TURNOV / Český ráj – Už 15. února začíná v Turnově jeden z největších divadelních svátků v České republice, festival Žlutomodrý kocour. Maratón dvaceti divadel patří
k největším kulturním událostem Libereckého kraje, který každoročně přiláká bezmála 2000
diváků a divadelníků z celé České republiky. Pod heslem „AI IM FUNNY!“ se uskuteční
slavnostní zahájení, jehož autorem poprvé od převzetí festivalu Mariem Kubašem nebude
on sám.
Žlutomodrý kocour kvůli neustávající válce na Ukrajině, tak jak přislíbil, nemění název.
Stejně jako minulý rok bude součástí sbírka na podporu vybraného ukrajinského amatérského
divadla, tentokrát z bombardované Oděsy, které pracuje na autorském textu o tragédii
ničení chersonské oblasti. Žlutomodrý kocour ví, že divadlo je zbraň a výraz odporu, stojíme
za Ukrajinou!
Hlavním tématem, který se každoročně projevuje na celkovém vizuálu, kampani a
slavnostním zahajovacím večeru je téma umělé inteligence. „Jsem přesvědčen, že dochází
k podobné revoluci jako byla ta knihtisková nebo průmyslová. Žijeme v revoluční době, v době
exponenciálních změn. Náš festival tepe s dobou, téma umělé inteligence bylo jasná volba,“
říká ředitel festival Mario Kubaš. Jako představení slavnostního zahájení byl vybrán titul
Happy Hour performera a experimentátora Jana Mocka. „Snažíme se stále posouvat hranice.
Myslím si, že diváci kocoura jsou zvyklí už na všelicos. Ale toto jistě ještě nikdy neviděli,“
dodává tajemně principál divadla.
Lipová alej v Jičíně! Lipová alej v Jičíně….
JIČÍN – Jednou z ozdob Jičína je lipová alej vedoucí z kruhového objezdu u nemocnice do Valdštejnské lodžie. Její unikátnost tkví nejen v tom, že jde o krajinotvorný prvek a zajímavou historickou památku, ale i v jejím významu pro přírodu.
V dutinách, respektive v trouchu starých lip žijí larvy vzácného brouka páchníka hnědého. Díky této skutečnosti se alej těší evropské ochraně – je evropsky významnou lokalitou v soustavě Natura 2000. Jičíňáci tak mají jedinečnou příležitost využívat pro svůj volný čas či jako dopravní spojnici alej, která má jak historickou a kulturní, tak přírodní hodnotu.
Na jaře roku 2023 se v lipové aleji konalo jednání zástupců vedení Města Jičín, Odboru životního prostředí, Krajského úřadu, Národního památkového ústavu, Komise pro životní prostředí a dalších zájemců. Ze schůzky vyplynulo, že výše zmíněná unikátnost aleje není některými účastníky vnímána jako přednost, ale spíše jako handicap. Zvláště nároky přírodní ochrany jsou vnímány jako brzda, která brání rychlejší obnově lipové aleje.
Tato obnova probíhá od roku 2012 postupně tak, aby zároveň nahradila dožívající či spadlé stromy mladými stromy, a zároveň podle doporučení Agentury pro ochranu přírody a krajiny zachovala biotop páchníka hnědého a dalších druhů živočichů. Momentální vysazování mladých stromů „do oken“, odpovídá moderním trendům obnovy a pohledově zachovává alej. O pravidelnou údržbu se starají Technické služby, které v zimním období seřezávají lípy tzv. na hlavu, jak je doporučováno i památkáři. Také v Plánu údržby zeleně Města Jičína pro rok 2024 se s ořezáním lip, kácením havarijních stromů, náhradní výsadbou a vyvětvením dospívajících lip počítá.
