Největším potěšením a radostí vévody bylo stavět

titulka JIČÍN –  V Porotním sále Valdštejnského paláce v Jičíně byla uvedena mimořádně zajímavá dvousvazková kniha „Architektura Albrechta z Valdštejna: Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600 – 1635“, zpracovaná kolektivem autorů pod vedením ing. arch. Petra Uličného. Vyšla v nakladatelství Lidové noviny za podpory grantu,  města  Jičína a dárců. „Seznamuje v dosud nebývalém rozsahu se stavebními podniky frýdlantského vévody, s jeho architekty, a také s dalšími pozoruhodnými stavbami vznikajícími v té době v českých zemích. V druhém plánu se tu zjevuje v novém kontextu i složitá osobnost stavebníka a jeho jedinečný příspěvek k formování profilu vlastních staveb. Tato mimořádná kniha přispívá zcela zásadním způsobem k poznání české architektury na přelomu renesanční a barokní epochy,“ přibližuje reprezentativní publikaci doc. PhDr. Zdeněk Hojda, český historik a pedagog.

jednicka Z knihy jsme záměrně vybrali krátký úryvek textu od Petra Uličného: „K tomu si na závěr dovolím odcitovat ještě jednu charakteristiku neklidného vévody, který se bude vždy vymykat jednoduchým hodnocením: „Honosil se vlastně kroji či tradičními oděvy všech národů Evropy, vypadal jako chameleon mnoha podob, Próteus mnoha tvarů, jako skica zmatené arabesky. Aby na sebe upozornil, odíval se trochu po francouzsku, trochu po španělsku, trochu po italsku a trochu po německu.“ Jako by zde Priorato hovořil i o jeho velkolepé a ze všech možných míst snesené architektury. Na položenou otázku, co je Valdštejnova maniera, lze tedy odpověď takto: je to bohatství různorodosti kombinované s homogenností řádu, vždy však velkolepé. A na druhou otázku, kdo ji koncipoval, lze odpovědět tak, že všichni jeho architekti a také on sám.“

(red)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *