Hody, hody, doprovody. Velikonoce nejen na Jičínsku

imgp0025 JIČÍNSKO  –   Velikonoční výstavu na zámeckém nádvoří v Jičíně  připravila etnografka jičínského regionálního muzea Hana Macháčková ve spolupráci se svými kolegyněmi.  Jejím prostřednictvím přibližuje  tradici svátku jara v lidovém prostředí na Jičínsku, Bělohradsku, Novopacku, Hořicku  a  okolí. Pro redakci Dobrých zpráv připomněla jednu z  tradic, která se vztahuje k  Bílé sobotě:  Svěcení ohně mělo význam pro lidovou magii. Polínkem připáleným od svěceného velikonočního ohně hospodyně zapálila v kamnech nový oheň, z ohořelého dřeva připravoval hospodář křížky a zapichoval je kolem polí jako ochranu před škůdci, popelem se sypaly louky proti škůdcům, oharky se v domě zastrkávaly za trám, aby se domu vyhnul požár a blesk. Přidávaly se také dobytku do žlabu s vodou, aby byl uchráněn nemocí. Rozdrcené oharky se také přidávaly do osiva, rozhazovaly na pole pro lepší úrodu, proti sněti a čarodějnicím.

Při  procházkové  venkovní  výstavě na zámeckém nádvoří u Regionálního muzea v Jičíně se dozvíte, co je pučálka, líto, hlavička nebo jidáš.  Možná  si  tam  přeříkáte i nějaké regionální říkadlo, které tentokrát provětrá alespoň Vaši paměť, když se pomlázka ani  letos  nebude čepejřit.

 (red)

Z Českého ráje na Bali: Jaro, lásky čas a svatba

titulka ČESKÝ RÁJ / Bali   –   Z  indonéského ostrova   Bali   se  do  redakce  DZ  ozývá  dopisovatelka Šárka Hloušková.  Minule  vyprávěla o tom, co všechno je spojené s nákupem nového nebo použitého dopravního prostředku.  Tentokrát  se  s  jarem  i  na  Bali  naplňuje lásky čas. A završením lásky bývá svatba. Jak taková svatba na Bali vypadá?   Já jsem za ty roky, co žijeme na Bali, navštívila už mnoho svatebních obřadů. Každá svatba je jiná. Některé jsou chudší. Při ní svatebčané u jídla sedí na zemi a jedí rukama. Některé jsou honosnější, tam se svatební veselí děje pod pronajatými párty stany, s židlemi, příbory a vybranými lahůdkami. Ale krásné jsou všechny. To, že se svatba bude  117445380_950146838837467_302402935824370054_n  konat, napoví  krásné svatební oznámení, které vám donese budoucí novomanžel nebo novomanželka. Dlouhé měsíce před svatbou se novomanželé v salonu obléknou do svatebních šatů. Ženichovi i nevěstě udělají make up,  jedou s fotografem a stylistou na nějaké nádherné místo a  tam se fotí v různých pozicích. Tyto fotografie pak použijí na svatebním oznámení. Ty nejkrásnější fotky si nechají zvětšit a zarámovat a ve svatební den s nimi ozdobí místnost nebo prostranství, kde se svatba koná.  Tou nejhezčí fotkou si po svatbě vyzdobí svůj pokoj. Teď je na Bali hodně populární svatební video, které je sestříhané ze svatebních fotografii, u bohatších Balijců nechybí ve videu ani záběry z dronu. Video pak promítají na svatební hostině.

Tradiční svatba trvá tři dny. Velkým rozdílem oproti našim pravidlům a zvykům je to, že každá nevěsta v den svatby opouští domov svých rodičů a stěhuje se za manželem do domu jeho rodičů.

Celý příspěvek →

Terra Felix měla centrum v Jičíně

titulka JIČÍN – Mobilní panely před zámkem na Valdštejnově náměstí v Jičíně připomínají vévodu Albrechta z Valdštejna,  který je úzce propojený  s historií města.  Výstavu „Albrecht z Valdštejna – velký stavebník 1621 – 1634“,  zpracoval  Národní památkový ústav, který ji  plánoval  v  Jičíně  představit  už  loni.  Prostřednictvím  stavebních počinů  v Praze, v Jičíně  a  v okolí představuje  vévodu  jako ojedinělého stavebníka své doby.  Doby, kdy v Čechách definitivně končí renesance  a přichází nová manýra, která se rozvine do barokního slohu. Je obdivuhodné, co všechno Valdštejn dokázal stvořit za krátké období mezi rokem 1621, kdy získal do zástavy statky Smiřických s centrem v Jičíně, a rokem 1634, kdy jeho život ukončila násilná smrt v Chebu.  Výstavu pod širým nebem  si zájemci mohou v  Jičíně  prohlédnout   do  30. dubna.

