JIČÍN – Prosincové svátky jsou jen nedaleko vzadu. Jejich atmosféru bez sněhu, i s bílým popraškem si na několik clon uzmul talentovaný fotograf Jiří Albrecht z Jičína, který je členem Fotoklubu Nová Paka. V minulosti pracoval i jako fotograf a redaktor v regionálních novinách. Snímky pro Dobré zprávy jsou zhora (z Valdické brány v Jičíně ), i sdola, tam, kde město pořídilo novou sváteční výzdobu.
(red)
SOBOTKA – Na začátku ledna by RNDr. Karel Samšiňák oslavil 93. narozeniny. Čestný občan města Sobotky, kterému byl vlastní specifický humor, je neodmyslitelně spojen s Šolcovým statkem (Šolcárnou), kde mj. založil galerii. Pana doktora můžeme směle označit za renesanční osobnost. Kromě profese parazitologa byl znalcem umění, publicistou v oboru přírodovědy, vlastivědy, kunsthistorie a regionální historie, sběratelem a loutkářem.
První mé kontakty s panem doktorem byly na mediální úrovni : rozhovor při setkání na výstavě ex libris v Jičíně, jehož byl výkonným sběratelem, k historii Šolcova statku, k básníkovi Václavu Šolcovi, který se na Šolcárně narodil i zemřel, při setkání „pétépáků“ na výroční schůzi, k Mánesově poničené výmalbě solnice (divadla) na soboteckém náměstí, kterou chtěl K. Samšiňák vrátit zpátky. Časem došlo i na parazitologii, na mravence a na roztoče. Při prvních oťukáváních pan doktor žádné velké nadšení neprojevoval, naopak. Chtělo to čas a důvěru. Když jste se nenechali odradit, pak jste přišli na chuť jeho ironii a humoru, s nímž komentoval i svůj život a našli jste úžasného vypravěče. „Co je to za protivného dědka?“ ptal se jednou můj kolega v hudební pauze při živém rozhlasovém vysílání ze soboteckého náměstí, kam jsem pana Samšiňáka pozvala jako hosta-starousedlíka. Na konci přenosu bylo zřejmé, že doktorovo vyprávění o historické Sobotce moderátora zaujalo, ale k srdci si navzájem nepřirostli.
Když pan Samšiňák přijížděl do Jičína na kontrolní odběry krve „za upíry“, jak říkal, občas se u nás v Koštofránku stavil na kafe a svůj „stále bídnější“ zdravotní stav tam půvabně ironizoval. Ztrácel se nám před očima. Pak jsem za ním přijela v pozdním jaru roku 2008 a bylo to naposledy. Návštěva, na kterou jsem původně vůbec neměla čas, byla nakonec tou nejdelší. Ze zvuku se o ní dozvíte víc:
(vaw)
JIČÍN – K událostem závěrečných dnů loňského roku patřilo setkání se salesiánským řeholníkem a muzikantem, teologem a katolickým knězem Ladislavem Heryánem. Do Jičína přijel na pozvání karmelitánského knihkupectví. „Je to zajímavý a oblíbený člověk, který vůbec nevypadá jako duchovní. Miluje rockovou muziku, slouží bohoslužby na rockových festivalech. My tady zároveň chceme představit jeho novou knihu „Země bez obzoru“. Jsou to přepisy rozhlasových rozhovorů s Ladislavem Heryánem, které do psané podoby převedl redaktor Petr Vaďura,“ přiblížila Bohunka Korbelářová, vedoucí Karmelitánského knihkupectví U Ignáce v Jičíně. Ta také po úvodním hudebním vstupu „rockového“ kněze na setkání požádala, zda by se mohl účastníkům besedy představit: (zvuk)
Ladislav Heryán s pokorou a upřímností zrekapituloval svůj život, aby pak stejně pokorně a upřímně vedl hovory nad Biblí. Účastníkům jičínské besedy mj. nastínil svou představu Boha a tuto kapitolu uzavřel vlastní interpretací písně „Milost“ od své oblíbené kapely U2: (zvuk)
„Náš národ se chová xenofobně. Zažil jsem, jaké je to být uprchlíkem a myslím si, že matkou všeho zla je neznalost,“ odpověděl na otázku Dobrých zpráv s lehkým ostravským přízvukem salesiánský řeholník Ladislav Heryán: (zvuk)
