JIČÍNSKO – Pan Pepa byl povoláním důchodce. Tedy, společenský důchodce. Při slušné výši své penze trávil dosti času ve společnosti svých kumpánů v různých hospodských zařízeních, kde uměl, jak se říká, pustit chlup, či to roztočit. Jednoho dne to však roztočil až příliš. Vymotal se z hospody, považoval za docela vtipné zavolat z veřejného telefonního automatu na policii, protože je to stejně zadarmo. A policistům radil, ať jdou domů, že nemají stejně co na práci. Ti jej vyzvali, aby neblokoval důležitou linku a zavěsil.  Pan Důchoda byl v ráži a začal policistům nadávat a nepřestal ani když policie přijela s autem na místo činu.  Odmítl předložit doklad o totožnosti, odmítl nastoupit do služebního auta. A když se nakonec policii podařilo rozjitřeného důchodce do auta dostat, tak jim alespoň ze msty urazil kliku u dveří auta a vnitřek znečistil. A tak, ač volal zadarmo, přece jen ho tato příhoda něco stála. U zdejšího soudu byl odsouzen pro výtržnictví, a s ohledem na svůj věk a bezúhonnost vyvázl pouze s krátkým trestem, jehož výkon byl podmíněně odložen na krátkou zkušební dobu. Prý začal zvažovat, že bude raději chodit do parku krmit ptáčky než do hospody. To ho skutečně nebude nic stát.

(ryši)