(red)

Jak probudit jaro s MC Kapička

jaro JIČÍN  – Mateřské centrum Kapička připravilo jarní hru, venkovní bojovku pro celou rodinu  a  jen pro odvážné. Pokračuje do 31. března  s tímto  poselstvím:  Až donedávna v přírodě vše fungovalo tak, jak mělo. Pak se ale stala ta hrozná věc, kdy uražená víla Zima poslala Jaro k ledu… Hledáme kurážné kluky a holky (v doprovodu ještě kurážnějších rodičů), kteří se nebojí bláta, vody a dobrodružství, aby nám pomohli zahnat Zimu a zachránit Jaro. Cítíte se na to? Podrobnosti najdete na stránkách MC Kapička.

dost Z dalšího programu centra připomínáme:  JAK SE DOSTAT Z NEPOHODY?  Nedávno mi dorazila SMS od kamarádky: „Je to masakr. Jsem teď učitelka, uklízečka, kuchařka a včera už jsem se málem zhroutila.“   Zažíváte poslední dobou také těžké období? Mělo to být na chvíli, ale už to trvá přes rok. Dnešní doba je na psychiku opravdu náročná. Mnohé z nás svírá strach, nejistota, vyčerpání, ztráta chuti do života.  Zapracujte společně s psychoterapeutem Martinem Kracíkem na posílení své odolnosti. Zveme vás na setkání v rámci malých skupin, kde budete mít prostor klást dotazy, sdílet své obavy, inspirovat se a dozvídat se tipy, jak se s nepříznivou situací, pocity či problémy vyrovnat.   Online povídání s psychologem M. Kracíkem v úterý 30. března od 16 hodin.  Přihlásit se můžete na stránkách MC Kapička. 

Děje se průběžně v pandemickém čase:  Vzhledem ke karanténním opatřením není moc příležitostí, kam s dětmi vyrazit. Nemůžeme Kapičku otevřít pro skupiny, ale nabízíme zázemí alespoň pro drobné rozptýlení. Půjčte si hernu pro sebe, abyste se doma nezbláznili !  Po dohodě si ji můžete zapůjčit kdykoliv, vstupné je dobrovolné.  K doptání na stránkách MC Kapička.

(red)

Lišákovo příměstské tábornické doupě zve do party

Lesní umělecký ateliér JIČÍNSKO  –   Lesní mateřská školka Lišákovo doupě chystá i v letošním roce letní příměstské tábory. První, v němž budeme cestovat kolem světa,  je už plný,  ale na druhý stále hledáme kamarády a kamarádky do party. Týdenní tábor Letní umělecký ateliér bude mít pestrý program. Budeme pracovat s keramikou, přírodním materiálem nebo  textilem, vytvoříme land-art, ale užijeme si i malování na velké plátno a další výtvarné techniky. Kromě tvoření  budeme trávit čas procházkami a hrou v lese i na zahradě, cvičením jógy, hledáním pokladu a různými letními kratochvílemi. Tábor je určen pro děti od 6 do 9 let. Víc informací na https://lisakovodoupe.com/ nebo na e-mailu katerina@lisakovodoupe.com.

 (red)

Smrky jsou pryč, Foersterova busta vystoupila ze stínu

titulka JIČÍN   –   Nová  studie  o  Čeřovce  v  Jičíně  od  Martiny Součkové  je základním vodítkem pro péči o významnou jičínskou lokalitu. Terénní šetření mj.  přibližuje stav dřevin, doporučuje protierozní opatření,  zahrnuje i biologický průzkum ptactva a hmyzu. Ve zhodnocení stávajícího stavu se mj. píše:  „Z hlediska estetického by si největší zásah zasloužily plochy kolem jednotlivých pomníků a zeleň směrem do ulice Pod Čeřovkou.   Po odkácení nevyhovujících exemplářů zde vznikne volné místo pro výsadbu.  Stávající řešení vychází z dob minulých, v současné době jsou již použité druhy dřevin a celková koncepce plochy přežité, toto ovšem není v celku lesoparku prioritou, jednalo by se spíš o přidanou hodnotu, která by ovšem celý prostor esteticky významně pozvedla.“  Jedním z prvních kroků aktuálně  bylo   pokácení smrků, které  obklopovaly pomník J. B. Foerstera.

