JIČÍN –   Přednáška „Santiniho tajemství“, kterou spolek Jičínská beseda připravil na pátek 26. ledna od 18 hodin v Porotním sále jičínského paláce, představuje  pomyslnou tečku za dosavadním bádáním o bělohradském zámku. U rozkrytí Santiniho tajemství tak můžete být i vy. Souhrnné kritické shrnutí dosavadních poznatků z  dějin umění, ale i  i svůj vlastní přínos k problematice Santiniho autorství bělohradského zámku na lednovém setkání přiblíží Jiří Balský, ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský, který se danému tématu intenzivně věnoval několik posledních let. „Současně posluchačům představí i další vybrané stavby na území Královéhradeckého kraje, o kterých víme  nebo  se  o nich důvodně domníváme, že jejich architektonický návrh vyšel ze Santiniho pera,“ přibližuje téma Pavel Kracík, předseda Jičínské besedy a dodává, že když se řekne „to je od Santiniho“, většinou zpozorníme a očekáváme, že uvidíme a zažijeme něco, co má punc výjimečnosti.

Jan Blažej Santini-Aichel, geniální český architekt s italskými kořeny,  totiž  dokázal za přibližně 24 let aktivní architektonické tvorby navrhnout řadu  výjimečných architektonických skvostů, které většinou dodnes zdobí českou i moravskou krajinu a města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech, kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné hory, chrám Jména Panny Marie ve Křtinách nebo jedinečný Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelená hoře u Žďáru nad Sázavou. Santini  projektoval nejen pro církevní řády, ale i pro šlechtické zadavatele. A právě v seznamu Santiniho východočeských realizací panských sídel najdeme nejen známý zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, ale i jeden velký dráždivý otazník, který odborníkům nedává spát a opakovaně poutá jejich pozornost – zámek v Lázních Bělohradě. Jeho vrcholně barokní přestavba z let 1720–1722 bývá připisována právě Santinimu, a to navzdory tomu, že se zatím nenašel žádný  objeven písemný pramen, který by toto autorství  dokazoval.

(red)

JIČÍN  –   Premiéra jičínského muzikálu Stvoření světa, který chystá Základní umělecká škola J. B. Forstera v Jičíně,  je  už  na dohled. Mnohaměsíční snaha dvou stovek žáků pod vedením ředitelky ZUŠ  Jaroslavy Komárkové  se  zúročí  28. března v 18 hodin v Masarykově divadle v Jičíně. Zároveň tak ožije  scénář Martiny Komárkové a  hudba Otakara Kováře.  Je to už druhý autorský, zcela původní muzikál jičínské umělecké školy, podpořený městem Jičín.  Oproti prvnímu muzikálu, Eliška Kateřina Smiřická, je ještě ambicióznější. „Po úspěchu Elišky Kateřiny Smiřické jsme řešili, jak přijít s něčím, co s ní nebude srovnáváno. Tomu jsme se chtěli vyhnout. Když jsme přemýšleli o jiných známých příbězích z historie Jičínska, vždycky by to bylo o sporu mezi osobnostmi a vždy by to bylo o duetech lásky,“ přibližuje Jaroslava Komárková. S řešením přišla scénáristka M. Komárková. Nabídla biblické téma Stvoření světa.  Ale jak  záludné téma pojmout? „V muzikálu Stvoření světa budou hrát děti. Ať už lidská mláďata, nebo zvířecí, nebo právě stvořené rostliny; vzhledem k tomu, že při stvoření světa je všechno nově zrozené, působí přirozeně a správně, že se rolí zhostí právě děti, a ne dospělí. V našem podání je ostatně i Pánbůh hravým, bezprostředním, snivým dítětem a nikoli moudrým starcem. Protože proč by vlastně neměl být?“ vysvětluje  scénáristka.

Celý příspěvek →

JIČÍN  –  „Knížka je tím nejlepším brněním proti nudě, lenosti a průměrnosti,“  řekla před dvěma lety při pasování prvňáčků na čtenáře  Blanka Lisá, ředitelka 4. ZŠ v Jičíně. „Knížka jako předmět  má  zvláštní vlastnost:  dokáže výtečně uvolňovat vzpomínky. Když si ji dnes přečtete  a  pak  si ji  za dva tři roky nebo po letech znovu vezmete do ruky, tak se vám  většinou vybaví: „Aha, tak tuhle knížku jsem přece dostal v jičínské knihovně  a pak, když jsem ji četl, tak mi u toho bylo  příjemně…“ Je to vlastně taková sbírka hezkých vzpomínek,“ dodal tehdy  Ondřej Müller, programový ředitel nakladatelství Albatros, který pravidelně  při pasování povzbuzuje budoucí čtenáře v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně.  Povzbuzovat je letos  budou nejen ředitelky a ředitelé škol, ale hlavně rodiče a prarodiče. A samozřejmě knihovnice.

Celý příspěvek →

JIČÍN  –  Jičínské Íčko poslalo do redakce DZ hodnocení loňského roku a plány do budoucna. „Rok se sedmičkou na konci byl pro nás v Městském informačním centru Jičín rekordní. Návštěvnost se vyšplhala k úctyhodnému číslu 124.515 osob, což je číslo daleko větší  než v minulých letech a dělá z nás jedno z nejnavštěvovanějších „Íček“ v celé republice. Velice děkujeme za přízeň.  A děkujeme také za druhé místo v soutěži „Nejlepší informační centrum Královehradeckého kraje“,  kterou pořádala  Asociace turistických informačních center České republiky  a měsíčník KAM po Česku,“ říká Jakub Šeps, pověřený vedoucí MIC.  Centrum mj. pořádalo  i úspěšnou  Loupežnickou výpravu do Biografu Český ráj  a akci Ochutnej Český ráj. „Oslavili jsme i padesátileté výročí Rumcajse, nejznámějšího pohádkového jičínského obyvatele a představovali ho i v jiných městech.  A vloni proto opět korzovali městem Rumcajs s Mankou. Celoročně byla otevřená Galerie Rumcajsův svět Radka Pilaře.  Děkujeme všem, kteří se na tomto provozu podíleli! Měli jsme totiž skvělé brigádníky,“ dodává J. Šeps.  Celý příspěvek →

JIČÍN –   Biograf Český ráj  v Jičíně se klube  na svět  v podobě, kterou zachytily historické snímky.  „Když jsem roky psal že biograf je chrám filmu…, měl jsem pravdu. Stačilo vybourat ten zasklívací nesmysl co předvedli soudruzi za komunismu a znovu vymodelovat původní okna. Vstup do biografu je prostě monumentální,“ říká s úsměvem Michal Miškovský,  provozní biografu. Podle  Jana Jireše, mluvčího jičínské radnice jde o největší investici do kulturního zařízení v Jičíně po roce 1989,  s náklady 45,8 milionu korun.   „Zatím  jde všechno podle plánu. Rekonstrukce je ve své finální třetině.  To znamená, že  už  ve druhé polovině jara by se do kinosálu  mohli  vrátit  diváci a hrdinové stříbrného plátna. Venkovní lešení bylo odstraněno a nová podoba jičínského kina už teď přitahuje pozornost. Fasáda a střecha jsou skoro dokončené, proto se práce v zimě přesunuly do interiéru.“

Celý příspěvek →