NOVÁ PAKA / Suchardův dům – Městské muzeum v Nové Pace zve na výstavu Betlémy v Suchardově domě aneb Pocta našim řezbářům. Vernisáž se uskuteční v pátek 23. listopadu od 17 hodin, kde promluví Ladislav Dvorský, známý novopacký řezbář a zazpívají a zahrají žáci ze ZŠ Brána v Nové Pace. „Výstavou betlémů chceme mimo jiné připomenout jednu ze starých betlémářských oblastí – Podkrkonoší, Novopacko. Nová Paka má starou betlémářskou tradici a nebyl to jen známý rod Suchardů. Proto přijďte do 6. ledna 2019 na návštěvu do Suchardova domu společně zavzpomínat na staré řezbáře „božích chýší“,“ zve za pořadatele ředitelka muzea Iveta Mečířová a připomíná, že součástí je i pracovní list pro všechny generace.
A jak to bylo s betlémy čtěte níž…
Jak to bylo s betlémy...
„I šli všichni, aby zapsáni byli jeden každý do svého města. Vstoupili pak i Josef od Galilee z města Nazaretu do Judeje, do města Davidova, kteréž slove Betlém, aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou. I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila. I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho ovinula a položila jej v jeslech, protože neměli místa v hospodě.“ ¹
Sv. František, chudý, špinavý a nenápadný, stvořil v přírodě první jesličky, snad jako by chtěl napodobit Krista v jeho chudém Narození. Říká se, že tam dal sloužit mši a radostně lezl po zemi a bečel, dělal ovečky. Díky této události se pak zvyk stavět jesličky a do nich klást malého Ježíška rozšířil po celé Zemi. Možná že v jeho případě šlo spíš o předobraz liturgických středověkých her, které napodobovaly scény z Kristova života, tedy i jeho narození. Ale je možné, že tento předobraz mohl dát podnět ke stavbě boží chýše.
K nám se zvyk stavění betlémů dostal nejen díky bratřím františkánům, ale i dalším řádům v 16. století. A tak se začaly stavět betlémy v kostelích i u nás. Císaři Josefu II. se to nelíbilo, sláma, stáj…byl to dle něj obyčej dětinský a církve nedůstojný. Šlo prý o zneuctění víry, a tak je nakázal vyhodit z kostela ven. Samozřejmě, jak to tak bývá, v pozadí tohoto výnosu bylo omezení vlivu církve na běžný život. Lidé si však betlémy začali stavět ve svých chalupách a tento zvyk se pomalu začal šířit. A lidé vyřezávali a vyřezávali a snad tak vzniklo české betlémářství. Betlémy z kostelů prostě byly vyhnány do lidských příbytků.
Zpodobnění biblické události bylo od počátku stanoveno tak, že tento nový plastický Obraz mohou vytvořit jen figurky představující svatou Rodinu, tři krále, nanejvýš tři pastýře, osla, vola, anděla a hvězdu. Ale scéna se postupem času začala rozrůstat o další figury hudebníků, „daráků“, doprovod králů a v některých případech i sudiček a věštkyň.
Pro každou figurku, kterou si přinesli naši předci z trhu, bylo třeba najít místo, důvod její přítomnosti v Příběhu… A postupem času pro to lidské hemžení figurek jako by se základní scéna (Marie s Josefem a Ježíškem v jesličkách) schovávala do pozadí.
Někdy bývá celá biblická scéna zasazena do obrazu místní krajiny, jako je to v případě novopackého Mádlova betléma, který můžete vidět ve výstavních prostorách Suchardova domu. Snad, aby tento Příběh ještě více vstoupil mezi nás v onen posvátný čas, jak si to i naši předci přáli. Ono i to zasazení do krajiny, přírody
jako by naznačovalo všeobecný význam Vtělení. Vánoce jsou totiž tajemstvím Vtělení, a to se týká všech bytostí.
V rámci církevního roku se scéna této události proměňuje. Na Štědrý den se otevírá základní scéna celého Příběhu, v němž dominuje Marie s Josefem a Ježíškem v jesličkách. Naposledy se při stavbě betléma vkládalo Jezulátko a to před půlnocí. Rodí se totiž té noci nové Slunce, nový čas, svět i řád. Celou scénu doplňují daráci, pastýři a muzikanti.
Na den Tří králů zprava z pohledu diváka přicházejí králové se svým služebnictvem, koňmi, velbloudem a slonem, často doprovázeni hlučnou muzikou. Tři králové, tři zástupci celého lidstva…všichni jsme přitom. Takovému betlému se říká tříkrálový.
Jesličková podívaná končí většinou na Hromnice, kdy je „o hodinu více“, a lidé své betlémy ukládali na příští vánoce.
My si tuto dobu zklidnění, zastavení a očekávání chceme připomenout v Suchardově domě jako již každoročně výstavou betlémů, kterou díky vašim zápůjčkám ke konci roku otevřeme. A že to bude už v listopadu? No vánoční čas tady na horách i v podhůří právě v listopadu začínal. Kdysi, kdy ještě čas nespěchal, vyrábělo se už v listopadu to tajemství na stromeček, bronzové ořechy, řetězy atd.
Součástí výstavy budou opět materiály, které vám hravou formou otevřou příběh betlémů. Vhodné pro „dětskou duši“ jakéhokoliv věku.
Ivo Chocholáč
¹ Evangelium podle sv. Lukáše, kapitola 2, Bible svatá
Foto: Jiří Čejka, archiv muzea