(red)

Z Českého ráje na Bali I.

titulka Český ráj / Bali  –   Dnes poprvé se  s  Šárkou  Hlouškovou vydáme na indonéský ostrov Bali. Zatímco u nás přivítáme jaro, obyvatelé  nejzápadnějšího ostrova Malých Sund oslaví  příchod  roku 1943.  Jak je to možné, dočtete se už za chvíli. Nejdřív  Vám  představíme  naši  cizokrajnou  dopisovatelku původem z Turnova:  

Šárka Hloušková alias Sarah Hlousek je cestovatelka, spisovatelka, filantropka a mimo to taky věčná optimistka, snílek a smíšek. Osud ji na ostrov Bali zavál před čtyřmi lety. Přiletěla tenkrát na dovolenou s manželem a na ostrově zůstali. Bydlí spolu v džungli v zapadlé vesničce mezi místními. Šárka tu založila neziskovou organizace Help by Sarah. Nechala dětem postavit v džungli klubovnu a stará se o vzdělávání a volnočasové aktivity dětí z vesnice. Je autorkou knihy Příběhy ze země, kde gekoni dávají dobrou noc, ve které vtipnou formou popisuje svůj život na Bali.

Z Českého ráje na Bali  I. 

Vy přivítáte jaro a my na Bali rok 1943.  Zní to zvláštně, ale je to tak.

f 1  Jak je to možné? Ostrov Bali má svůj hinduistický kalendář.  Kalendář se jmenuje Pawukon. Tento kalendář má pouze 210 dnů a řídí se podle něj všechny hinduistické svátky na ostrově a také samozřejmě příchod nového roku. Ten je díky kalendáři každý rok v jiný den. Letos oslavy připadají na 14. března a všichni s nimi přivítáme rok 1943.  Pro zajímavost – loni jsme Nový rok slavili o devět dní později, až 23. března.

Píši sice slavili, ale neslavilo se, protože i ostrov  Bali zasáhla vlna opatření a zákazů.  Jaké by to bylo, kdybychom slavili den, který je pro  Balijce  tím  úplně nejkrásnějším dnem v roce, to už mohu srovnávat, protože tady bydlím krásné čtyři roky.

Celý příspěvek →

Umění na plakátovacích plochách, Valdštejn na panelech

plocha-plk JIČÍN  –  Ulice města Jičína ozvláštní dvě netradiční výstavy na veřejných prostranstvích. Chystá je odbor kultury a cestovního ruchu po konzultaci s předsedou kulturní komise. Obě se mohou uskutečnit i s platnými protikoronavirovými opatřeními. Věříme, že pro kolemjdoucí budou příjemným zpestřením.  První výstava bude patřit regionálním umělcům. Místní tvůrci poskytnou svá díla, která budou vytištěna na plakát a  vylepena na plakátovacích plochách. Zásadním požadavkem právě je, že dílo musí být vytvořeno místním autorem – myšleno z Jičína a blízkého okolí. Díla mají sloužit k oživení města a podpoře nálady mezi občany a také k podpoře místních autorů, kteří jsou v posledním roce prakticky odstřiženi od možnosti se prezentovat.

Druhou výstavu s názvem „Albrecht z Valdštejna – velký stavebník 1621 – 1634“   zpracoval Národní památkový ústav. Vloni se vernisáž v podstatě uskutečnit nemohla. Město Jičín ji letos uvede na mobilních výstavních panelech, a to zřejmě od 21. března do 30. dubna na Valdštejnově náměstí.