Diskuse týkající se péče o lipovou alej je rozhodně vítána. Od jara do ní vstoupili pan ing. Jan Zachoval (zastupitel) a pan Mgr. Pavel Kracík. Jejich materiál nazvaný „Obnova lipové aleje a záchrana páchníka obecného“ mluví o „odumírajícím, zuboženém reliktu stromořadí“, které potřebuje „jednorázovou výsadbu, aby všechny stromy byly stejně staré, aby dělaly stejnou korunu a aby byly dodrženy historické vzdálenosti.“ (z článku pro idnes.cz). Páchník by měl být s masou dřeva přesunut do dalších částí lokality Natura 2000 (Libosad, Obora, prostor kolem židovského hřbitova). Autoři navrhují „zajištění posudků a projektu obnovy špičkovými odborníky“. Posudky by mj. „detailně řešily u každého stromu všechny potřebné aspekty.“ Návrh dále mluví o sociálním aspektu výsadby a řešení bezpečnosti dopravy. K tématu dal rozhovor deníku idnes.cz pan Kracík (https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/valdstejnova-alej-jicin-lipy-obnova-vysadba-pachnik.A240123_767244_hradec-zpravy_tuu ). Citováni jsou i pan ing. Jiří Balský, ředitel NPÚ Josefov, paní místostarostka Alena Stillerová a pan ředitel TS Čeněk Strašík. V rozhovoru je opakováno, že „lipová alej je v žalostném stavu“ a „není bezpečná“. Probíhající postupná obnova aleje je popsána jako „porušení“ („alej…je na mnoha místech porušená. Někde kvůli spadlým stromům, jinde na místě vzrostlých rostou mladé.“). V závěru je naznačena téměř konspirační opozice („víme, že se to určité skupině lidí nebude líbit“), zároveň je zdůrazněna (neověřitelná) podpora („…ale má to velkou podporu.“).
Vyjádření k návrhu pana ing. Zachovala a pana Mgr. Kracíka a k článku v idnes.cz:
Publikace o Českém ráji, o lásce, tvorbě, lidech a přírodě
JIČÍN – Úterý 16. ledna od 18.00 hodin v Denisce (Denisova 504)
ČESKÝ RÁJ – MOJE VELKÁ LÁSKA, KŘEST KNIHY ZDEŇKA MRKÁČKA
Autor je ornitolog, fotograf krajiny, přírody i folklóru, památek, spisovatel, režisér a kameraman dokumentárního filmu Jedinečný Český ráj a také dvojnásobný účastník slavného Vasova běhu. Velkou část své životní energie využívá na poznání a popularizaci Českého ráje, kterému dosud věnoval už deset knih. Ve své práci vždy hledá vlastní cestu a důsledně se drží zásady, že nemá smysl tvořit kopie něčeho, co už bylo. Také ve své nové publikaci představuje Český ráj v originálním a dosud nepublikovaném pojetí. Jeho hlavní myšlenkou je zdůraznit unikátní propojení krajiny, přírody a památek na území nevelkého rozsahu. V obrazové části jde o volnou procházku od Turnova a Maloskalska, Trosek a Podtroseckých údolí, Příhraz a Mnichova Hradiště přes Sobotku a Jičín a jejich okolí až po Lomnici nad Popelkou.
Autorské čtení Jaroslava Rudiše: Vlaky, Winterberg, Jičín
JIČÍN – Dnes, 11. ledna od 18 hodin se v Knihovně V. Čtvrtka v Denisově ulici čp. 504 v Jičíně uskuteční autorské čtení spisovatele Jaroslava Rudiše pod názvem „Vlaky, Winterberg, Jičín“.
„Winterbergova poslední cesta je putováním dějinami střední Evropy, hlavní postava trpí na návaly historie, jak říká, snaží se pochopit dějiny a čím dál tím víc se v nich ztrácí. Celé se to odehrává v zimě a ve vlacích. V současnosti a zároveň v minulosti. Můj hrdina bloudí z Berlína přes opuštěná bojiště u Hradce Králové nebo u Slavkova, přes Jičín, přes Prahu, Linec, Vídeň až do Sarajeva. Celou tu cestu jsem absolvoval. Vracím se tam hodně i do Liberce, kde jsem studoval. Tato kapitola v románu souvisí mimo jiné i s odsunem sudetských Němců,“ přibližuje Jaroslav Rudiš s tím, že jeho román je procesem vyrovnávání se s dějinami. Týká se i Jičína a Českého ráje, tedy míst, kam se z Německa, nejčastěji vlakem, rád vrací.