„Lidskost a solidarita mají smysl,“ apeloval Ladislav Heryán na závěr svého vyjádření k současné imigrační vlně a tuto kapitolu doplnil písní Johna Lennona a Paula McCartneyho „Let It Be“. (zvuk)
(vaw)
NOVOPACKO – Fotoklub Městského kulturního střediska v Nové Pace zrekapituloval svůj letošní rok. K největší události, do které je zapojeno nejvíce členů klubu, patří mapový okruh Český ráj. Je to soubor 20 fotografií, které putují mezi fotokluby a ty je navzájem hodnotí. Letos byl pořadatelem Fotoklub PCW Praha, který také v celkovém hodnocení zvítězil. Druhý skončil Fotoklub Balvan Jablonec nad Nisou. Třetí příčka již druhý rok po sobě patřila Fotoklubu MKS Nová Paka. Nejlépe se umístil Josef Festa se snímkem „Jablko imaginace“, Jakub Müller s fotografií „Mezi světy“, Miroslav Suchánek „S prvními paprsky“ a Radek Valtera „V zemi pána prstenů“. Opět mj. nechybělo ani setkání před prázdninami v Novopackých sklepech, kde se vše točí kolem fotografování. „Letos poprvé se novopačtí fotografové zúčastnili 37. ročníku fotosoutěže TSTTT 2015, která se konala v Uherském Hradišti. Pořadatelům bylo zasláno 471 fotografií od 55
autorů,“ informoval Jiří Albrecht z Jičína, který za snímek „Jdeme domů“ získal třetí cenu v kategorii „Člověk a životní prostředí“. Do výstavní kolekce 110 fotografií se dostaly i snímky dalších novopackých fotografů: Lukáše Hejtmana,
Miroslava Suchánka a Jiřího Tejchmana. „Po fotografických prázdninách přišel čas na výběr snímků do již 55. ročníku MO Český ráj. Sešlo se na 90 fotografií a vybíralo se anonymně. Každý člen přiděloval body a nejlépe hodnocené snímky se dostaly do kolekce. Tradiční je také Svatováclavský plenér, který se letos uskutečnil od 26. září do 3. října a k němuž napsal komentář Vláďa Herbrych,“ dodal J. Albrecht. „Přes hladiny Třeboňska tam kde Kanada je Česká“. Členská výstava se koná od 16. ledna v Malém sále Městského kulturního střediska v Nové Pace, další by se měla uskutečnit v květnu na zámku ve Sloupně.
Níže připojujeme komentář V. Herbrycha: „Přes hladiny Třeboňska tam kde Kanada je Česká“.
(red)
JIČÍN / Český ráj – Valdštejnské stavby u Jičína zažívají postupnou renesanci se zjevnou snahou vyhovět historickému duchu památky. Odpovídá tomu revitalizace budov, obnova střech a fasád Čestného dvora a lodžie či obvodových terasních zdí v Libosadu. Raně barokní areál v Sedličkách, který nechal v letech 1627-1632 stavět vévoda Albrecht z Valdštejna po italském vzoru, ožívá v posledních letech koncerty, představeními, přednáškami, workshopy se zaměřením na autorské akce, při kterých pořadatelé využívají prostory a atmosféru výjimečného místa včetně Libosadu a obory. Líbí se tam turistům, náhodným návštěvníkům i svatebčanům. Všechno však mohlo být jinak: s lanovkou, s historizujícími atrakcemi, s košatým zábavním parkem, jenž by údajně znásobil cestovní ruch v regionu, zejména v Jičínské kotlině. Starost o chátrající památku, která byla v devadesátých letech minulého století v havarijním stavu, by se tak za symbolickou korunu příhodně přesunula z města na záhadného německého podnikatele H. Klingera, který nedlouho po Sametové revoluci očaroval tehdejší radnici svou vizí Valdštejnlandu. Tuto falešně nadějnou dobu připomíná i dokument České televize z roku 1996: https://www.youtube.com/watch?v=wkcPcjP0k-I&feature=youtu.be
(red)
JIČÍN – SKLÁDKA přidá Jičínské kotlině v nadcházejícím týdnu pocit sounáležitosti a schopnosti vcítit se do života lidí, kteří to mají o hodně jiné a těžší než my.
