HOŘICE –  Biograf Na Špici v Hořicích dostává další kulturně-společenský rozměr. Nový provozovatel tam brzy otevře kinokavárnu. Co zajímá vyznavače filmového plátna, to po více než roce nového provozu, nájemce ví. Co bude přitahovat dosavadní i další návštěvníky, aby prožili část dne nebo večera také ve vestibulu, to se teprve ukáže. Důležité je, že město před časem kývlo na digitalizaci filmové projekce. Bez této technologie by promítání mělo dnes jen minimální šanci. V biografu Na Špici se redakce sešla s nový šéfem Pavlem Morávkem. Letos mu bude 28 let:

„Z těch kin, o kterých vím, máme druhé největší filmové plátno v kraji, hned po hradeckém Centrálu. Když si to porovnáte s hradeckým multikinem, tak jsme na to dokonce lépe,“ upozornil nový šéf  Biografu Na Špici v Hořicích Pavel Moravec. Jsou konkurenceschopní i díky digitální technice, kterou ještě zajišťovalo město. To před osmi lety  investovalo do rekonstrukce kinosálu. jsou tam tedy ještě poměrně nová sedadla, kapacita je 300 míst. Pracují tam dva lidé:  promítač, který zároveň funguje jako uvaděč  a pokladní. Pavel Moravec s kolegou zaskakuje, kdy je třeba. Šéf hořického biografu je velký filmový fanda, ale teď na svou zálibu najde čas jen stěží. „Odmalička jsem měl rád klasické české filmy s Vlastou Burianem, s Hugo Haasem, s Věrou Ferbasovou, kterou jsem si velmi oblíbil. Z černobílých zahraničních filmů „Někdo to rád horké“, zaujaly mě české filmy, třeba „Jedna ruka netleská“, i když to už také není nejaktuálnější, obdivuji filmy Quentina Tarantina.., mám velmi široký záběr, ale jak se říká „Kovářova kobyla chodí bosa“. Já se teď stydím za to, že do té doby než jsme začali provozovat kino, tak jsem hodně chodil na filmy, jezdil jsem i do hradeckého multikina, byl jsem tam pomalu každý týden. Teď se ale ani zdaleka neblížím tomu, co jsem viděl v poslední době, nemám na to čas, bohužel, “ povzdechl si Pavel Moravec na závěr.

(vaw)