Jaroslav Rudiš (*1972) je spisovatel, dramaturg, scenárista, novinář, siderodromofil, saunař, autor románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu, Konec punku v Helsinkách, Národní třída, Český ráj, Winterbergova poslední cesta, Nebe pod Berlínem. S výtvarníkem Jaromírem 99 vytvořil úspěšnou komiksovou trilogii Alois Nebel, podle které vznikla divadelní hra a v roce 2011 také mezinárodně úspěšný film režiséra Tomáše Luňáka oceněný Evropskou filmovou cenou. Je spoluautorem několika českých a německých rozhlasových a divadelních her i filmových scénářů. Za své knihy získal Cenu Jiřího Ortena, čtenářskou cenu Magnesia Litera a v Německu Usedomskou literární cenu a Cenu literárních domů. S Jaromírem 99 založil také skupinu Kafka Band, se kterou vydali alba Das Schloss a Amerika. Žije a pracuje mezi Českou republikou a Německem. Píše česky i německy. Za první německy psaný román Winterbergova poslední cesta, byl nominován na prestižní cenu lipského knižního veletrhu. Po temné Národní třídě s chutí sepsal novelu „Český ráj“, která je vhledem do života sauny a do duší jičínských mužů, s nimiž se tam potkával.
Zatím poslední knihou J. Rudiše v českém jazyce je „Návod k použití železnice“, která se v Německu stala bestsellerem. O této literární cestě po kolejích celé Evropy, která je také osobním a poetickým průvodcem pro všechny železniční lidi, bude i část dnešního Rudišova autorského čtení v Knihovně Václava Čtvrtka v Jičíně.
Anotace: Autor, od dětství fascinovaný světem železnice, své poutavé vyprávění o dějinách prokládá brilantními historkami z mnoha cest — z Palerma na Sicílii až do finského Laponska, nočním vlakem z Kyjeva do Lvova, lokálkou z Českého ráje do Jedlové. Přes Německo, Švýcarsko a Rakousko překolejí Alpy a dostane se do italského Terstu a Benátek. Už nikdy vám nebude vadit, že zmeškáte vlak, protože vždycky pojede další. Nejrychlejší trasy vyměníte za ty pomalejší a hezčí, naučíte se vnímat krásu nádražních katedrál, rozumět „zpívajícím“ lokomotivám a pochopíte, proč nad našimi osudy bdí železniční bohyně.
(red)
Dobré zprávy z Českého ráje a okolí přejí do roku 2024
ČESKÝ RÁJ – Lehkost bytí, zdraví, nezbytné štěstí a přízeň nejen Dobrým zprávám, ale i všemu dobrému, co za to stojí…. Dávejte nám vědět o tom, co dobré je, ale i o tom, co není a co Vás trápí. Posílejte prosím své dobré zprávy a pozvánky, ale mj. dnes a prvního ledna 2024 i tipy na možné laureáty na Jivínského Štefana okresu Jičín za dlouhodobé zásluhy, a taky za kulturní počiny loňského roku, připomínky a náměty. Za Dobré zprávy z Českého ráje a okolí děkuje Vaše redakce.
Šolcův statek v Sobotce bude jednou z poboček jičínského regionálního muzea
SOBOTKA / Český ráj – Hospodář na Šolcově statku v Sobotce Jan Samšiňák se rozhodl převést slavnou roubenou stavbu na Královéhradecký kraj, potažmo na Regionální muzeum v Jičíně. Statek se tedy v nadcházejícím roce stane jednou z poboček jičínského muzea.
„Rád bych Vás informoval, že přestože nám pan doktor Samšiňák neklade žádné podmínky a ultimáta, co by se na Šolcově statku mělo v budoucnu dít či konat, bude naše instituce k objektu přistupovat co nejvíc podobně, jako to činil s úctou a láskou on sám s manželkou. Akce, které byly dohodnuté, bychom chtěli zachovat, chtěli bychom také udržet to, co je zaběhnuté a má tradici. Šolcův statek by také v žádném případě neměl ztratit svou specifickou identitu tím, že bude zahrnut do našeho provozu,“ informoval Michal Babík, ředitel jičínského regionálního muzea s tím, že v současné době pokračuje přepis statku a nejpozději na jaře už bude všechno vyřešené.