„SKLÁDKA aneb skládáme se na Sýrii“ je název charitativního festivalu, který se koná od 2. do 7. listopadu a sestává z přednášek a koncertů.
SKLÁDKU připravilo Baševi o.p.s. se studenty Lepařova gymnázia, s o.s. Provize a s klubem Tango na Valdštejnově náměstí v Jičíně. Hlavními iniciátory jsou však studenti Lepařova gymnázia v Jičíně.
Skládkové přednášky a besedy se konají v Židovské 100 (v bývalé židovské škole). Skládkové koncerty jsou v hudebním klubu Tango na Valdštejnově náměstí.
Celý výtěžek ze všech dnů SKLÁDKY půjde na konto SOS Sýrie & Írák organizace Člověk v tísni. Člověk v tísni pomáhá přímo v Sýrii a v okolních státech a poskytuje zde základní humanitární pomoc lidem postiženým syrskou občanskou válkou.
PROGRAM od pořadatelů:
V úterý 3. listopadu v 18:30 hodin zveme na besedu se syrskou rodinou, která ze Sýrie před občanskou válkou uprchla již v roce 2013 a žije v Česku. Pořad je nazván „NA VLASTNÍ OČI“.
Ve středu 4. listopadu v 18:00 hodin uslyšíte přednášku Terezie Dubinové „ŽIDÉ, KŘESŤANÉ, MUSLIMOVÉ: CO SE DĚJE V DNEŠNÍM SVĚTĚ“.
„Upozorňujeme také na pondělní přednášku novinářky a humanitární pracovnice Markéty Kutilové o uprchlících, která se uskuteční 2. listopadu od 18 hodin v zasedací místnosti Městského úřadu v Jičíně na Žižkově náměstí,“ upozorňuje za pořadatele Terezie Dubinová a zveřejňuje odkaz, na kterém najdete informace ke koncertní části charitativního festivalu: http://bandzone.cz/koncert/391298-jicin-klub-tango-charitativni-festival-skladka
„Rádi bychom vás také upozornili, že bohužel kvůli opravě elektroinstalací nefunguje dočasně v Židovské 100 topení. Ačkoli zajistíme náhradní zdroj tepla, doporučujeme vám vzít si teplé oblečení,“ vzkazuje účastníkům Jan Kindermann, ředitel Baševi, o.p.s.
První ročník legendárního festivalu SKLÁDKA se odehraje i v klubu Tango na Valdštejnově náměstí. Začíná tam pátého a vyvrcholí sedmého listopadu.
Čtvrtek 5. 11.
The A-BOMB (garage-rock’n’roll) http://bandzone.cz/
The Complication (alternative-rock’n’roll) http://bandzone.cz/
Cheveyo (indie-rock) http://bandzone.cz/cheveyo
vstup: 60,-
Pátek 6. 11.
Chvostoskok (punk-rock) http://bandzone.cz/
Cirguz (punk-rock) http://bandzone.cz/cirguz
Volant (punk-power) http://bandzone.cz/volant
vstup: 80,-
Sobota 7.11.
Kšandy Industry (ska-reggae) http://bandzone.cz/
Green Småtroll (ska-reggae) http://bandzone.cz/
Smradlavý hračky (big-beat) http://bandzone.cz/
vstup: 60,-
vstup na všechny tři dny: 150,-
(red)
SELÉNÉ – TVÁŘÍ MĚSÍCE / BECOMING A LUNAR FACE
28. září telepaticky propojím svoji tvář s tváří Měsíce. Intervence proběhne 1 hodinu okolo vrcholu úplňku 4:50 SELČ (2:50 UT), tedy 4:20 – 5:20 ráno.
In September 28 I am going to link my face with the face of the Moon telepathically. The intervention will be held 1 hour around the maximum of the Full Moon at 4:50 AM CEST (2:50 UT), ie 4:20 to 5:20 AM CEST (2:20 to 3:20 UT).
