JIČÍN  –   Jednou z ozdob Jičína je lipová alej vedoucí z kruhového objezdu u nemocnice do Valdštejnské lodžie. Její unikátnost tkví nejen v tom, že jde o krajinotvorný prvek a zajímavou historickou památku, ale i v jejím významu pro přírodu.

V dutinách, respektive  v trouchu starých lip žijí larvy vzácného brouka páchníka hnědého. Díky této skutečnosti se alej těší evropské ochraně – je evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000. Jičíňáci tak mají jedinečnou příležitost využívat pro svůj volný čas či jako dopravní spojnici alej, která má jak historickou a kulturní, tak přírodní hodnotu.

Na jaře roku 2023 se v lipové aleji konalo jednání zástupců vedení Města Jičín, Odboru životního prostředí, Krajského úřadu, Národního památkového ústavu, Komise pro životní prostředí a dalších zájemců. Ze schůzky vyplynulo, že výše zmíněná unikátnost aleje není některými účastníky vnímána jako přednost, ale spíše jako handicap. Zvláště nároky přírodní ochrany jsou vnímány jako brzda, která brání rychlejší obnově lipové aleje.

Tato obnova probíhá od roku 2012 postupně tak, aby zároveň nahradila dožívající či spadlé stromy mladými stromy, a zároveň podle doporučení Agentury pro ochranu přírody a krajiny zachovala biotop páchníka hnědého a dalších druhů živočichů. Momentální vysazování mladých stromů „do oken“, odpovídá moderním trendům obnovy a pohledově zachovává alej. O pravidelnou údržbu se starají Technické služby, které v zimním období seřezávají lípy tzv. na hlavu, jak je doporučováno i památkáři. Také v Plánu údržby zeleně Města Jičína pro rok 2024 se s ořezáním lip, kácením havarijních stromů, náhradní výsadbou a vyvětvením dospívajících lip počítá.

Diskuse týkající se péče o lipovou alej je rozhodně vítána. Od jara do ní vstoupili pan ing. Jan Zachoval (zastupitel) a pan Mgr. Pavel Kracík. Jejich materiál nazvaný „Obnova lipové aleje a záchrana páchníka obecného“ mluví o „odumírajícím, zuboženém reliktu stromořadí“, které potřebuje „jednorázovou výsadbu, aby všechny stromy byly stejně staré, aby dělaly stejnou korunu a aby byly dodrženy historické vzdálenosti.“ (z článku pro idnes.cz). Páchník by měl být s masou dřeva přesunut do dalších částí lokality Natura 2000 (Libosad, Obora, prostor kolem židovského hřbitova). Autoři navrhují „zajištění posudků a projektu obnovy špičkovými odborníky“. Posudky by mj. „detailně řešily u každého stromu všechny potřebné aspekty.“ Návrh dále mluví o sociálním aspektu výsadby a řešení bezpečnosti dopravy. K tématu dal rozhovor deníku idnes.cz pan Kracík (https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/valdstejnova-alej-jicin-lipy-obnova-vysadba-pachnik.A240123_767244_hradec-zpravy_tuu ). Citováni jsou i pan ing. Jiří Balský, ředitel NPÚ Josefov, paní místostarostka Alena Stillerová a pan ředitel TS Čeněk Strašík. V rozhovoru je opakováno, že „lipová alej je v žalostném stavu“ a „není bezpečná“. Probíhající postupná obnova aleje je popsána jako „porušení“ („alej…je na mnoha místech porušená. Někde kvůli spadlým stromům, jinde na místě vzrostlých rostou mladé.“). V závěru je naznačena téměř konspirační opozice („víme, že se to určité skupině lidí nebude líbit“), zároveň je zdůrazněna (neověřitelná) podpora („…ale má to velkou podporu.“).

Vyjádření k návrhu pana ing. Zachovala a pana Mgr. Kracíka a k článku v idnes.cz:

– Obnova lipové aleje probíhá. Byly do ní již investovány nemalé finanční prostředky. Rychlejší obnova ve velkých celcích by Město stála odhadem desítky milionů korun.

– Obnova aleje ve větších úsecích a se stromy stejného věku, jak je navrhováno, může ohrozit biotop páchníka hnědého, tedy předmět evropské ochrany, a mnoho dalších živočišných druhů. Jičín by tak přišel nejen o unikátní kulturně-přírodní celek, ale hrozila by mu i vysoká pokuta. Podle zprávy AOPK z roku 2022 je „Lipová alej je zachovalá a péče o ni je v souladu s nároky páchníků…. Z důvodu zachování kontinuity biotopu páchníka je důležité zachování různověkých stromů, při obnově aleje ponechat alespoň 30 procent starých stromů, jinak zanikne předmět ochrany…. Odstranění celých alejí, stejně jako plošná náhrada starých stromů v aleji za sadbové stromky, je nežádoucí. Doplnění (dosadba a náhrada odumřelých stromů) a prodlužování alejí jsou však velmi vhodné.“

– Navrhovaný transfer páchníka hnědého do jiných lokalit je diskutabilní. Podle vyjádření přírodovědkyně Mgr. Petry Zíkové „náhradní lokality v okolí přírodní památky Lipová alej – Libosad neexistují“. Jak v oboře, tak za židovským hřbitovem se kácí, resp. je tam nová výsadba. Odvoz pokácených kmenů neřeší likvidaci vhodného prostředí pro další živočišné druhy.

– V současné době klimatické krize a nevyzpytatelného počasí klade výsadba stromů v alejích nové nároky, včetně finančních, na uchycení stromů a jejich údržbu. Absence stínu může v létě degradovat půdu.

– Různost věku a tvaru stromů, včetně korun, je součástí přírodní rozmanitosti. Na přírodní celky nelze klást stejné estetické nároky jako na člověkem vytvořené artefakty. Při náhradních výsadbách je dodržován požadovaný spon (rozestupy) lip, takže celkový dojem aleje nezaniká.

– Informace, že lipová alej je v „žalostném, zoufalém“ stavu a hrozí „kolapsem“, jsou zavádějící a alarmistické, hraničící s poplašnou zprávou. Bezpečnostní stav aleje je pravidelně kontrolován, nemůže však být stoprocentní. Stoprocentní bezpečnost přírodního prostředí, i když je součástí městské zeleně, není možná.

– Pořízení nových znaleckých posudků je určitě možné. Znalecké posudky by byly potřebné jak v dendrologické, tak ornitologické a entomologické odbornosti. Je otázkou, zda na ně město má vynakládat prostředky, když má k dispozici posudek z roku 2018.

Diskuse k péči o lipovou alej je jistě potřebná a důležitá. Postup ze strany autorů projektu je bohužel dosud spíše nátlakový. Určitě jsou vítány podněty a názory, které budou respektovat kulturní, historickou i přírodní povahu unikátní aleje.

Terezie Dubinová, předsedkyně Komise pro životní prostředí