(red)
Vánoční procházka Prachovskými skalami se ZO ČSOP
Jičínské bio má narozeniny. Ikonické budově bývalého Mrňákova divadla je sto let
JIČÍN – Jičínský biograf Český ráj slaví letos sté narozeniny. Vzpomínku na století charismatické budovy umocní nová publikace, retrospektivní muzejní výstava v jičínské galerii a výroční program, který potrvá od pátku 15. do neděle 17. prosince. Slavnostní program spojený s uvedením nové „bio“ publikace začíná v pátek 15. prosince v 19 hodin přímo v jičínském biografu Český ráj. Na slavnostní večer už je vyprodáno. Oslavy však pokračují v sobotu 16. prosince od 19 hodin promítáním prvního interaktivního filmu na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do děje a měnit tak příběh. KINOAUTOMAT byl hitem Světové výstavy EXPO ´67 v kanadském Montrealu. Další poctou k narozeninám budovy, která má dnes neobyčejné charisma, je v neděli 17. prosince od 14.30 hodin Nedělníček „Za kamarády z televize“ promítaný na 35 mm filmu a určený hlavně dětským divákům. Týž den se také můžete těšit na předpremiéru filmu „Ptáci stěhováci“ (od 16 hodin) a na premiérové uvedení komedie „Lítá v tom“ (od 19 hodin), věřme že s osobní účastí některých tvůrců.
Retrospektivní výstavu v jičínské zámecké galerii si milovníci jičínského biografu a další příznivci filmu, ale hlavně nevšední jičínské budovy, mohou prohlédnout až do 28. ledna 2024.
Jak se píše na Wikipedii: „Film vznikl jako technický zázrak, nejmladší, syntetický a audiovizuální druh umění, jehož hlavním atributem je ikoničnost,“ tak i ikonická budova s magickými lucernami v Jičíně čeká na další filmovou, hudební, i jinou produkci. Ale hlavně na Vás.
(red)
V hlavní roli harmonium. Už podruhé se zachráněný nástroj rozezněl Valdštejnským palácem
JIČÍN – V pátek 1. prosince se v Porotním sále zámku v Jičíně uskutečnil už druhý koncert věnovaný starobylému harmoniu rodu Schliků. Zcela vyprodaný sál se během téměř tříhodinového koncertu potěšil nejen krásnou hudbou, ale také dozvěděl o historii tohoto mimořádného nástroje. Hudební část připravilo Trio Talia hrající ve složení Veronika Vildmanová – soprán, Jana Vávrová – zobcové flétny a fagot, Monika Chmelařová – klavír. Program byl vytvořen tak, aby posluchače nejen naladil na přicházející adventní čas, ale zároveň ukázal zvukové možnosti harmonia. Nástroj rozezněl varhaník, klavírista a ředitel ZUŠ Karla Halíře Vrchlabí, Radek Hanuš. Společně s Triem Talia zahrál nejen skladby od baroka (A. Vivaldi, G. F. Händel) po romantismus (C. Franck), ale doprovodil i známé a méně známé vánoční písně evropských národů (Anglie, Francie, Německo, Polsko, Maďarsko, Řecko). Harmonium jako sólový nástroj představil v Pastorele D Dur Jana Křtitele Kuchaře, rodáka z Chotče u Lázní Bělohrad a přítele W. A. Mozarta. Večerem noblesním slovem provázel moderátor Českého rozhlasu Václav Žmolík. Vzácným hostem byl varhaník Ondřej Mucha, zakladatel a ředitel 1. soukromého muzea harmonií, který na koncert zavítal až z Prostějova. Organizátorkou koncertu a patronkou harmonia je Lucie Eva Doušová, hudební lektorka a harmonikářka, která tento nástroj objevila v depozitáři rodu Schliků na zámku ve Vokšicích, nechala na své náklady restaurovat a vrací k životu.
Pro Zdeňka Mrkáčka je Český ráj velkou láskou. Vložil ji i do nové knihy
ČESKÝ RÁJ – Jeho priority nejsou v poznávání cizích zemí a o to víc času má na důvěrné poznávání našeho ráje. Prochodil ho křížem krážem. „Znovu a znovu procházím známé a oblíbené turistické cesty, kterými přede mnou prošly milióny nohou. Častěji však chodím po těch dalších, kde člověk je a mnohdy snad musí být sám. Přes 40 let trávím čas ve skalách, v lesích i u vody našeho kouzelného kraje a většinou s fotoaparátem, ale hlavně se srdcem na dlani a s neutuchající zvídavostí dítěte,“ svěřuje se v předmluvě knihy „Český ráj – moje velká láska“ přírodovědec a ornitolog Zdeněk Mrkáček. Už vyšla a otevírá Český ráj těm, kteří ho neznají, nebo znají a mají v srdci stejně jako autor publikace.
(red)
