodnotit aktuální stav jedinců a pak se můžeme bavit.
Na komisi životního prostředí byly radikální přístupy jedné i druhé strany, někdo říkal vykácet
všechno a druzí ani se toho ani nedotýkat. Tímto nemůžeme nic ztratit, než že získáme
nezávislý a relevantní podklad o tom, co s jednotlivými jedinci dělat a třeba dojde i na to, že
tato postupná obnova je ta ideální anebo že na obnovu lipové aleje je pozdě. Možná bude
doporučeno pokácet i některé mladé jedince, ale nechce dopředu předjímat, variant je celá
řada. Byla by škoda toho nyní nevyužít. Když se o tom bavili, tak nic neskrývali, svůj záměr
konzultoval s paní Smolíkovou skoro před rokem, ona mi nevěřila, že se do toho opravdu
pustím a dnes je o to více překvapená. Myslí si, že zjistit stav a varianty, které máme, je naší
povinností a není to nic zavazujícího, co s tím máme dělat. Mělo by vše vyjít ze znaleckých
posudků.
Mgr. Hamáček – jen k tomu, že bylo navrženo pokácet 33 lip a nic se neděje. Ve vyjádření
odboru životního prostředí je napsáno, že nyní probíhá zpracování neinvazivního měření
tomografem u 15 ks lip – tj. za předpokladu nevyhovujícího zdravotního stavu budou
pokáceny a nahrazeny novými lípami. Není pravda, že se s tím nepracuje, ale pokácení
povoluje KÚ. Nemyslí si, že jsme v rozporu, souhlasí s vypracováním posudků, jen by volil
mírnější slovník.
Ing. Zachoval – souhlasí s tím, že na začátku nebyly formulace úplně šťastné. Dnes je stav
takový, že poměrně hodně jedinců je v havarijním stavu. Skácet 15 lip je subjektivní názor
jednoho člověka, dělá to na něj dojem špatného přístupu. Nechce nic skrývat, zdá se mu to
špatné a rád by to dal do nějaké oficiální legislativy.
Starosta – nastudoval si materiál, koncepci, vedle toho je druhý materiál Agentury ochrany
krajiny a přírody a tyto dva materiály mají jisté odlišnosti. Odlišnosti jsou jak dál s páchníkem
a jak dál s lipami, resp. s dřevní hmotou. Tam se odlišují. Za sebe si myslí, že bychom to měli
řešit, ale v podání p. Zachovala pod bodem 1 je napsáno, že „město by se mělo rozhodnout a
zaujmout k našemu návrhu jasný, srozumitelný a zdůvodněný postoj. Prvotním nezbytným
krokem je tedy soulad s koncepcí města.“ S ohledem na to, že pan Zachoval na tom pracoval
1,5 roku, tak my takový materiál nemáme, abychom vám dali srozumitelný a zdůvodněný
postoj. Má jen dva materiály, pana Zachovala a agentury. Každý má názor na existenci
páchníka jiný, jak se bude postupovat s obnovou lip, je také rozdíl, my to máme jednotlivě,
názor p. Zachovala je razantnější. Je navrhováno, aby byl schválen jeho koncept. Zatím nemá
důvod schvalovat tento koncept, když tu je názor agentury. Souhlasí s tím, aby se finanční
prostředky vyčlenily a zpracovala se studie obnovy lipové aleje. Ale bez znaleckých posudků,
které mohou být z obou stran a jít proti sobě. Pokud znalecký posudek, tak vypsán veřejnou
zakázkou. Nechce polemizovat o tom, zda podklady Ing. Zachovala byly ty správné, proč by
neměl věřit materiálu Agentury ochrany přírody a krajiny. Aby to bylo objektivní, nemůže být
doporučena a odsouhlasena tato vaše koncepce. Můžeme se domluvit na vypracování
posudků a studie městem.
27
Ing. Zachoval – je to jedno ze stanovisek agentury, co tu zmiňoval kolega Kracík, to je
stanovisko, které definuje podmínky pro páchníka. Samozřejmě to kvituje stávající stav
lipové aleje, ale je to pro nás jedno z několika stanovisek, které bylo dáno. Neshodujeme se v
přístupu, protože je stanovisek více. Stanovisko agentury vychází vyloženě z toho, že lípy
jsou biotop pro páchníka, jsou pro něho ideálním prostředím. S tímto stanoviskem se
neztotožňuje, ale je to subjektivní názor. Je to úzce spjatá záležitost s páchníkem. My
přicházíme s návrhem, jak postupovat v jednotlivých krocích a co by město mohlo udělat,
abychom dospěli k nějakému znaleckému posudku, který napoví, jak s lipovou alejí dál.
