PECKA – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic má v povědomí české společnosti zvláštní místo – je jednou z nemnoha všeobecně známých historických osobností. Téměř každý si vzpomene, že byl jedním ze sedmadvaceti popravených v roce 1621, mnoho lidí ví, že byl cestovatelem, spisovatelem, hudebním skladatelem. Letošní 450. výročí jeho narození tedy nezůstalo bez širší odezvy – například Český rozhlas připomněl Harantovu hudební tvorbu v rámci pořadu Duchovní hudba, jeho skladby byly zařazeny na program projektu Rok české hudby, Česká národní banka vydala k harantovskému jubileu stříbrnou pamětní minci. Přirozeným centrem oslav se pak stalo bývalé oficiální sídlo Kryštofa Haranta – Pecka. Sezona plná připomínkových akcí vyvrcholila v sobotu 20. září, kdy se v klenbovém sále hradu uskutečnila dlouho očekávaná konference s názvem Kryštof Harant ve světle nových objevů. Jejím cílem bylo prezentovat několik nových zjištění, ke kterým v různých odborných oblastech došlo v posledních letech.
Pozvání na malou vědeckou konferenci na hradě Pecka přijala historička Marie Šedivá
Koldinská z Ústavu českých dějin Univerzity Karlovy v Praze, z téže univerzity historička a egyptoložka Martina Bardoňová, muzikolog Jan Baťa z Ústavu hudební vědy FF UK a archeolog Martin Witkowski. Každý z příspěvků určitým způsobem doplnil mozaiku našich znalostí o Kryštofu Harantovi. Nový objev učinila například Martina Bardoňová během psaní své disertační práce o působení španělského diplomata Baltasara de Zúňiga v rudolfínské Praze. V jednom ze španělských archivů totiž
narazila na zápisy potvrzující, že Kryštof Harant v roce 1614 využil své diplomatické cesty do Madridu k podání „žádosti o zaměstnání“ u španělského krále Filipa III. – konkrétně, s odkazem na své předchozí zásluhy ve službě Habsburkům, prosí „o milost být jmenován plukovníkem i s příslušnou gáží“. Španělská státní rada však králi doporučila tuto žádost zamítnout. Soudí se, že i tato zkušenost přispěla k následné konverzi Kryštofa Haranta k protestantství.
Medailon s egyptskými motivy vyvolal živou diskuzi
Zajímavé informace zazněly i v příspěvku archeologa Martina Witkowského, který se zabýval prezentací měděného medailonu s egyptskými motivy, nalezeného během archeologického výzkumu na hradě Pecka v roce 2011. Martin Witkowský shromáždil odborné názory předních českých archeologů, kunsthistoriků, egyptologů, historiků, restaurátorů kovů. Jejich argumenty, zdá se, svědčí spíše pro to, že medailon je novodobý a s cestou Kryštofa Haranta do Palestiny a Egypta bohužel zřejmě nesouvisí. Toto téma však přímo na konferenci vyvolalo živou diskusi a není vyloučeno, že odborné zkoumání medailonu by mohlo pokračovat, například analýzou kovu v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Městys Pecka připravuje vydání publikace
Další příspěvky se týkaly reflexe Harantovy osobnosti v historické paměti přelomu 20. a 21. století a také jeho hudební činnosti. Malá vědecká konference Kryštof Harant ve světle nových objevů byla určena pro odbornou veřejnost okresu Jičín. Městys Pecka připravuje vydání sborníku, v němž budou všechny příspěvky publikovány. Sborník by měl vyjít do konce letošního roku a bude běžně k dostání.
Věra Kociánová, kastelánka hradu Pecka
Kryštof Harant forever : V sobotu 27. září se v klenbovém sále hradu Pecka od 18 hodin koná beseda s cestovatelem a dokumentaristou Mirkem Náplavou o jeho nedávné cestě po stopách Kryštofa Haranta do Palestiny i do Španělska, a o připravované travelpunkové knize Harant forever!
Kryštof Harant ve světle nových objevů (anotace příspěvků)
Malá vědecká konference – hrad Pecka, 20. září 2014
Kryštof Harant a historická paměť přelomu 20. a 21. století
(Doc. Mgr. Marie Šedivá Koldinská, Ph.D.) Příspěvek je věnován „druhému životu“ Kryštofa Haranta v kontextu proměn historické paměti české společnosti konce 20. a počátku 21. století. „Druhý život“ Kryštofa Haranta – jinak řečeno jeho obraz v povědomí veřejnosti, formovaný beletrií, populárně naučnou literaturou, divadelními hrami, filmovými zpracováními a obdobnými „mimovědeckými“ zdroji informací – se vždy odvíjel v těsné souvislosti se způsobem, jakým česká společnost vnímala Harantovu dobu a především pak její dramatické finále – tedy bitvu na Bílé hoře a popravu reprezentantů stavovského odboje. A právě vnímání těchto témat včetně jejich publicistických prezentací a politických instrumentalizací zaznamenalo v posledních letech pozoruhodnou dynamiku, vyvolanou aktuální politickou a ekonomickou situací (hospodářská krize, restituce církevního majetku, vyostřená kampaň spojená s přímou prezidentskou volbou atd.). Zdánlivě neaktuální problematika bělohorské doby a jejích aktérů včetně Kryštofa Haranta se tak v očích přinejmenším části české veřejnosti opět stává ozvučnou deskou pro traumata české současnosti, stejně jako tomu bylo v kritických chvílích minulého století, zvláště v letech 1938, 1948 a 1968.
Španělská mise Kryštofa Haranta
(Mgr. Martina Bardoňová)
Kryštof Harant proslul především jako jeden z mála českých cestovatelů, který navštívil Blízký východ a Egypt. Jeho druhá exotická cesta, návštěva Španělska, však zůstává první cestou poněkud zastíněna. Při svém výzkumu ve španělských archivech nalezla autorka dva dokumenty poukazující na to, že i toto posledně zmiňované dobrodružství mohlo hrát v životě výše jmenovaného šlechtice přelomovou roli. Jedná se o zápisy z jednání španělské státní rady, na kterém byly projednávány Harantovy memoriály. Právě tyto dva zmiňované dokumenty jsou tématem připravovaného příspěvku, který se zaměřuje na jejich zasazení do širšího kontextu španělské administrativy a okolností, za kterých Kryštof Harant tyto memoriály podával.
Kryštof Harant – skladatel
(Mgr. Jan Baťa, Ph.D.)
Příspěvek se zaměřuje na hudební dílo Kryštofa Haranta. Podává přehled a zhodnocení jeho dochované tvorby a pokouší se odpovědět na otázku Harantových skladatelských vzorů.
„Egyptský suvenýr“ Kryštofa Haranta
(Mgr. Martin Witkowski) Příspěvek se zabývá prezentací archeologického nálezu, který byl získán v průběhu archeologického výzkumu v areálu hradu Pecka v roce 2011. Jedná se o kruhový měděný medailon s ručně vytepávaným reliéfem v podobě egyptských motivů. Hlavním cílem příspěvku je interpretace vlastního významu předmětu, který může souviset s cestou Kryštofa Haranta do Svaté země a Egypta.
Konference se konala v rámci oslav 450. výročí narození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, pána na Pecce.
(vk)