(jj,red)

Jičínská průmyslovka a návrat do historie. I s Vaší pomocí

prumka JIČÍN  –   Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v  Jičíně oslaví v letošním roce 150. výročí od svého založení. Součástí oslav bude mimo jiné vzpomínková výstava a expozice instalovaná v květnu a červnu tohoto roku v Jičíně. Vedení školy  prosí veřejnost o pomoc:  „Byli jste žáky  nebo  učiteli na jičínské průmyslovce? Pak právě Vás hledáme! Shromažďujeme a rádi bychom uplatnili materiály ze soukromých sbírek, ať už jde o oficiální školní fotografie, tabla, vysvědčení, fotografie ze školních akcí a podobně.  Pokud byste byli ochotni se o ně podělit, včetně krátkého komentáře a datace, materiály sbíráme na zvláštní školní adrese pro tento účel zřízené: 150@spsjc.cz.  Budeme vděční za Vaši pomoc a zajímavé příspěvky.“

VOŠ a SPŠ, Jičín

Prochorova lampárna: Radosti občana města Jičína

jicinsky-zpr V době Covidu dal jsem se na tvorbu videí. Informuju o knížkách, které tady vyšly na Jičínsku, o kulturních událostech, vedu rozhovory se zajímavými lidmi. Visí ta videa na You Tube a můj kanál nese moje jméno Bohumír Procházka.

Tázal jsem se tiskového mluvčího a redaktora Jičínského zpravodaje: „Nemůžeš mi nějak pomoct? ABY O TOM LIDI VĚDĚLI?“

Odpověděl: „Ve zpravodaji je zakázána reklama a You Tube je komerční prostředí. Musíme to zvážit.“

Následovalo zvažování. Následovala dost nepříjemná korespondence. Jejímž výsledkem bylo zamítnutí zveřejnění. Prohrál jsem to  8 ku 5. Tak prý hlasovala redakční rada. Schůzování, zvažování a hlasování obdržel jsem druhý den.

Pak ale návrh:  „Dohodli jsme se na možném řešení, které by ve zpravodaji vyjít mohlo. Navrhuji, že bych udělal článek přímo o tvé činnosti, o tobě a o Prochorovinách. Ten článek může být formou zprávy, nebo rozhovoru. V textu může být zmíněno, jak dlouho vlastně vychází Prochoroviny, jakým vývojem si prošly a že jsou nyní již zdigitalizovány. Může padnout i zmínka o  Youtube kanálu.“

Tedy na jedné straně zákaz, pak návrh na jeho porušení. Známe to pořekadlo – aby se s s vaničkou nevylilo i dítě? Proto vymýšlíme předpisy, nařízení, zákazy, abychom hned hledali způsob, jak je obejít? Jičínská radnice je příkladem?

Za dvacet roků se nikdo o Prochorovinách nezmínil, teď článek?

Odepsal jsem, že jsem se neurazil, ale nas..l. Moje videa jsou na stránkách muzea, knihovny, lodžie. Nedostal jsem za ně jediný halíř. Nepožadoval jsem peníze za svou práci. Jen podmínky.

Opět se mi potvrdila moje nedůvěra v úředníky, kterou mám ostatně v posudku.

Znovu jsem se obrátil na tiskového mluvčího se žádostí o adresy členů redakční rady zpravodaje. Chci komunikovat přímo s nimi. Protože jsem nenašel jméno předsedy redakční rady. Jeho odpověď:  „Redakční radu jmenuje Rada města. Redakční rada na rozdíl od komisí a výborů nemá jednací řád. Z důvodu ochrany osobních údajů (GDPR) ti e-mailové adresy nedám. Každopádně bych tě chtěl zdvořile požádat, abys věci směřované na redakční radu adresoval mně a já jim zprávu pak předám.“

A mi se vybavil zážitek z doby vlády jedné strany, kdy byl určen jeden vysoký pracovník – soudruh a ten to všechno zařídil. Znamená to, že občan, novinář, nemůže komunikovat přímo se členy redakční rady zpravodaje, kterého je prostřednictvím daní a poplatků předplatitelem? Pokud to nepopřeme, tak mu to alespoň ztížíme?

V pondělí, v den nejvyššího sněhu (12 cm), nebyl chodník z JV rohu Lidického náměstí k Maxihitu protažený. Občané si ho prošlapali. To není kritika technických služeb, ty dělají svou práci s vysokým nasazením. To je příměr. Občané rádi pro své město mnohé vykonají. Někdy jim v tom vadí nesmyslné předpisy, někdy i někteří úředníci.

proChor

(Bohumír Procházka)