Jedno z hledisek by mělo být i řešení páchníka. Ale je tam dalších několik hledisek. Souhlasí
s panem Hamáčkem, bude to kulturní památka, ale to by mělo být až výstupem. Stanovisko
je jedním z prvků, ze kterých by se celkový koncept měl skládat. Vůbec by neporovnával
vedle sebe konkrétní stanovisko agentury ohledně páchníka a koncept, který jsme zpracovali,
jak by mohlo město postupovat. Ani to nebere tak, že pokud si dnes řekneme, že souhlasíme
s nějakým návrhem koncepce tak, jak jsme ten bod dali, že musí být striktně spojené všechny
ty body, je to jen návrh, jak postupovat. Po prvním posudku se můžeme zabývat dalšími
body. Budeme na tom pracovat svévolně dál, pokud bude cítit, že podpora města je, že jsme
na jedné lodi. Je to pro něho zavazující. Pokud dnes uvolníme finanční prostředky, ale není
souhlas s touto zpracovanou koncepcí, plně to respektuje, ale na druhou stranu neví, jak by
měli s panem Kracíkem dále pomáhat. Nebude mu vadit, pokud se použijí veškeré materiály,
které zpracovali, ale oni dva v tom přestanou fungovat.
Starosta – vy jste mě nepochopil. Z jakého důvodu bych měl hned teď přijmout vaši
koncepci? Znovu opakuje citaci z materiálu, že chtějí srozumitelné, jasné a konstruktivní
stanovisko města. Toto stanovisko nemá, protože na koncepci pánové pracovali 1,5 roku,
měli přednášku v aule, žádná velká diskuse o lipové aleji se nerozeběhla a on ji zná 7 dnů.
Nabízí vypracování posudku na stromořadí, aniž by vycházel z jakékoliv koncepce.
Ing. Zachoval – chtějí v obecné rovině schválit koncept. To, co zde citoval starosta, může
přijít za dva roky. Je zde vytipovaných víc bodů, návrh, konkrétní body a kdy k tomu souladu
dojde. Není to to, co schvalujeme dnes. Ani záchranu páchníka dnes nemůžeme schválit.
Založení spolku také dnes nemůžeme schválit.
Starosta – je tam postup pro záchranu páchníka. Když schválíme postup, tak takovýmto
postupem budeme k páchníkovi přistupovat.
Ing. Zachoval – takto to nevnímá, není to tak myšleno, je to vytržení jedné věty z kontextu.
Starosta – není to vytržení, ale je to důležitá věc.
Ing. Zachoval – to není otázka na dnes. To bez znaleckého posudku neuděláme.
Starosta – chce ten posudek.
Ing. Zachoval – ale je zde materiál, který popisuje několik kroků a starosta mluví pouze o
jednom kroku.
Starosta – vidí to jako objektivní pohled na celou skutečnost. Něco jste vypracovali, nic proti
tomu nemá, dalo to hodně práce, ale v koncepci se říká, že chcete, aby město dalo
srozumitelný, jasný a konstruktivní názor. A dokonce byste založili spolek a někoho z města
k tomu přijali. Proti tomu nic nemá. Ale když nechá odhlasovat, že ZM souhlasí s touto
koncepcí, ta koncepce je daná. Je to přesně popsáno a jestli bude cyklostezka nalevo,
napravo nebo uprostřed, tak o tom to není. Cyklostezka mimo stromořadí je dost
problematická. Navrhuje zpracovat studii obnovy lipové aleje.
Ing. Zachoval – je to protinávrh, se kterým nic neudělá, ale znovu opakuje, že my jsme
předložili zastupitelstvu ke schválení tento materiál. Jeden z bodů je, že někdy bychom se
měli dopracovat a v jednoduchosti by se daly definovat jednotlivé body, jako je záchrana
páchníka, obnova, to je jeden vytržený bod. Vůbec se neztotožňuje se starostou v tom, jak
tento materiál vidí, sám ho takto nevnímá.
28
Starosta – vnímá ho tak. Všichni chceme, aby lipová alej byla pěkná. Mám posudek Váš a
agentury. Je to jeden z názorů, nevidí zde třetí, čtvrtý a pátý….
Ing. Zachoval – posudků byla celá řada.
Starosta – v materiálech je nevidí.
Mgr. Krabcová – vychází z toho, co je napsané, že chcete schválit koncept na realizaci
obnovy lipové aleje dle vašeho návrhu. To je ten koncept, který chcete schválit a my chceme
schválit studii, která povede ke konceptu, co se studií. Nechceme tento už vypracovaný
koncept, ale to neznamená, že nechceme, aby se nic nedělalo s alejí, ale vypracovat studii,
abychom mohli vypracovat koncept.