Miloš Šejn
Poezie R170
PIDIN – Přemýšlíme o vlastních dětech
————-
Viděl jsem dva lidi
šli spolu
spolu za ruku
tahali ven cigeretu
Zmije a hoch
panna a Hroch
ona mluvila a on kňučel
on mluvil, ona hlavou kývala
Mluvili o tom
jak budou žít spolu
nahoře ve věži
vlastním dětem budou
vyprávět pohádky o verbeži
ale svatba se ještě nekoná
počkají až bude potomkům padesát
učitelka a Zvoník
Ježibaba a zbojník
ale i bez beatu se dá pěkně spát
jejich děti ponesou jména Nihilista a Atentát
PIRKŠTEJN v Ratajích nad Sázavou – Hrad Pirkštejn nebo též Pirkenštejn je dominantou městyse Rataje nad Sázavou na Kutnohorsku. Dnes je, až na pár výjimek, pro veřejnost nepřístupný. Mezi naše kulturní památky byl zařazen v květnu 1958. Současnou neokázalou, přesto velmi působivou atmosféru sídla a okolí zachytil při letním putování Štěpán Peroutka :
Dodatek pro ty, které hrad Pirkštejn zaujal o něco víc:
Byl založen v I. polovině 14. století. Tento tzv. dolní nebo též jižní hrad vybudovali Páni z Lipé po velkém požáru v 13. století. V té době ovšem nikdo nemohl tušit, že o pár století později bude hradní „zřícenina“ významnou filmovou kulisou pro scénu, v níž princ Bajaja opouští zpustlé rodové sídlo, klade klíč pod kámen vedle hradní brány a vydává se do světa hledat štěstí coby němý zahradník a popravčí vícehlavého ještěra. A tímto bajajovským rodovým sídlem byl právě hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. V době natáčení slavné pohádky s pozdější slovenskou velvyslankyní v hlavní ženské roli měl však hrad již podobu, kterou získal 400 let po svém vzniku.
Hrad nad Živým potokem si až do současnosti zachoval svou dispozici a je důstojnou dominantou panoramatu obce. Jeho čelo tvoří rovná hradba s branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem (věží). Hradní palác si i při přestavbě na faru uchoval své členění do tří místností v každém podlaží. Pod palácem se nachází další hradba se střílnami, ale Pirkenštejn zřejmě nikdy neměl předhradí v pravém slova smyslu. Přesto byly v polovině 14. století Rataje zajímavým pevnostním městečkem, protože snadnému přístupu ke zdejšímu skalnatému ostrohu bránily hned dva hrady. Pirkenštejn má trojúhelníkovou půdorysnou dispozici a byl vždy bergfritovým typem hradu. Níkdy nebyl výrazněji přestavován, i když býval původně přístupný po padacím mostě. Hradní palác, který tvoří jižní část areálu, chráněn hradbami nebyl, protože jeho stěny tvořily současně obrannou linii hradu a dosahovaly „tloušťky“ až 2 metry. Jedinou oporou paláce tak byly parkány ve skalních svazích, jejichž fragmenty jsou dosud patrné. Gotický palác byl jednopatrový, jeho interiér pozměnily pozdější úpravy.
Zdroj: www.turistika.cz
OSTRUŽNO / Sklář – Čtvrtek večer, začátek neznám, umělci neznámí, přesto se několik jedinců dostavilo do letoviska Sklář, kam byli pozváni americkou kurátorkou Laurou Arenou, která v současnosti pendluje mezi Brnem a Svatou Trojicí. Když už ale Norsko-americké RRRDuo začalo hrát, možná byl ledaskdo překvapen, ale rozhodně ne zklamán. Nor Dan Peter Sundland rozehrál basovou kytaru smyčcem a Američanka Liz Kosack pod maskou začala čarovat u syntetizátoru skladby nebo snad kompozice, přičemž pro některé čerpali inspiraci právě v lesích kolem Sv. Trojice. I tak je ale velká část improvizací. A nešlo jenom o hudbu. Světelná šou z rozhoupaných žárovek dodala celému večeru v syrové krabici z dřevotřísky úžasný rozměr. Duo, které se seznámilo v Berlíně, hrálo v České republice poprvé.
Ještě posílám pár fotek a i dva krátké záznamy hudby. Více na jejich stránkách http://www.rrrduo.com/