Ing. Zachoval – toto je koncept, který my jsme předložili a jeden z bodů tohoto konceptu je
to, co zde citoval pan starosta kromě asi 15 posudků od agentury a znaleckých posudků,
které existují.
Mgr. Kracík – pokusí se vysvětlit. Zapomeňte na to, že se jedná o koncept Zachoval-Kracík.
Řekněme, že se jedná o koncept Agentury ochrany přírody a krajiny, který byl městu Jičínu
předložen v roce 2005. Otázka je, proč se 19 let s tímto konceptem nic nedělo. Nerozlišuje se
zde mezi dvěma aspekty. Jedna věc je záchrana a ochrana brouka páchníka, to je koncept,
který zmiňujete. Ta říká, nic s tím nedělejte, nechte to, jak to je, protože se tam páchníkovi
nádherně bydlí. Druhým konceptem je koncept obnovy lipové aleje, která říká, že současný
stav je neudržitelný a je potřeba alej obnovit. Připomíná návštěvu u starosty při jednání RM
loni na jaře, kdy seznámili RM se skutečností, že v jakémkoliv historickém stromořadí se
brouk páchník objevil, vyskytly se velké úřední problémy. My v tuto chvíli nemůžeme
garantovat, že se nám podaří získat výjimku podle § 56 a 57. Na tom vše může zkolabovat. To
znamená, že město Jičín už tam nebude moci legálně pokácet jeden jediný strom. My se
domníváme, že tu výjimku dostat můžeme, tím pádem by celý projekt obnovy byl možný.
Jestliže dnes máte zaujmout nějaký postoj a rozhodnout se, zda lipová alej má být primárně
biotopem brouka páchníka a potom se pokračuje podle koncepce agentury z roku 2022-2023
anebo se rozhodnout, že chceme obnovit lipové stromořadí a bude se pokračovat podle
toho, co doporučila agentura z roku 2005.
Starosta – takto otázka nestojí. Má tu dvě koncepce a chce, aby byla vypracovaná studie,
která řekne výsledek a podle něj budeme rozpracovávat dál. Proč by měl nyní rozhodovat
mezi agenturou a vámi?
Mgr. Kracík – pokud zaujmete stanovisko a to zaujmout musíte, protože buď pojede jedno
nebo druhé. Momentálně jede jedno a je zanedbáváno…. Je přerušen starostou.
Mgr. Hamáček – je zde odvolání na stanovisko z roku 2005, právě zde je velké
nedorozumění, že je úplně vynecháno to, že proběhla obnova od roku 2010 – 2012 a pak
běžela udržitelnost. Ta vycházela jistě z posudku Agentury ochrany přírody a krajiny. Bylo to
podpořené z Operačního programu ŽP, kde je běžnou součástí každého projektu stanovisko
agentury. Byl na vystoupení v aule a moc mu chybělo, že tam byly projekty obnovy
z minulosti, ale tato obnova tam vůbec nebyla podchycena. Obnovilo se tehdy 400 lip, tj.
40% stromů. Bylo to tehdy provedeno v souladu s rozhodnutím KÚ, v souladu s AOPK. To
přece jen tak nejde zmačkat a zahodit. To zde bylo a na to navazujeme. Není to tak, že
budeme vybírat mezi páchníkem a historickou hodnotou. Musíme to skloubit dohromady,
ale nemůžeme schválit navrhovaný koncept, který předpokládá, že ve třech fázích obnovíme
lípy. To si na triko nevezme. V tomto bodě s tím nesouhlasí, ale souhlasí s vypracováním
studie.
Ing. Zachoval – není to tak, že nereflektujeme obnovu, která tam proběhla. Neví, co bude za
výstup ze znaleckého posudku, proto nechce dnes schvalovat koncept, jestli budeme kácet
na dvě etapy, neví, kolik jich bude, materiál je zpracován tak, že nabízí postupné kroky a
shrnuje všechno, co se má udělat. Nikdo nepolemizuje o tom, že obnova tu proběhla.
29
Mgr. Hamáček – když se schválí koncepce, ve které je napsané, že „kompletní obměna
lipového stromořadí ve čtyřech nebo pěti po sobě relativně rychle jdoucích fázích
realizovaná na základě znaleckých posudků“, to už je jasně řečeno, jak si to představujeme. A
sám to v tuto chvíli neví, zda to jde a nesouhlasí s tím.
Starosta – jsou zde k řešení konkrétní kroky. Není to tak, že by se dodatečně doladilo, to jsou
jasné a nezaměnitelné kroky. S těmito kroky nesouhlasí a domnívá se, že by se mělo podrobit
odborné analýze. Ptá se, zda Ing. Zachoval trvá na svém znění usnesení.
Ing. Zachoval – trvá, dokonce neměl rozdělená usnesení, jak je v návrhu, měl vše v jednom
bodě. Nezaznělo tu, co si má představit pod pojmem definice studie, nebo jestli se bude
objednávat znalecký posudek nebo veřejnou zakázku, že se poptají znalci v rámci ČR. To ani
posouzení od pana Kunta nebudete chtít?
Starosta – přirovnává to ke znaleckému posudku na nemovitost, kdy předloží návrh jen
jedna strana a my si budeme chtít udělat jiný.
Ing. Zachoval – dejte hlasovat o svém protinávrhu, já trvám na svém návrhu.
Starosta – spletl se v hlasování, rozporuje to a prosí uvést v zápisu hlasování proti.
Usnesení č. 21.1/13 ZM
ZM
n e p ř i j a l o u s n e s e n í
ve věci schválení zajištění finančních prostředků do rozpočtu města na rok 2024 ve výši 200
000 Kč na zpracování studie obnovy lipové aleje.
Hlasování o usnesení:
Pro: Mgr. Jana Benešová, Mgr. Jan Bušta, Mgr. Petr Hamáček, Miroslav Kodydek,
Ing. Bc. Jaroslav Kostelníček, doc. Mgr. Tomáš Kozel, Ph. D., Mgr. Ivana
Krabcová, MUDr. Josef Lukavec, JUDr. Jan Malý, Mgr. Alena Stillerová
Proti:
Zdrželi se: Ing. Ladislav Brykner, Ing. Petr Knápek, MBA, Eva Kotyzová, Mgr. Miloslav
Kůta, MUDr. Petr Lisý, MVDr. Jiří Liška, Mgr. Petr Šindelář, Ing. Jan Zachoval
Nehlasovali:
Usnesení č. 21.2/13 ZM
ZM
n e p ř i j a l o u s n e s e n í
ve věci schválení konceptu na realizaci obnovy lipové aleje v Jičíně dle předloženého návrhu
zpracovaného Ing. Janem Zachovalem a Mgr. Pavlem Kracíkem.
Hlasování o usnesení:
Pro: Ing. Ladislav Brykner, Ing. Petr Knápek, MBA, Eva Kotyzová, Mgr. Miloslav
Kůta, MUDr. Petr Lisý, MVDr. Jiří Liška, Mgr. Petr Šindelář, Ing. Jan Zachoval
Proti: Mgr. Jana Benešová, Mgr. Jan Bušta, Mgr. Petr Hamáček, Mgr. Ivana
Krabcová, JUDr. Jan Malý
Zdrželi se: Miroslav Kodydek, Ing. Bc. Jaroslav Kostelníček, doc. Mgr. Tomáš Kozel, Ph.
D., MUDr. Josef Lukavec, Mgr. Alena Stillerová
Nehlasovali:
Usnesení č. 21.3/13 ZM
ZM
30
n e p ř i j a l o u s n e s e n í
ve věci schválení zajištění finančních prostředků do rozpočtu města na rok 2024 ve výši 200
000 Kč na zpracování znaleckého posudku provozní bezpečnosti stromů a s tím související
návrh příslušných bezpečnostních opatření dle návrhu Ing. Miroslava Kunta, Ph.D, případně
dalších nezbytných podkladů a posudků k tomu nezbytných.
Hlasování o usnesení:
Pro: Ing. Ladislav Brykner, Ing. Petr Knápek, MBA, Eva Kotyzová, doc. Mgr.
Tomáš Kozel, Ph. D., Mgr. Miloslav Kůta, MUDr. Petr Lisý, MVDr. Jiří Liška,
Mgr. Petr Šindelář, Ing. Jan Zachoval
Proti: Mgr. Jana Benešová, Mgr. Petr Hamáček, Mgr. Ivana Krabcová, MUDr. Josef
Lukavec, JUDr. Jan Malý
Zdrželi se: Mgr. Jan Bušta, Miroslav Kodydek, Ing. Bc. Jaroslav Kostelníček, Mgr. Alena
Stillerová
Nehlasovali:
Dobrý den,
Děkujeme za podrobný materiál.
Mám jeden drobný dotaz. Nešlo by lípy, které jsou nyní evidentně v havarijním stavu nějak vhodně označit kvůli zvýšení bezpečnosti ?
Děkuji JK